Stručné poznámky k historii ústavu
akademik František Klokner
Od založení v roce 1921 do roku 1961
Ústav byl založen pod názvem Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních při Českém vysokém učení technickém v Praze v roce 1921 z iniciativy profesora pražské techniky a pozdějšího akademika Františka Kloknera.Jeho jméno také ústav nesl od roku 1947 do roku 1953, kdy byl začleněn do nově zakládané Československé akademie věd a zároveň přejmenován na dnešní Ústav teoretické a aplikované mechaniky.
Prvních čtyřicet let činnosti ústavu od roku 1921 do roku 1961 je popsáno v knize "40 let práce Ústavu teoretické a aplikované mechaniky ČSAV" (pdf, 185 109 KB) , která vyšla v Nakladatelství Československé akademie věd v roce 1961. V této době ústav zřejmě dosáhl vrcholu svého rozkvětu, zaměstnával okolo 170 pracovníků a měl několik oddělení v Praze a Brně.
Na základě usnesení Prezidia ČSAV z roku 1958 sídlila od roku 1960 část pracovišť i v bývalém klášteře Na Slovanech (v Emauzích), o jehož poválečnou rekonstrukci se ústav podstatně zasloužil, viz např. "Rekonstrukce Emauzského kláštera" (pdf, 2 959 KB) , Stavební obzor 2, 1993.
Tehdejší atmosféru dobře dokumentuje fotografický miniseriál ze zkoušek v terénu ("Herkules v Litvínově"), který se zachoval i s komentářem a ukazuje, že se práce brala s humorem.
V práci ústavu se snoubila činnost přísně vědecká s řešením mnoha úkolů praxe, což záhy přestalo vyhovovat orientaci ČSAV, která podporovala rozvoj bádání čistě teoretických. Situaci nepochybně ovlivnil i odchod akademika Bedřicha Hacara z funkce ředitele ústavu a nástup nové, nezbytně politicky angažované generace. Typický politický kolorit té doby dává tušit snímek ze slavnostního shromáždění, příležitost neznáme, možná založení ČSAV (1953) nebo spíše zvolení B. Hacara akademikem v roce 1960 (vzhledem k jeho zavěšenému portrétu a přítomnosti F. Kloknera, který v tomtéž roce zemřel).
Od roku 1962
Presidium ČSAV přijalo v roce 1962 usnesení o reorganizaci ústavu a jeho rozdělení na dvě nezávislé jednotky - ÚTAM ČSAV a Stavební ústav, který se stal součástí ČVUT v Praze. Starý ÚTAM se sešel v Emauzích k jedné z posledních schůzí v roce 1963. Nový reorganizovaný ÚTAM s 60 pracovníky zde nalezl domov od 1.6.1963.
Tváře pracovníků ÚTAM ze sedmdesátých let nám přibližuje seriál fotografií z oslav 70tých narozenim tehdejšího ředitele ústavu profesora Aloise Myslivce v roce 1968.
blahopřeje akademiku
Bechyňovi k 85. narozeninám
V bývalém klášterním refektáři byla organizována vědecká i společenská setkání, jako například oslavy 85. narozenin akademika Stanislava Bechyně (1972) nebo konference k jeho úmrtí (?).
Dobovým historickým dokumentem vývoje je jubilejní spisek vydaný k třiceti letům činnosti ÚTAM 1953 - 1983 (pdf, 2515 KB) a pamětní medaile (jpg, 86 KB) vydaná k této příležitosti. ÚTAM v té době rovněž zakoupil rekreační objekt v Novém Městě u Jáchymova v Krušných horách, kde pravidelně probíhaly lyžařské kurzy pro děti zaměstnanců.
80. léta
V osmdesátých letech měl ústav pět vědeckých oddělení a odloučené pracoviště v Plzni. Byl veden akademikem Němcem a pod jeho vlivem byl záběr vědeckého výzkumu přikloněn zpět k praktickým problémům a rozšířen do oblasti lomové mechaniky a strojírenství.
V té době byla provedena rekonstrukce bývalého objektu klášterních dílen, užívaného po vynětí z kláštera pražskou konzervatoří a poničeného válkou, na Centrální laboratoř experimentální mechaniky (CLEM). CLEM začala pracovat v roce 1986 a stala se v řadě směrů nejmodernější laboratoří pro experimentální mechaniku v zemích východního bloku. Přestože Emauzy nebyly nejvhodnějším objektem pro technicky orientovaný vědecký ústav, poskytovaly ÚTAM potřebné klidné a tvůrčí zázemí po více než třicet let.
Po roce 1989
Po roce 1989 došlo k dalším zásahům do struktury ústavu. Byla provedena administrativní redukce pracovníků, někteří byli propuštěni, někteří převedeni na vysoké školy, oddělilo se pracoviště v Plzni. Nejcitelnějším problémem však bylo darování kláštera Emauzy řádu sv. Benedikta a pro ústav nutnost hledat nové prostory. Po řadě pokusů o různé varianty a po přechodném provizoriu v ÚTIA a ÚRE, AV ČR zakoupila rozestavěný objekt firmy ELSYS na Proseku a ústav se do nového objektu postupně nastěhoval. Naposled CLEM v roce 1998.
V roce 1995 bylo zřízeno nové oddělení ústavu ARCHISS (Associated Research Centre for Historic Structures and Sites) s detašovaným pracovištěm v Telči. Oblast výzkumu kulturního dědictví tak získala mezi ústavními úkoly silnější postavení odpovídající jeho tradicím i národní a mezinárodní finanční podpoře. Tento počin byl výsledkem jednání předsedy AV ČR profesora R. Zahradníka, telčského starosty a pozdějšího senátora PČR Mgr. V. Jehličky a pracovníků ÚTAM. Umožnil rozvoj interdisciplinárního výzkumu v této kulturně, sociálně i hospodářsky významné sféře. Výsledky získaly mezinárodní ohlas a ÚTAM se stal jedním ze tří českých Center Excelence podporovaných Evropskou komisí v rámci tzv. 5. rámcového programu podpory vědy.
František Klokner | 1921-1940 | |
Bedřich Hacar | 1940-1960 | (1953 vznik ČSAV) |
Alois Myslivec | 1961-1968 | (1963 rozdělení ústavu) |
Otakar Novák | 1969-1972 | |
Zdeněk Sobotka | 1973-1978 | |
Jaroslav Němec | 1978-1987 | |
Karel Juliš | 1987-1987 | |
Josef Jíra | 1987-1990 | |
Miroš Pirner | 1990-1998 | |
Miloš Drdácký | 1998- |
© ÚTAM AV ČR, v. v. i. 2008 | přihlásit se ( pouze pro zaměstnance)