Česká verze English version

Časopis pro popularizaci biologie, založil roku 1853 J.E. Purkyně

Ramenonožci rodu Aegiromena: jak hledat ve fosilním materiálu informaci o průběhu evoluce

Mikuláš R.

Cílem příspěvku je zahájit diskusi o tom, jak mohou být paleontologická data použita k testování různých evolučních teorií (např. teorie zamrzlé evoluce). Jako konkrétní příklad je použita studie na ramenonožcích (kmen Brachiopoda) rodu Aegiromena z postupného sledu nálezových souvrství ze svrchního ordoviku Pražské pánve.


str. 217

Ramenonožci (Brachiopoda) rodu Aegiromena ze svrchního ordoviku pražské pánve. V levém a středním sloupci jsou jedinci z lokality Vráž u Berouna (vápnité prachovce zahořanského souvrství). Jde o populaci s velmi dlouhými a ostře zakončenými zámkovými liniemi, zpravidla s výraznými oušky, která sloužila k uchycení a stabilizaci schránky na dně moře. Šířka vyobrazených jedinců je 12–18 mm. V pravém sloupci jsou ná¬lezy z křemito-jílovitých konkrecí bohdaleckého souvrství z Prahy 4, tvořeného převážně šedými jílovými břidlicemi – šlo o velmi měkká dna. Ani v písčitých či vápnitých polohách tohoto souvrství nejsou nalézány odlišné formy. Zámkové linie jsou daleko kratší, bez oušek, šířka jedinců je 8–10 mm. Foto R. Mikuláš
<br/>

Ramenonožci (Brachiopoda) rodu Aegiromena ze svrchního ordoviku pražské pánve. V levém a středním sloupci jsou jedinci z lokality Vráž u Berouna (vápnité prachovce zahořanského souvrství). Jde o populaci s velmi dlouhými a ostře zakončenými zámkovými liniemi, zpravidla s výraznými oušky, která sloužila k uchycení a stabilizaci schránky na dně moře. Šířka vyobrazených jedinců je 12–18 mm. V pravém sloupci jsou ná¬lezy z křemito-jílovitých konkrecí bohdaleckého souvrství z Prahy 4, tvořeného převážně šedými jílovými břidlicemi – šlo o velmi měkká dna. Ani v písčitých či vápnitých polohách tohoto souvrství nejsou nalézány odlišné formy. Zámkové linie jsou daleko kratší, bez oušek, šířka jedinců je 8–10 mm. Foto R. Mikuláš