Kořenové srůsty, které vznikají mezi kořeny jednoho jedince, různých jedinců stejného nebo i různých druhů, umožňují přenos cukrů, hormonů a dalších látek mezi stromy. Jejich prostřednictvím však dochází také k šíření patogenů. Ekologické dopady existence kořenových srůstů jsou v současnosti předmětem bádání.
Čermák J., Gašpárek J., Adamčík L., Culek I., Čermák M., Ulrich R. (2005): Vizualizace kořenových systémů pomocí supersonického proudu vzduchu. In. Neruda J. (ed.): Metody pro zlepšení determinace poškození kořenů stromů ve smrkových porostech vyvážecími traktory. I. Výběr a ověření metod. Monografie. Brno, leden 2005. p. 7-10
Graham B.F., Bormann F.H. (1966): Natural root grafts. Bot. Rev. 32, 255-292.
Külla T., Lõhmus K. (1999): Influence of cultivation method on root grafting in Norway spruce (Picea abies (L.) Karst.). Plant and Soil 217: 91-100
Saveljeva L.S. (1969): Grafting of Tree Root Systems. Lesnaja Promychlennost Publisher, Moscow, USSR. 72 p.
Stenlid J. (1986): Biochemical and Ecological Aspects of the Infection Biology of Heterobasidion annosum. PhD Thesis. Swedish University of Agricultural Science, Uppsala, Sweden. 37 p.
Sutton R.F. (1969): Form and Development of Conifer Root Systems. Commonwealth Agricultural Bureaux; Farnham Royal; England. p. 131
str. 247
Odkrytý kořenový systém 40letého porostu smrku ztepilého (Picea abies) nedaleko Brna. Pro smrk ztepilý je typický povrchový kořenový systém. Foto R. Gebauer