Masarykův ústav – Archiv AV ČR, veřejná výzkumná instituce Archiv Akademie věd ČR Masarykův ústav AV ČR
Úvod Struktura Archivu Vědecká rada Odborná činnost Fondy a sbírky Badatelna Literatura o Archivu Publikace Archivu
Zpráva o činnosti
  za rok 2001   za rok 2002
  za rok 2003
  za rok 2003 (pdf) Problematika soupisu a studia rukopisů Starší informace

 

Kódováno v multilingválním kódování Unicode utf-8. Nezobrazi-li se diakritika na strance spravne, nastavte si v prohlizeci View (Zobrazit) - Encoding (Kodovani) - utf-8. kódování utf-8 Čtení souborů v pdf

ARCHIV AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY
Zpráva o činnosti pracoviště za rok 2003

Obsah

VĚDECKÁ ČINNOST PRACOVIŠTĚ A UPLATNĚNÍ JEJÍCH VÝSLEDKŮ
a) Stručná charakteristika vědecké činnosti pracoviště
b) Nejdůležitější výsledky vědecké činnosti a jejich aplikací
(Archivistika, Dějiny vědeckých institucí a osobností, Starší a novější české dějiny, Kodikologie, soupis a studium rukopisů)
c) Řešení tuzemských grantových projektů
d) Řešení zahraničních grantových projektů viz mezinárodní spolupráce
e) Nejvýznamnější popularizační aktivity pracoviště

ÚČAST NA KONFERENCÍCH
a) Zahraniční
b) Tuzemské (včetně s mezinárodní účastí)

VĚDECKÁ A PEDAGOGICKÁ SPOLUPRÁCE PRACOVIŠTĚ S VYSOKÝMI ŠKOLAMI

SPOLUPRÁCE PRACOVIŠTĚ S DALŠÍMI INSTITUCEMI

MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ SPOLUPRÁCE
a) Projekty spolupráce iniciované Archivem AV
b) Mezinárodní projekty, na nichž se pracoviště podílí
c) Zahraniční vědci-badatelé, kteří navštívili pracoviště AV ČR

VYPOŘÁDÁVÁNÍ S NÁSLEDKY POVODNĚ

VYUŽITÍ BADATELNY

VÝBĚR Z BIBLIOGRAFIE PRACOVNÍKů ARCHIVU AKADEMIE VĚD ČR


VĚDECKÁ ČINNOST PRACOVIŠTĚ A UPLATNĚNÍ JEJÍCH VÝSLEDKŮ


a) Stručná charakteristika vědecké činnosti pracoviště

Archiv AV ČR shromažďuje a zpracovává archiválie z provenience AV ČR (všech složek, orgánů a ústavů), dalších vědeckých společností a předních vědeckých osobností. V intencích zákona o archivnictví č. 97/1974 Sb., ve znění novely č. 343/1992 Sb., dohlíží na spisovou službu v Akademii věd ČR, zajišťuje předarchivní péči a skartační řízení, zajišťuje školení, poskytuje metodická doporučení a konzultace, provádí odbornou rešeršní činnost.

Další část činnosti se v archivistice zaměřuje zejména na aplikaci moderních metod ve využívání počítačové techniky při zpřístupňování fondů a při vytváření nadfondových archivních pomůcek databázového charakteru, v historické práci na dějiny vědeckých institucí a život a dílo vědeckých osobností a rovněž na vybrané problémy starších a moderních českých dějin.

Významným úkolem A AV ČR je soupis a studium bohemikálních rukopisů neúřední povahy uložených v domácích i zahraničních fondech. Působí zde přední, v republice ojedinělé centrum kodikologického výzkumu, nad nímž má metodický dohled Komise pro soupis a studium rukopisů, složená z významných odborníků.

b) Nejdůležitější výsledky vědecké činnosti a jejich aplikací

Přestože byl Archiv AV ČR značně handicapován následky ničivé povodně, uspořádal v původním termínu (25.--26. listopadu 2002) v prostorách hlavní budovy AV ČR na Národní třídě setkání pamětníků k 50. výročí vzniku ČSAV nazvané Reflexe počátků vědecké instituce, první všední dny ČSAV a jejích ústavů v paměti současníků. Akce byla pojata také jako informační zdroj „oral history“, doplňující dochované archivní dokumenty; příspěvky budou vydány v ediční řadě Archivu. Po odborné stránce akci připravovaly H. Barvíková, L. Sulitková a A. Míšková (připravila jeden z úvodních referátů, Kontinuita a diskontinuita v české vědě), po organizační stránce se na něm podíleli též mladí pracovníci archivu (D. Brádlerová, M. Martinovský, J. Hálek, V. Mádlová, M. Švadlenová, J. Boháček).

Průběžně byly rovněž připravovány podklady k výstavě připomínající 50. výročí založení Československé akademie věd Idea a počátky ČSAV v dokumentech ; výstava byla naplánována na jaro 2003.

Archivistika

Dle nařízení Archivní správy MV ČR jako gestora probíhala generální inventura archivních fondů ; celkem bylo zkontrolováno 414 bm inventarizovaných fondů, 545 bm zpracovaných fondů a 1 722 bm neuspořádaných fondů; ve 348 fondech byla provedena fyzická kontrola a aktualizovány karty JAF v programu PevA, v dalších 370 fondech byla provedena fyzická revize, zatím bez karet JAF. Kvůli povodním musely být práce na generální inventuře prodlouženy do 30. 6. 2003.

Archiv AV ČR se pokusil, vědom si nutnosti (aktualizované probíhající generální inventurou) evidovat v intencích platného archivního zákona všechny archiválie v rámci působnosti svého zřizovatele, tedy Akademie věd ČR a jejich institucionálních předchůdců, rozeslal začátkem listopadu r. 2002 všem ústavům AV ČR dopis, v němž je požádal o spolupráci v tomto směru. Šlo především o to, zajistit evidenčně nejen ty spisové materiály, které vznikají přirozenou cestou z působnosti jednotlivých vědeckých pracovišť, ale i takové dokumenty trvalé platnosti, které byly např. získány koupí či darem. Úspěšnost této akce bude moci být vyhodnocena v průběhu prvního pololetí roku 2003.

Spisové prohlídky byly uskutečněny ve 14 ústavech Akademie; v jejich rámci byla též poskytována metodická pomoc pro skartační řízení, jichž proběhlo 13. Úspěšná byla též akvizice nových fondů a sbírek : převzato bylo celkem 25 přírůstků písemného materiálu (95 bm), z toho 18 fondů institucionálních a 7 osobních; 2 přírůstky byly zařazeny do uměleckých sbírek. Významné byly přírůstky do audiosbírky (především záznamy z rozhovorů s předními osobnostmi světa vědy). S Archivem Národního muzea se uskutečnila delimitace fondů (v rámci scelování osobních fondů). Prohlídek a přejímání nového materiálu se zúčastňuje většina pracovníků archivního oddělení.

