|
|
Close Help | ||||||||||||||
Zánět je komplexní hierarchizovaný proces, který je vyvolán rozpoznáním molekulárních struktur poškození. Tento princip byl předvídán „hypotézou nebezpečí“. Buňky rozpoznávají motivy nebezpečí, které se vyskytnou v jejich cytoplasmě pomocí důmyslného proteinového komplexu inflamazomu. Indukované inflamazomy aktivují enzym kaspázu-1, která vyvolá produkci zánětových cytokinů. Cytokiny jsou nástrojem buněčné komunikace a regulují spuštění přirozené imunitní odpovědi. Tato odpověď vede buď k odstranění noxy a regeneraci nebo k chronickému zánětu s vážnými následky pro zdraví.
str. 101
Schéma zánětu. Do místa poranění kůže vnikají bakterie (a), žírné buňky uvolní histamin zvyšující propustnost cévní stěny (b), z kapilár vycestovávají krevní destičky, které zahajují srážení krve a uvolňují TGF-ß (transformační růstový faktor beta). TGF-ß aktivuje makrofágy, ale později zánět brzdí a napomáhá obnově poškozených tkání (c). Do místa zánětu vcestovávají granulocyty – neutrofily (d), které pohlcují bakterie (e). Všechny přítomné buňky rozpoznávají struktury bakterií pomocí receptorů TLR, produkují zánětové cytokiny a ty zesílí uvedenémechanismy. Blíže v textu.
Orig. I. Trebichavský
