Houby v lesní půdě a jejich ekologický význam

Baldrian P.

Lesní půdy jsou charakteristické specifickou strukturou danou tím, že se na jejich povrchu hromadí rostlinný opad, který se postupně přeměňuje na humózní materiál. Pro lesní půdy je také typický vysoký obsah biomasy mikroorganismů, a to zejména hub, které ve svrchních vrstvách půdy převažují nad bakteriemi. Zatímco saprotrofní stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) jsou obvykle schopné rozkládat všechny biopolymery v opadu – celulózu, hemicelulózy a lignin, ektomykorhizní bazidiomycety získávají uhlíkaté látky od svých stromových hostitelů, s jejichž kořeny žijí v symbioze. Většina vřeckovýtrusných hub (Ascomycota) využívá výlučně jednoduché organické látky. V listnatých lesích s převládajícím dubem letním (Quercus petraea) s hloubkou půdy ubývá vřeckovýtrusných hub a zvyšuje se počet ektomykorhizních druhů. V jehličnatých lesích převládají saprotrofní druhy hub v povrchových vrstvách půdy, zatímco mykorhizní houby žijí převážně v hlubších půdních horizontech.

str. 150