V rámci archivních zpřístupňovacích prací byly zpracovány (i v rámci tzv. žlutého projektu K 8002119 Národní identita a kulturní dědictví, moderní systémy sběru, uchovávání a zpracování informací) inventáře osobních fondů Václava Myslivce (studenti UK pod vedením J. Hoffmannové), Lubora Niederleho (J. Hálek), Stanislava Špačka (M. Švadlenová), Ferdinanda Špíška (inventární seznam, H. Barvíková); mimo Archiv uspořádala N. Kmochová spisové materiály Učené společnosti. Před ukončením jsou inventáře osobních fondů Jana Böhma (J. Boháček), Ivana Málka (M. Franc), Jaroslava Werstadta (J. Hoffmannová), Jaroslava Průška (V. Mádlová) a fondů institucí - Historický klub (J. Chodějovský), Sternwarte der Deutschen Universität in Prag (A. Míšková). Průběžně jsou pořádány fondy Miroslava Boháčka (M. Švadlenová), Adolfa Černého-Rokyty (J. Chodějovský, P. Kodera), Josefa Dobiáše (M. Ďurčanský), Milady Paulové (D. Brádlerová, J. Hálek), Jednoty českých (československých) matematiků a fyziků (H. Kábová), Vědeckého kolegia jazykovědy (M. Martinovský) a Sudetendeutsche Anstalt fur Landes- und Volksforschung (M. Ďurčanský).

Kromě toho se Archiv pokusil získat přehled o stavu zpracování roztříštěných osobních fondů, z nichž jen část je uložena v A AV ČR. Šlo celkově o 47 pozůstalostí, jejichž další části se nalézají v jiných archivech nebo muzeích. Bylo osloveno 25 institucí a v kopiích získáno 11 archivních pomůcek (event. informace o neuspořádaných fondech), doplňujících již dříve získané pomůcky např. z Literárního archivu Památníku národního písemnictví a z Archivu Masarykovy univerzity v Brně. Archiv AV tak nyní disponuje celkem 26 pomůckami k částem osobních fondů, uloženým v jiných archivech.

Dokončována byla druhá fáze sestavení generálního osobního rejstříku z osobních fondů a fondů předchůdců ČSAV; v tomto roce byly doplněny údaje z některých inventářů a především byl rejstřík obohacen o podrobnější charakteristiku archiválií vztahujících se k té které osobě. Rejstřík velmi významně doplňuje a prohlubuje rychlou a spolehlivou základnu informací pro badatele.

Pomocí programu firmy BACH byly průběžně vedle nově pořádaných fondů převáděny do elektronické podoby starší pomůcky s cílem zjednodušit, prohloubit a zpřehlednit využívání archivní dokumentace, resp. umožnit posléze přístup k těmto pomůckám badatelům i na internetu.

Do databáze celorepublikového jednotného archivního fondu, programu PEvA, přístupného na internetu, byla průběžně doplňována data o fondech Archivu.

Fonografické a filmové dokumenty byly zajišťovány převáděním do digitalizované podoby, resp. na moderní média, tak, aby byla nejen uchována jejich informační hodnota, ale aby bylo možné případným zájemcům snáze předvést i tuto bohatou stránku činnosti spojenou s vědou a jejími nositeli.

Během roku se uskutečnilo 592 badatelských návštěv, zčásti opakovaných; služeb badatelny v Husově ulici a v moravském Studenci (zde uloženy archiválie z činnosti na Moravě působících ústavů Akademie) využilo na 110 badatelů, z toho 10 zahraničních (ač byl provoz badatelny omezen v důsledku popovodňové situace, byl zaznamenán nárůst ve srovnání s rokem 2001). Provoz obou badatelen (pro české i moravské fondy) zajišťovali stabilně J. Chodějovský, J. Kalendovská a M. Švadlenová.

Rešerše pro potřeby jednotlivých odborů KAV ČR, ústavů a případně jiných institucí a jednotlivců z řad laické i odborné veřejnosti, domácí a zahraniční vypracovávali podle typu agendy všichni pracovníci archivního oddělení (pro KAV především N. Kmochová). V roce 2002 tak bylo vyřízeno celkem 177 badatelských dotazů, z toho 119 náročných, vyžadujících hlubší pramenné studium.

Pro potřeby ústředí a ústavů AV ČR byl vytvořen počítačový program pro evidenci úředních písemností „Pošta“ (M. Martinovský), program nahrazuje klasickou knižní evidenci a je doplněn řadou pomocných funkcí a databází; používá ho většina ústavů, KAV a další centrální orgány. Zavádění programu je chápáno i jako forma předběžné akvizice, která se snaží vyjít vstříc současnému trendu používání informací v elektronické podobě, jež staví před archiváře naléhavé nové úkoly při jejich podchycení.

Nejvyšší formou zpřístupňování archivních fondů jsou bezesporu edice, resp. kvalifikované soupisy. L. Sulitková pro formulování zásad pro vydávání různých typů a druhů archivních dokumentů; jehož nejnovějším počinem v tomto směru je publikovaná kolektivní práce, zpracovala partie o zpřístupnění městských knih pro období raného novověku; vedle toho se zabývala katalogy městských knih v Brně. Další pracovníci archivu v roce publikovali výsledky své ediční, resp. soupisové práce (J. Boháček, J. Hálek, V. Mádlová, částečně i H. Barvíková a J. Janko).

Informace o publikacích v závěru této zprávy v samostatném oddílu.

Dějiny vědeckých institucí a osobností, starší a novější české dějiny

Pro osvětlení života a díla významných českých vědců byl vydán výběr z pamětí Bohumila Němce s doprovodnými studiemi; k osobnosti Čeňka Zíbrta byly zpracovány jeho vztahy s předními vědeckými institucemi a analyzovány jeho pohledy na Polsko a Halič, podobně byl zpracován příspěvek k životu Bedřicha Václavka a příspěvek k osobnosti Josefa Dobiáše.

K dějinám vědeckých institucí, předchůdců ČSAV, byla napsána řada studií, část publikována, část připravena do tisku v nové ediční řadě Práce z Archivu AV ČR (vše především k ČAVU, KČSN, MAP); na konferencích, seminářích a kolokviích byly předneseny příspěvky, které budou vydány v příslušných sbornících - referát Knaus contra Strauss pro konferenci k dějinám lékařství, několik příspěvků k historii rasového výzkumu, k přírodovědeckému názvosloví v češtině, k vztahům středních vrstev k přírodním vědám.

Ke starším a novějším českým dějinám byly připraveny příspěvky k diplomatické produkci města Brna, ke kompetenci jeho správních a soudních orgánů v předbělohorském období, k národnímu povědomí obyvatel měst středověku a raného novověku, k úředním knihám jako prameni pro zkoumání charakteru šlechtických dvorů a k působnosti městských rad v českých královských městech za třicetileté války, k využití pramenů pro lidskou paměť, k pojmu přírodní filosofie a vztahům farmakologie a etiky, k česko-německým vztahům a k „Benešovým dekretům“.

