Tento díl je zaměřen především na obnovu ekosystémů na výsypkách po těžbě uhlí, v lomech, vytěžených štěrkopískovnách a rašeliništích. Pokud není zničena nějaká cenná lokalita, maloplošná těžba může často být obohacením krajiny. I v případě větších těžeben a navazujících výsypek a odvalů nemusí být za určitých okolností jejich existence negativní. Mohou se stát útočišti pro mnoho druhů rostlin i živočichů, které z běžné, intenzivně využívané krajiny mizejí. Podmínkou ovšem je, že těžbou narušená místa nejsou technicky rekultivována, nýbrž jsou ponechána spontánní, případně mírně řízené (usměrňované) nebo uměle blokované sukcesi.
Hodačová D., Prach K. (2003): Spoil heaps from brown coal mining: Technical reclamation versus spontaneous revegetation. Restoration Ecology 11 (3): 385-391.
K dispozici je PDF verze tohoto článku
Tento článek získal ocenění: Zvláštní ocenění časopisu Živa
str. 68
Spontánně zarostlá část Radovesické výsypky 15 let po nasypání. Pozoruhodná a mimořádně biologicky cenná je pestrá mozaika mokřadů, předlesních stadií a ploch nezarostlých v důsledku nízkého pH substrátu. Foto K. Prach