Typická žírná buňka zaujímá v klidovém stavu kulovitý tvar, s pouze nevýraznými výběžky membrány. V tomto stavu spočívá až do kontaktu s antigenem. Může jít např. o pyl větro¬sprašných rostlin nebo třeba vícebuněčné parazity. Na antigen se naváží IgE protilátky interagující s povrchovými vysokoafinitními IgE receptory přítomnými v hojném počtu na samotných žírných buňkách. Navázání antigenu vyvolá prokřížení IgE receptorů a v řádech de¬sítek sekund dochází k velmi intenzivní odpovědi žírné buňky, zejména pak k vylití sekrečních granul a masivním přestavbám a zřasení buněčné membrány.
Na snímku z konfokálního mikroskopu vidíme žírnou buňku po navázání antigenu, jejíž aktinový cytoskelet je naznačen faloidinem. Foto P. Heneberg