Informace o publikacích v závěru této zprávy v samostatném oddílu.

Kodikologie, soupis a studium rukopisů

Základní úkol celkového soupisu rukopisného bohatství v České republice úspěšně pokračuje. V tomto roce byl vydán přehled o rukopisech uložených v českých, moravských a slezských muzeích a galeriích (připraven již v roce předešlém). V příštím roce bude dokončen a publikován již 4. díl, informující o rukopisných fondech uložených v centrálních a církevních knihovnách v ČR (součást grantového projektu, viz dále).

Vedle toho pracovníci oddělení pro soupis a studium rukopisů publikovali další výsledky svých soupisových prací (např. F. Hoffmann rukopisy uložené v SOkA v Jihlavě) či na svých dalších úkolech průběžně pracují (jako P. Brodský na soupisu a studiu bohemikálních iluminovaných rukopisů v Polsku, rovněž součást grantového projektu, viz dále; rozpracovány jsou např. též soupisy iluminovaných rukopisů Strahovské knihovny a rukopisů pražského Uměleckoprůmyslového muzea).

Pro konference, semináře a setkání byly připraveny příspěvky o digitalizaci rukopisů, o průzkumu rukopisů v zámeckých a církevních knihovnách; příspěvky buď vycházejí ve sbornících z akcí nebo jsou již zveřejněny na internetu.

Významnou aktivitou tohoto oddělení Archivu je udržování kontinuity ve vydávání svým odborným zaměřením u nás jediného sborníku Studie o rukopisech – v r. 2002 vyšel 34. ročník.

Informace o publikacích v závěru této zprávy v samostatném oddílu.


c) Řešení tuzemských grantových projektů


d) Řešení zahraničních grantových projektů viz mezinárodní spolupráce


e) Nejvýznamnější popularizační aktivity pracoviště

ÚČAST NA KONFERENCÍCH


a) Zahraniční

b) Tuzemské (včetně s mezinárodní účastí)

VĚDECKÁ A PEDAGOGICKÁ SPOLUPRÁCE PRACOVIŠTĚ S VYSOKÝMI ŠKOLAMI


Pracovníci Archivu se pravidelně podílejí na vysokoškolské výuce: Výuka a vedení bakalářských, diplomových a disertačních prací v Institutu mezinárodních studií FSV UK a na Katedře dějin a didaktiky dějepisu PedF UK (A. Míšková) - nejvýznamnější výsledky: příspěvky při osvětlení česko-německých vztahů a německé vědy a vědců v období 1. republiky. Výuka v modulu historie na FHS UK a na Katedře filosofie přírodních věd PřF UK, kde též vedení disertačních prací, např. Ohlas odsunu Němců v českém tisku v r. 1945 (J. Janko). Výuka na FF UK, v Ústavu starších českých dějin (L. Sulitková) a na Katedře archivnictví a pomocných věd historických (J. Hoffmannová vedla praktickou část semináře ke zpřístupňování archivních fondů, kde uspořádán fond V. Myslivce; L. Sulitková participovala na přednáškách nadstavbového kurzu pro archiváře organizovaného toutéž katedrou).

Další pravidelná spolupráce s PřF UK - členství v oborové radě studia filosofie a historie přírodních věd, v komisi pro obhajoby doktorských prací (J. Janko); s FHS ZČU v Plzni ve funkci předsedy státních zkoušek bakalářského studia a v členství ve státní zkušební komisi (J. Janko); spolupráce příležitostná s Katedrou české literatury a literární vědy či Ústavem hudebních dějin UK spočívala v poskytování rešerší, konzultací, vyhotovování posudků (S. Petr, L. Sulitková); spolupráce s PřF MU v Brně v členství v oborové komisi pro obecné dějiny matematiky (J. Janko); garance projektu GA ČR č. 44081/01/0128 K. Stibrala Estetika přírody (J. Janko, Katedra filosofie a dějin přírodních věd PřF UK); členství ve vědecké radě FSV UK a vědecké radě Ústavu slavogermánských studií UJEP Ústí nad Labem (A. Míšková); spolupráce na výzkumném úkolu MSM: 26000021 „Proměny urbanismu“ s Ústavem urbanistiky na Fakultě architektury ČVUT, aktuální dílčí úkol Urbanistické regulativy v historii stavby měst (F. Hoffmann, P. Kodera).


SPOLUPRÁCE PRACOVIŠTĚ S DALŠÍMI INSTITUCEMI


Průběžná spolupráce se realizovala v těchto směrech: s časopisem Dějiny věd a techniky (funkce vedoucího redaktora J. Janko, výkonné redaktorky H. Barvíkové), v členství v redakčních radách (Sborník archivních prací - L. Sulitková; Archivního časopisu - J. Kalendovská, Vlastivědné ročenky Státního okresního archivu Blansko - J. Kalendovská; edice Osobnosti Nadace Universitas Masarykiana - J. Kalendovská; Dějiny věd a techniky - H. Barvíková, J. Janko, J. Kalendovská).

Členství v různých odborných a oborových organizacích (uvádí se pouze aktivní): výbor Společnosti pro dějiny vědy a techniky (jednatelka H. Barvíková, J. Janko, J. Kalendovská), Komise MK pro výběr rukopisů určených k digitalizaci v projektu Memoria mundi VISK 6 (P. Brodský, S. Petr), Grantová agentura Ministerstva kultury ČR (S. Petr), výbor Sdružení českých, moravských a slezských historiků - Historický klub (S. Petr), vědecká rada Národního technického muzea (Jan Janko), Česká botanická společnost a Deutsche Gesellschaft für Geschichte und Philosophie der Biologie (J. Janko), internetová konference ČAS Informatika v archivnictví (H. Barvíková, H. Kábová, M. Martinovský, L. Sulitková), česko-německá komise historiků při MZV (A. Míšková).

Pravidelná spolupráce, realizující se zejména formou rešerší, konzultací a oponentur, probíhala s Knihovnou Národního muzea, oddělením rukopisů Národní knihovny, Knihovnou Západočeského muzea v Plzni, Antikvariátem „U Karlova mostu“, archivy (jmenovitě především Archivem Národní galerie, Státním okresním archivem v Kolíně, SOkA v Jihlavě, Archivem města Brna) a dále zejména se Sdružením historiků ČR a Maticí Moravskou.


MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ SPOLUPRÁCE


a) Projekty spolupráce iniciované Archivem AV

Nově byly uzavřeny dohody o dvoustranné spolupráci na poli vzájemných vědeckých kontaktů s Archiwum Nauki Polskiej Akademie Umiejetnosci a Polskiej Akademie Nauk v Krakově - Vědecké a kulturní styky mezi českými zeměmi a Haličí v 19. a 20. století, a s Ústředním archívem Slovenské akademie věd v Bratislavě - Kontakty a spolupráce mezi českými a slovenskými vědeckými osobnostmi a institucemi ve světle archivních dokumentů.

