Kalendář akcí

Dnes < 2010 >  < září > 
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30      

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

Akademický bulletin

abicko

projekt BIOCEV

 

Get the Flash Player to see this player.

Více o projektu

 

AV ČR  › O AV ČR  › Základní informace  › Dokumenty  › Anotace  › 1998

 

8. Sekce historických věd
Seznam anotací:
  1. Frühmittelaterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa - Natur-wissenschaftliche Keramikuntersuchungen. Internationale Tag ungen in Mikulčice IV
  2. Ve službách archeologie (ARÚB)
  3. Lower palaeolithic settlement of Bohemia. Studien zum Burgwall von Mikulčice II (ARÚ)
  4. Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological background to a Celtic hero, 3rd-2nd cent. B.C (ARÚ)
  5. Záchrana a dlouhodobá ochrana archeologického areálu pod deskou III. nádvoří Pražského hradu (ARÚ)
  6. Handbuch der historischen Stätten: Bohmen und Mähren (HÚ)
  7. Československo-sovětské vztahy v diplomatických jednáních 1939-1945 (HÚ)
  8. Dějiny jihoslovanských zemí (HÚ)
  9. Občanské fórum: listopad-prosinec 1989 (ÚSD)
  10. Občanská společnost 1967 - 1970, Sociální organismy a hnutí Pražského jara 1967 - 1970 (ÚSD)
  11. Židé v protektorátu. Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942 (ÚSD)
  12. Věda v českých zemích za druhé světové války (A)
  13. Rukopisné fondy archivů v České republice (A)
  14. Dějiny českého výtvarného umění IV. (1890-1938) (ÚDU)
  15. King John of Luxembourg (1296-1346) and the art of his era (ÚDU)
  16. Martirologio de Usuardo, volumen de estudios (ÚDU)
  17. Vincenc Kramář, Zpustošení Chrámu svatého Víta v roce 1619 (ÚDU)
  18. Sacrum et profanum (ÚHV)
  19. Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918-1968) (ÚHV)

8.1 Frühmittelaterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa - Natur-wissenschaftliche Keramikuntersuchungen. Internationale Tagungen in Mikulčice IV
(L. Poláček, (Hrsg), Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno č. 9, Brno 1998, 314 s.)
Keramice jako základnímu typu archeologických nálezů je věnováno stále se prohlubující všestranné studium. Sborník dvou desítek příspěvků předních badatelů z ČR, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska, přednesených na dvou mezinárodních vědeckých seminářích v Mikulčicích ve dnech 22.-24.5.1995 a 20.-22.5.1996, je zaměřen na dva důležité problémové okruhy bádání o slovanské a středověké keramice. Prvním z nich je tuhová hrnčina, výrazný kulturní fenomén časného a počátku vrcholného středověku střední Evropy, druhým pak užití přírodovědných metod při zkoumání slovanské keramiky obecně. Jednotlivé tituly z prvého okruhu jsou tak věnovány jak počátkům výroby tuhové keramiky v keltském a slovanském období (J. Meduna, B. Dostál), tak shrnují současný stav vědomostí o výrobě i časovém a geografickém rozšíření tohoto keramického druhu a jeho vypovídacích schopnostech jako historického pramene v jednotlivých regionech a lokalitách střední Evropy (např. jižní Čechy, Dolní Rakousko, Polsko, Slezsko, západní Slovensko, střední Morava i samotné Mikulčice). Nechybí konečně ani speciální studie o významu tuhové keramiky pro poznání sociálních a ekonomických vazeb dobové společnosti (B. Gediga).
Problematiky exaktního poznání výroby slovanské hrnčiny v některých oblastech se dotýká několik statí v druhé části sborníku, využívajících chemických a fyzikálních analýz. Publikovány jsou zde výzkumy keramických souborů z polského P. ocka, tuhové keramiky z Brna a velkomoravské hrnčířské produkce z Nitry-Lupky, regionu Starého Města a z Mikulčic.