Stávající dvoustranná dohoda o spolupráci s Archiwum PAN ve Varšavě pokračovala přípravou soupisu pramenů k česko(slovensko) - polským vědeckým stykům v 19. a 20. století.

V rámci dvoustranné dohody s Archivem Ruské akademie věd v Moskvě byl dokončen základní soupis dokumentů k česko-ruským vědeckým stykům v 19. a 20. století z materiálů uložených v A AV ČR a uzavřena smlouva o přípravě publikace.

Pokračovala spolupráce s Deutsche Forschungsgemeinschaft (garantem za českou stranu J. Janko), s redakcí revue Scriptorium, pro kterou byly zpracovány recenze kodikologické literatury S. Petr, P. Brodský), s Univerzitou v Tübingen, Univerzitou v Ženevě - Institut d'Histoire de la Réformation (S. Petr), univerzitou v Heidelbergu na projektu „Deutschsprachige geistliche Literatur des Mittelalters in Böhmen und Mähren“.


b) Mezinárodní projekty, na nichž se pracoviště podílí

Mezinárodní projekt, na němž se podílejí středoevropské státy a jenž garantuje Max Planck Institut für europäische Rechtsgechichte Frankfurt am Main, Totalitäre Systeme in Europa - Zwischen Politik und Wissenschaft (Ökonomisches Institut der ČSAV), účast v projektu A. Míšková.


c) Zahraniční vědci-badatelé, kteří navštívili pracoviště AV ČR

Nina Lohmann (Heinrich Heine Universität Düsseldorf), Irina Mkhitarian (EMA - Universität Greifswald), Oksana Ivasjuk (Černivetská univerzita), Oleksandr Mělnyčuk (Universita Tarase Ševčenka v Kyjevě), Elisabeth vanMeer (University of Minnesota), Christian Jacques (Université Marc Bloch Strasbourg), Aiga Veckalne (Lotyšská universita), Julia Hadwiger (Universität Wien); tematicky se jejich práce, a tedy i případné rešerše pracovníků archivu a odborná spolupráce a přednášky pro archiv, týkala především problematiky ruské a ukrajinské emigrace, technokratických tendencí v české vědě a působení Němců v Československu.


VYPOŘÁDÁVÁNÍ S NÁSLEDKY POVODNĚ


Srpnová povodeň roku 2002 (počátek 12. srpna, kulminace 14. srpna, pozvolný pokles hladiny Vltavy od 15. srpna; 17. srpna bylo možno díky intenzivnímu jednání s povodňovým štábem poprvé vstoupit do poškozených budov) zčásti zaplavila dvě z archivních budov, situovaných v Praze 8-Bohnicích, v ulici V Zámcích 56/76. Díky včasné prevenci bylo sice zabráněno větším škodám, přesto však neočekávaně vysoká hladina Vltavy zaplavila větší archivní depozitář v budově tzv. filtrů v Bohnicích do výše jednoho a menší depozitář do výše dvou metrů, a ještě daleko více poškodila budovu tzv. „vodárny“, v jejímž hlavním knihovním depozitáři dosahovala vodní hladina úrovně takřka 5 metrů. V téže budově byla v samostatné místnosti umístěna fotosbírka, mapové skříně s diplomy a v trezorové místnosti, v níž byla ještě samostatná trezorová skříň, vzácné jednotliviny. I v těchto místnostech ovšem voda dostoupila výše řádově 1 metru. Ještě v pondělí 12. srpna v odpoledních hodinách se vynášely knihy z nejníže položeného patra knihovního depozitáře do jeho vyššího podlaží, nikdo však nemohl ani pomyslet na to, že by se voda mohla do budovy dostávat i okny a zaplavit tak i fotosbírku.

Fotosbírka tak nakonec utrpěla největší škody: Z fotoarchivu B. Vavrouška bylo zasaženo na 8 500 pozitivů, z nichž řádově 7 000 bylo následně usušeno v jiném depozitáři (v Prometheu), kam byly negativy i pozitivy převezeny. Z 5 600 negativů se stejným opatřením podařilo bezprostředně po povodni zachránit řádově 4 700 ks. Urychleným vysušením byly rovněž zachráněny zasažené pozitivy ze sbírky fotografií ČAVU a KČSN a kartotéky, potažmo další zpřístupňovací pomůcky. Daleko více však byly narušeny (na 60-100%) další oddíly fotosbírky, totiž fotodokumentace z cest z fondu J. V. Daneše, fotoreportáže z činnosti ČSAV, fotografická alba a neuspořádaný fotografický materiál. Jen menší část pozitivů se podařilo zachránit následným sušením, negativy (filmy 6x6 a 24x36 mm) byly převezeny do Mochovských mrazíren a ve spolupráci s odborníky (konzervátory ze Státního ústředního archivu a soukromými restaurátory) bude hledán nejpřijatelnější způsob jejich možné záchrany.

V zmíněném větším archivním depozitáři byly vodou zasaženy vlastní spisové materiály (po preventivním vyklizení prvé police bylo vodou zasaženo v druhé polici zhruba do poloviny circa 140bm archiválií). Ty byly po vytažení z přebalových krabic přednostně ukládány do igelitových pytlů (dvojnásobných) a připravovány průběžně k odvozu do Mochovských mrazíren, stejně tak byla balena a připravena k převozu do mrazíren zatím nezpracovaná část pozůstalosti B. Matouška, která byla zčásti zaplavena (circa 40bm), byť rovněž včas přesunována do vyšších poloh, v malém bohnickém depozitáři. Současně s balením a odvozem archiválií do mrazíren byla prováděna selekce významnějších kusů a celků, takže se např. podařilo vzápětí po převezení na bezpečné místo usušit zasaženou část fondu Astronomického ústavu a následně ji dezinfikovat v Archivu hl. m. Prahy. Aby se vyloučila možnost dalšího neúměrného zvlhčení psací látky, bylo 127 fondů z většího bohnického archivního depozitáře převezeno k prozatímnímu uložení do soukromé spisovny A. L. C. Z. v Horních Počernicích. Jelikož však šlo o fondy poměrně frekventované, byly po vyschnutí ve zmíněné spisovně opět převezeny zpět do Archivu AV, do depozitáře v Holešovičkách (v Prometheu). Dostatečný prostor pro jejich uložení musel být získán v tomto depozitáři tak, že předtím byly odtud odvezeny do propůjčených depozitářů Státního oblastního archivu v Praze jiné fondy, které jsou badatelsky využívány minimálně. Následně tak mohly být do Promethea převezeny taktéž všechny zásadní fondy předchůdců ČSAV a všechny uspořádané osobní fondy (dohromady na 140 fondů, původně uložených v depozitáři Bohnicích a povodní nezasažených). Vcelku se dá konstatovat, že z pozůstalostí neutrpěla při povodni ani jedna žádnou definitivní újmu; s vodou do styku přišly a zmrazeny byly pouze uvedená část fondu O. Matouška a některé diplomy, které byly uloženy zvlášť v mapových skříních v místnosti fotosbírek. Stejně jako u institucionálních fondů je velká naděje, že se je podaří po rozmražení, usušení a následné dezinfekci plně revitalizovat.

Předběžné úvahy o možné záchraně poškozených a poté zamražených fondů se mohly stát skutečností též díky velkorysé pomoci ze zahraničí, totiž německé spolkové kulturní nadace se sídlem v Halle an der Saale, která velmi operativně poskytla prostřednictvím německého velvyslanectví v Praze pěti institucím, mezi nimiž byl i Archiv AV ČR, finanční výpomoc.

Tak se mohla rozběhnout jednání s konkrétními subjekty, které mají teoretické předpoklady a případně již i zkušenosti s nápravou písemného a jiného dokumentárního materiálu. K vymytí a povrchovému ošetření vodou byly odborníkům předány poškozené medaile a gramodesky z fonosbírky (zvukové nahrávky jsou současně zachraňovány i digitálním záznamem), specializovaným restaurátorům dány k restaurování část vodou zaplavených diplomů jednotlivých vědců a několik zasažených kusů cimélií, hlavně z umělecké sbírky (vzácný Chitussiho náčrtník tak byl již před Vánoci zcela revitalizován). V současné době se po četných konzultacích s příslušnými specialisty a po vyhodnocování vhodnosti jednotlivých sušících metod ve vztahu k různým materiálům rozbíhá intenzivní jednání o možnostech vysušení a následné dezinfekce zmíněného většího objemu spisového materiálu.

Vcelku reálně se proto dá předpokládat, že by škody napáchané povodní na různých typech archivního materiálu mohly být do poloviny roku 2003 napraveny. V této souvislosti patří naše díky nejen zmíněné německé kulturní nadaci, bez níž bychom stěží mohli postupovat tak rychle, ale samozřejmě rovněž mnoha dobrovolníkům a kolegům archivářům, poskytujícím jak četné odborné rady, tak také konkrétní, nezištnou materiální pomoc, zejména při dezinfekci (Archiv hlavního města Prahy, Státní ústřední archiv) a při uložení archiválií do prozatímních prostor (Státní oblastní archiv Praha).

Větší škody utrpěla knihovna Archivu, jejíž jeden velký depozitář se nacházel v budově tzv. vodárny v téže lokalitě. Jelikož tato budova pro svůj původní účel opatřena směrem k vodě železnými vraty, zahloubenými pod úroveň okolního terénu, kam navíc bylo nasměrováno ústí původní roury přivádějící říční vodu, byl zdejší depozitář zaplaven až do výše téměř pěti metrů, jeho druhé podlaží do výše 1, 4m. I zde byla sice prováděna v pondělí 12. srpna 2002 preventivní opatření a přemístěny publikace z nejspodnějších polic (zhruba do výše 1 m) do vyšších pater depozitáře, vzhledem k výše řečenému však nemohla být tato opatření dostačující, neboť výše hladiny překonala veškerá očekávání. V nejnižším podlaží byla uložena část knihovny Zd. Nejedlého a i z běžného knižního fondu některé starší publikace (řádově 20 000 svazků). Proto bezprostředně po povodni byly jednotlivé zatopené svazky omývány, baleny a odváženy do mrazíren. Menší část, řádově několik set svazků, musela být likvidována - šlo buď o kusy nevratně poškozené nebo duplicitní. Podstatná část zamražených knih je ve stavu, který nebude vyžadovat náročnější restaurátorské zásahy, postačí zřejmě jen důkladnější omytí, vysušení a dezinfekce.

Z prostředního, méně zaplaveného depozitáře, bylo převezeno do mrazíren řádově 400 svazků z fondu publikací ČAVU; vodou nezasažené svazky byly spolu s nepoškozenými publikacemi z horního depozitáře převezeny k vysušení a dočasné úschově do soukromé spisovny A. L. C. Z. do Horních Počernic. Ve stejném podlaží byl uložen také fond periodik knihovny Archivu AV (circa 8 200 svazků). Zde bylo zatopeno zhruba 4 000 svazků, z nichž asi polovinu se podařilo dovézt do mrazíren a ze zbývající části byla přímo na místě prováděna selekce, jejímž smyslem bylo zachránit především svazky starší 50 let (rozhodujícím byl samozřejmě také vnější stupeň poškození).

V současné době je tedy řádově 22 400 svazků uloženo v Mochovských mrazírnách (provozovna Kladno) a počítá se s jejich rozmrazováním a dezinfekcí v uzpůsobené lince na sušení dřeva, kterou pro tyto účely zakoupila Akademie věd a instalovala Knihovna AV v jednom ze svých objektů v Jenštejně.


VYUŽITÍ BADATELNY

Sestavil Jan Chodějovský, upravila Hana Barvíková


Studovaná témata a badatelé v roce 2002

V roce 2002 využilo služeb badatelny archivu celkem 107 badatelů, z toho 8 zahraničních, přičemž vykonali 607 badatelských návštěv (zahraniční badatelé 59 návštěv, což představuje 9,7% z celkového počtu). Oproti roku 2001 došlo k mírnému nárůstu počtu návštěv i badatelů (s výjimkou počtu zahraničních), přestože byl provoz badatelny v důsledku záplav v posledních měsících roku výrazně omezen.

Zahraniční badatelé:SRN 2; Ukrajina 2; USA 1; Francie 1; Lotyšsko 1; Rakousko 1

Předmět studia lze velice zhruba rozdělit do 6 okruhů, které se ovšem zhusta překrývají.

(Řazeno dle četnosti, čerpáno z badatelských listů; použité zkratky názvů fondů: KČSN = Královská česká společnost nauk, ČAVU= Česká akademie věd a umění, MAP = Masarykova akademie práce.)

I. Osobnosti české vědy a kultury

Michal Bauer (PedF JU Č. Budějovice) – F. Halas a jeho spor s V. Nezvalem (fond L. Štoll); Renata Binderová – M. Lerch (fondy KČSN, ČAVU); Jan Bureš (ÚSD AV ČR) – Paměti Edvarda Beneše (fond J. Opočenský); Ladislav Cigler (student PedF JU Č. Budějovice) – Spor Fr. Mareše o idealism a realism 1901–1903 (fondy ČAVU, E. Babák, F. Krejčí); Karel Černý (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK Praha) – Zápisky prof. MUDr. V. Vondráčka (fond V. Vondráček); Věra Dumková (MÚ Komárovice) – Život a dílo V. Lesného (fond V. Lesný); Roman Ferstl (VCDV) – Historický ústav ČSAV za vedení J. Macka (fondy Historický ústav ČSAV, Z. Nejedlý); Aleš Hájek (Správa CHKO Broumovsko) – Fytocenologické snímky prof. J. Kliky (fond J. Klika); Hana Havlůjová (studentka PedF UK Praha) – PhDr. Ludmila Matiegková (fond F. Lexa); Radovan Hendrych (soukr.) – Ladislav Čelakovský (fond B. Němec); Petr Hofman (FF MU Brno) – Otokar Březina (fondy V. Lesný, F. Novotný, B. Vavroušek, ČAVU); Pavel Holát (HÚ PedF JU Č. Budějovice) – František Teplý, život a dílo (fondy F. Teplý, F. Roubík); Jan Hradec (student PedF UK Praha) – Korespondence J. Glücklicha s českými historiky (fond J. Glücklich); Jaroslav Hrdlička (HTF UK Praha, Společnost přátel V. Kybala) – Gollova škola a V. Kybal (fondy V. Novotný, J. Glücklich); Irena Chovančíková (Masarykovo muzeum v Hodoníně) – T. G. Masaryk (fondy J. Glücklich, V. Chaloupecký, V. Novotný, A. Kraus, J. Horák, R. Dvořák, V. Birnbaum, J. Pelnář, F. Mareš, F. Krejčí, J. Goll); Petr Jančík (student FF UP Olomouc) – Jiřina Popelová-Otáhalová (fond J. Popelová-Otáhalová); Pavel Jandourek (soukr.) – O. Březina a česká indologie (fond V. Lesný); Martina Jeránková (FF UK Praha) – Osobnost prof. J. Emlera (fond J. Emler); Bohumil Jiroušek (VCDV) – Josef Macek (fondy Vědecké kolegium historie ČSAV, VI. sekce ČSAV, Vládní komise pro vybudování ČSAV, Archeologický ústav ČSAV, J. Květ, V. Novotný, J. V. Daneš, J. Horák, V. Kadlec, B. Němec, V. Procházka, Jos. Král, E. Svoboda, F. Roubík); Simona Klimasová (Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě) František Weyr a jeho okruh v politickém a kulturním životě města Brna (fond F. Weyr); Romana Kocourková (FF UK Praha) – Korespondence Čeňka Zíbrta (fondy L. Niederle, J. V. Šimák, J. Goll); Helena Kokešová (SÚA Praha) – Osobnost Eduarda Alberta (fondy A. Jirásek, J. Jedlička); Antonín Kopka (soukr.) – Místopisné vazby význačných českých kulturních osobností (fondy ČAVU, A. Rektorys); Kateřina Koštová (studentka PedF UK Praha) – František Čáda a pedopsychologie (fond F. Čáda); Jan Kramář (student FF UK Praha) – Josef Gruber a jeho činnost v NÚ (fond Národohospodářský ústav); Jiří Křesťan (SÚA Praha) – Zdeněk Nejedlý (fondy Z. Nejedlý, O. Hostinský, M. Nejedlá); Jiří Lach (Katedra politologie a evr. studií FF UP Olomouc) – Josef Šusta: vědecký a lidský profil (fondy V. Chaloupecký, V. Birnbaum); Hana Mášová (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK Praha) – Korespondence prof. Jiráska (fond A. Jirásek); Elisabeth van Meer (University of Minnesota) – Technici a psychotechnické přístupy v meziválečném Československu (fondy MAP, Československý národní komitét pro vědecké řízení, St. Špaček); Luboš Nový (soukr.) – Bernard Bolzano a KČSN (fond KČSN); Bohumil Pešek – Vít Nejedlý a jeho činnost u čs. voj. jednotky v SSSR (fond Z. Nejedlý); Václav Petrbok (ÚČL AV ČR Praha) – Bibliografie A. Krause, Zlobický a KČSN (fondy ČAVU, KČSN); Magdalena Pokorná (HiÚ AV ČR Praha) – František Roubík a KČSN (fondy F. Roubík, KČSN, ČAVU); Zdeněk Přibyl (PF UK Praha) – Prof. Bohuš Tomsa, život a dílo (fond O. Sommer); Pavel P. Ries – Josef Hlávka (fond ČAVU); Josef Sanitrák (vydavatelství Eminent s.r.o.) – Karel Weinfurter (fond Svatobor); Petra Sedláčková (studentka FF UK Praha) – Václav Chaloupecký na Slovensku (fond V. Chaloupecký); Tomáš Sekyrka (Dějiny a současnost) – Otakar Odložilík (fond O. Odložilík); Milada Sekyrková (VCDV Praha) – Otakar Odložilík (fond O. Odložilík); Karel Sieber (student FF UK Praha, externí pracovník ČT) – Práce MUDr. Kalouskové k získání vědecké hodnosti (fond Fyziologický ústav ČSAV); Karla Temrová (studentka PedF UK Praha) – Historik J. V. Prášek, život a dílo (fondy R. Dvořák, F. Teplý, Z. Nejedlý); Aiga Veckalne (Lotyšská universita) – Práce J. Zubatého o baltistice (fond J. Zubatý); Jiří Zahrádka (FF MU Brno) – Otakar Ostrčil a Janáčkovy Výlety pana Broučka (fond Z. Nejedlý/O. Ostrčil); Antonín Zelený (student FF MU Brno) – Emanuel Rádl a „Válka Čechů s Němci“ (fond E. Rádl); Klára Zvánovcová (studentka JČU České Budějovice) – František Mareš (fond F. Mareš).

II. Instituce ve vědě a kultuře

Jiří Beran (soukr.) – Vznik ČSAV, institucionalizace české vědy (fondy ČAVU; VI. a VIII. sekce ČSAV); Tomáš Breň (student PedF UK Praha) – Svatobor (fond Svatobor); Lubomír Brokl (Sociologický ústav AV ČR) – Počátky Sociologického ústavu ČSAV (fond Sociologický ústav ČSAV); Jan Eisner (Matematický ústav AV ČR) – Historie Matematického ústavu (fondy ČAVU, Matematický ústav ČSAV); Roman Ferstl (VCDV) – Historický ústav ČSAV za vedení J. Macka (fondy Historický ústav ČSAV, Z. Nejedlý); Pavla Horská (soukr.) – Česko-francouzské styky společenskovědních ústavů ČSAV ve 2. polovině 20. století (fond J. Macek); Jiří Jílek (FF UP Olomouc) –- Historický ústav ČSAV v 50. letech (fondy Historický ústav ČSAV, VI. sekce ČSAV); Kristina Kaplanová (ÚDU AV ČR) – Historie Ústavu pro dějiny umění (fond Ústav teorie a dějin umění ČSAV); Jan Kramář (student FF UK Praha) – Josef Gruber a jeho činnost v Národohospodářském ústavu (fond Národohospodářský ústav); Miroslav Kulhavý (FF UK Praha) – Historie Svatoboru (od r. 1862 po současnost) (fond Svatobor); Jana Mandlerová – Národohospodářský ústav (fond Národohospodářský ústav); Luboš Nový (soukr.) – Bernard Bolzano a KČSN (fond KČSN); Iveta Pavlicová (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK Praha) – Svaz českých knihovníků a informačních pracovníků v letech 1968–1970 (fond Základní knihovna-Ústředí vědeckých informací ČSAV); Lydia Petráňová (Etnografický ústav AV ČR) – Ústav etnografie a folkloristiky v letech 1965–1975 (fond Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV); Václav Petrbok (ÚČL AV ČR Praha) – Bibliografie A. Krause, Zlobický a KČSN (fondy ČAVU, KČSN); Magdalena Pokorná (HiÚ AV ČR Praha) – František Roubík a KČSN (fondy F. Roubík, KČSN, ČAVU); Jiří Pokorný (Nadání J. M. a Z. Hlávkových) – Národohospodářský ústav (fond Národohospodářský ústav); Jiří Pokorný (student PedF UK Praha) – Zahraniční styky Slovanského ústavu ČSAV (fond Slovanský ústav ČSAV); Vladimír Reis – Nastolení tématu rehabilitací r. 1958 akademikem J. Horákem v presidiu ČSAV (fondy Presidium ČSAV, Valná shromáždění ČSAV); Karel Řehák (Český komitét pro vědecké řízení Praha) – Historie ČSKO (fond Československý národní komitét pro vědeckou organizaci); Michal Streubel (TJ Condor Praha) – Svatobor (fond Svatobor); Eva Streiblová (Mikrobiologický ústav ČSAV) – Počátky Biologického ústavu ČSAV (fond Biologický ústav ČSAV); Soňa Štrbáňová (VCDV Praha) – Období normalizace na Mikrobiologickém ústavu ČSAV (fond I. Málek); Věra Thořová (Etnologický ústav AV ČR Praha) – Dějiny Ústavu pro lidovou píseň (fond Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV); Richard Vašek (Masarykův ústav AV ČR Praha) – Historie Ústavu T. G. Masaryka (fondy ČAVU, Vládní komise pro vybudování ČSAV); Slavomil Vencl (Archeologický ústav AV ČR Praha) – Historie Státního archeologického ústavu (fondy Jaroslav Böhm, Státní archeologický ústav).

III. Dějiny vědeckých oborů, dějiny vědy obecně, filosofie a věda

Ladislav Cigler (student PedF JU Č. Budějovice) – Spor Fr. Mareše o idealism a realism 1901–1903 (fondy ČAVU, E. Babák, F. Krejčí); Aleš Hájek (Správa CHKO Broumovsko) – Fytocenologické snímky prof. J. Kliky (fond J. Klika); Josef Haubelt (INHIGEO, UNSW Sydney) – Dějiny geologických věd – A. von Humboldt (Drobné fondy/A. von Humboldt); Lubomíra Havlíková (Slovanský ústav AV ČR) – Dějiny české byzantologie (fond Slovanský ústav); Ludmila Hlaváčková (Ústav dějin lékařství 1. LF UK Praha) – Dějiny lékařství a zdravotnictví (fond A. Jirásek); Jiří Hnilica (student PedF UK Praha) – Vztahy české a francouzské vědy 1875-1925 (fond KČSN); Pavla Horská (soukr.) – Česko-francouzské styky společenskovědních ústavů ČSAV ve 2. polovině 20. století (fond J. Macek); Jaroslav Hrdlička (HTF UK Praha, Společnost přátel V. Kybala) – Gollova škola a V. Kybal (fondy V. Novotný, J. Glücklich); Pavel Jandourek (soukr.) – O. Březina a česká indologie (fond V. Lesný); Marek Krejčí (MŠMT) – Kultura a věda meziválečného období (fond MAP); Jaroslav Kučera (FSV UK Praha) – Ekonomická reforma 1960–1968 (fond Ekonomický ústav ČSAV); Elisabeth van Meer (University of Minnesota) – Technici a psychotechnické přístupy v meziválečném Československu (fondy MAP, Československý národní komitét pro vědeckou organizaci, St. Špaček); Helena Pavlincová (FF MU Brno) – Dějiny české filosofie (fondy E. Svoboda, J. Velenovský, F. Novotný, F. Krejčí, J. Král, A. I. Bláha, B. Němec, V. Hoppe); David Pazdera (VCDV Praha) – Dějiny vědy (fond ČAVU); Lenka Pokorná (Ústav germánských studií FF UK Praha) – Pražská germanistika po r. 1882 (fond Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Michal Šimůnek (VCDV Praha) – Česká eugenika 1900–1945 (fondy MAP, J. Drachovský); Renata Tišerová (studentka Katedry archeologie FHS Západočeské university Plzeň) – Archeologie v Sudetech (fond Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung); Josef Točík (Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha) – Dokumentace k elektroforéze horizontální EH 1 (fond Vývojové dílny ČSAV); Aiga Veckalne (Lotyšská universita) – Práce J. Zubatého o baltistice (fond J. Zubatý); Tibor Vojtko (PedF UK Praha) – Pedagogické stati F. Čády (fond F. Čáda); Michal Zadina (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha) – Ekonomická reforma 1962–1966 (fond Ekonomický ústav ČSAV).

IV. Německá věda v Čechách – osobnosti a instituce

Martin Čapský (Slezská univerzita Opava) – Gottlieb Biermann a jeho práce o dějinách Slezska ve druhé polovině 19. století (fond Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Pavel Čech (3. LF UK Praha) – Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách (fondy E. Babák, J. Horbaczewski, A. Jirásek, F. A. Novák, J. Podpěra, E. Sekera, J. Velenovský, F. K. Studnička, J. Pelnář, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Jitka Egermajerová (studentka HTF UK Praha) – Eduard Winter (fond Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Julia Hadwiger (Universität Wien) – Život a dílo něm. profesora Victora Hadwigera (fond Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Christian Jacques (CEFRES/Université Marc Bloch Strasbourg) - Spolek Witiko a problém identity Němců v Československu (fondy W. Wostry, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Miroslav Kunštát (FSV UK Praha, Katedra německých a rakouských studií) – Čs. německé/rakouské styky (fondy Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur, Historický ústav ČSAV); Nina Lohmann (Heinrich Heine Universität Düsseldorf) – Profesor Wilhelm Wostry a Verein für die Geschichte der Deutschen in Böhmen (fondy W. Wostry, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur, KČSN); Soňa Mikulová (studentka FSV UK Praha) – Metzner-Bund (fond Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Wolf B. Oerter (České národní egyptologické centrum FF UK Praha) – Theodor Hopfner (fondy Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur, Orientální ústav); Luboš Nový (soukr.) – Bernard Bolzano a KČSN (fond KČSN); Lenka Pokorná (Ústav germánských studií FF UK Praha) – Pražská germanistika po r. 1882 (fond Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Jindřich Pokorný – 2. odboj: demokratické skupiny, germanobohemistické souvislosti (Drobné fondy/Krčmář Jan); Daniela Řepová (FSV UK Praha) – Emil Utitz (fond E. Utitz); Renata Tišerová (studentka Katedry archeologie FHS Západočeské university Plzeň) – Archeologie v Sudetech (fond Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung); Markéta Tvrdíková (FF UK Praha) – Německá akademie věd (fond Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Jaromír Ulrych (Geologický ústav AV ČR Praha) – Prof. Hibsch a prof. Cornu (fond Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur).

V. Problematika emigrace z Ruska, resp. SSSR, a jejich pobyt v Československu

Taťana Bednářová – Ukrajinská emigrace v ČR (fondy I. Horbaczewski, Slovanský ústav); Ljubov Běloševská (Slovanský ústav AV ČR) – Ruská a ukrajinská emigrace v meziválečném Československu (fond Slovanský ústav); Miluša Bubeníková (Slovanský ústav AV ČR) –- Ruská literatura 19. a 20. století a ruská emigrace v Československu (fondy J. Rypka, F. Novotný, Jos. Král); Oksana Ivasjuk (Černivetská universita) – Ukrajinská kultura meziválečného období v Československu (fondy J. Horák, J. V. Šimák, Slovanský ústav); Naďa Matějková (Slovanský ústav AV ČR Praha) – Meziválečná ukrajinská emigrace v ČSR (fondy I. Horbaczewski, Slovanský ústav); Olecsandr Melnychuk (Kyiv National Taras Ševčenko University, Faculty of History) – Ukrajinská emigrace v Praze (fondy J. Bidlo, Slovanský ústav); Irina Mkhitarian (EMA – Universität Greifswald) – Ruská emigrace v ČSR v letech 1918-1939 (fond N. Savinkov); Bohdan Zilynskyj (PedF UK Praha) – Česko-ukrajinské vztahy (fondy A. Černý, J. Horák, E. Rádl, Slovanský ústav).

VI. Různé – dějiny obecně, kulturní otázky

Vladimír Cieslar – Staré letopisy české (fond Historický spolek); Martin Čapský (Slezská univerzita Opava) – Gottlieb Biermann a jeho práce o dějinách Slezska ve druhé polovině 19. století (fond Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur); Milan Hauner (ÚSD AV ČR) – Benešovy memoáry (fond J. Opočenský); Eva Kolářová –- Zařízení třeboňského kostela (fond F. Mareš); Antonín Kopka (soukr.) – Místopisné vazby význačných českých kulturních osobností (fondy ČAVU, A. Rektorys); Jaroslav Kučera (FSV UK Praha) – Ekonomická reforma 1960–1968 (fond Ekonomický ústav ČSAV); Miroslav Kunštát (FSV UK Praha, Katedra německých a rakouských studií) – Čs. německé/rakouské styky (fondy Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur, Historický ústav ČSAV); Elisabeth van Meer (University of Minnesota) – Technici a psychotechnické přístupy v meziválečném Československu (fondy MAP, Československý národní komitét pro vědecké řízení, St. Špaček); Jindřich Pokorný – 2. odboj: demokratické skupiny, germanobohemistické souvislosti (Drobné fondy/Krčmář Jan); Helena Polreichová (FF UK Praha) – Čs.-americké vztahy 19. a 20. století (fondy Pražský lingvistický kroužek, MAP, St. Špaček); Vladimír Reis – Nastolení tématu rehabilitací r. 1958 akademikem J. Horákem v presidiu ČSAV (fondy Presidium ČSAV, Valná shromáždění ČSAV); Karel Skalický – Pověsti na Prácheňsku (fond F. Teplý); Vanda Talašová (studentka Mendelovy zeměděl. a lesnické university v Brně/Břeclavi) – Kajetánské zahrady a terasy (fond Ústav teorie a dějiny umění ČSAV); Luboš Velek (VCDV Praha) – Národní strana svobodomyslná 1889–1914 (fondy B. Němec, A. Kraus); Michal Zadina (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha) – Ekonomická reforma 1962–1966 (fond Ekonomický ústav ČSAV); Bohdan Zilynskyj (PedF UK Praha) – Česko-ukrajinské vztahy (fondy A. Černý, J. Horák, E. Rádl, Slovanský ústav).

Fondy Archivu AV ČR využité badateli v r. 2002

Fondy osobní

Eduard Babák, Jaroslav Bidlo, Vojtěch Birnbaum, Arnošt I. Bláha, Jaroslav Böhm, František Čáda, Adolf Černý (Jan Rokyta), Jiří V. Daneš, Josef Drachovský, Rudolf Dvořák, Josef Emler, Julius Glücklich, Jaroslav Goll, Vladimír Hoppe, Jiří Horák, Jan (Ivan) Horbaczewski, Otakar Hostinský, Václav Chaloupecký, Jaroslav Jedlička, Arnold Jirásek, Vladimír Kadlec, Jaromír Klika, Jiří Král, Josef Král, Arnošt V. Kraus, František Krejčí, Jan Květ, Vincenc Lesný, František Lexa, Josef Macek, Ivan Málek, František Mareš, Zdeněk Nejedlý (rodinný archiv), Bohumil Němec, Lubor Niederle, František A. Novák, František Novotný, Václav Novotný, Otakar Odložilík, Jan Opočenský, Josef Pelnář, Josef Podpěra, Jiřina Popelová-Otáhalová, Vladimír Procházka, Emanuel Rádl, Artuš Rektorys, František Roubík, Jan Rypka, Emil Sekera, Otakar Sommer, František K. Studnička, Emil Svoboda, Josef V. Šimák, Stanislav Špaček, Ladislav Štoll, František Teplý, Emil Utitz, Bohumil Vavroušek, Josef Velenovský, Vladimír Vondráček, František Weyr, Wilhelm Wostry, Josef Zubatý.

Fondy institucionální

Česká akademie věd a umění, Československý národní komitét pro vědeckou organizaci, Historický spolek, Královská česká společnost nauk, Masarykova akademie práce, Národohospodářský ústav, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur, Orientální ústav, Pražský lingvistický kroužek, Slovanský ústav, Státní archeologický ústav, Svatobor, Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung, Presidium ČSAV, Valná shromáždění ČSAV, Vládní komise pro vybudování ČSAV, I. sekce ČSAV, VIII. sekce ČSAV, Vědecké kolegium historie ČSAV, Archeologický ústav ČSAV, Biologický ústav ČSAV, Ekonomický ústav ČSAV, Fyziologický ústav ČSAV, Historický ústav ČSAV, Matematický ústav ČSAV, Slovanský ústav ČSAV, Sociologický ústav ČSAV, Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV, Ústav teorie a dějin umění ČSAV, Vývojové dílny ČSAV, Základní knihovna-Ústředí vědeckých informací ČSAV.

VÝBĚR Z BIBLIOGRAFIE PRACOVNÍKů ARCHIVU AKADEMIE VĚD ČR


Aktualizováno 9. 2. 2005    © Archiv AV ČR. Podklady, Webmaster 2004