8.2 Ve službách archeologie. Sborník k 60. narozeninám RNDr. Vladimíra Haška, DrSc.
(P. Kouřil, R. Nekuda, J. Unger (eds.), Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno č. 10, Brno 1998, 332 s.)
K výraznému zefektivnění zejména terénní archeologické práce přispělo v posledním čtvrtstoletí neobyčejnou měrou aplikování přírodovědných prospekčních metod, zejména z oblasti geofyzikálního výzkumu. Průkopníkovi tohoto výzkumného směru, RNDr. V. Haškovi, DrSc.,byl při příležitosti jeho životního jubilea věnován sborník více než třiceti příspěvků odborníku z ČR, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska, přednesených jednak na konferenci "Přírodovědecké metody v archeologii" (Kravsko u Znojma 5.-6.3.1998), jednak sedotýkajících dalších problémových okruhů z oblasti archeologie. Z několika článků s tématikou užití přírodních věd v archeologii lze uvést stať o metalografické analýze velkomoravského meče ze slovenské Závady (D. Bialeková - L. Mihok - A. Pribulová), studii o technologii výroby opaskové garnitury slovanského velmože ze Starého Města (L. Galuška), nebo více příspěvků ke geofyzikální prospekci pravěkých, protohistorických i středověkých opevnění i objektů či k jednotlivým prospekčním metodám (radiolokace, měření cesiovým magnetometrem). Z dalších studiích lze zmínit tituly k problematice hrobů přemyslovských knížat na Pražském hradě (J. Dvořák), středověkých palných zbraní ze Mstěnic (R. Nekuda - Z. Kukla), nebo informativní souhrn o výzkumu Ptahšepsesovy mastaby v egyptském Abúsíru, odkrývaném Českým egyptologickým ústavem (B. Vachala).


8.3 Staropaleolitické osídlení Čech - Lower palaeolithic settlement of Bohemia

(J. Fridrich, Památky archeologické, Supplementum 10, Institute of Archaeology, Prague 1998, 235 s.)

První práce pojednávající souborně o nejstarším osídlení Čech na základě autorových dlouholetých výzkumů. Předkládá základní pohledy na osídlení Čech v období od 1.7 mil. let až do 0.35 mil. Rozsáhlejší partie jsou věnovány základním teoretickým úvahám o vývoji bádání nejen ale i v Evropě o postavení tehdejších lidí v přírodě starého a středního pleistocénu. Připojeny statistické analýzy morfometrických hodnocení našich nálezů v kontextu nálezů východoafrických.



8.4 Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological background to a Celtic hero, 3rd-2nd cent. B.C.
(N. Venclová et al., Sceaux (Kronos) 1998, 384 s.)
Výsledky desetiletého výzkumu na významné laténské lokalitě, známé ve světě především nálezem kamenné skulptury - hlavy keltského héroa v r.1943. Komplexní zpracování nálezů z industriálního sídliště a čtyřúhelníkových valů včetně sídelní jednotky uvnitř valového ohrazení. Sídelní areál, industriální zázemí, otázky funkce pravoúhlých ohrad v evropském laténu, problematika profánních a sakrálních areálů. Čtyřúhelníkový areál na lokalitě je interpretován jako ohrazený dvorec, sídlo venkovské elity se smíšenými funkcemi obytnými, ceremoniálními a shromažďovacími. Zpochybněna je výhradně kultovní funkce středoevropských "Viereckschanzen".


8.5 Záchrana a dlouhodobá ochrana archeologického areálu pod deskou III. nádvoří Pražského hradu

(grant MK ČR KZ97P02OPP006)
V jeho rámci byl dlouhodobě sledován, rekonstruován a konzervován prostor odkrytých archeologických situací pod deskou III. nádvoří Pražského hradu. Nově byla pořízena i dokumentace celého areálu, která umožnila značné zpřesnění interpretace nejstarších částí valového opevnění Hradu a jeho nejstarších dřevěných staveb. Neméně významné jsou zcela nové zkušenosti a metody vyzkoušené při konzervaci dřevěných a opukových objektů. Mj. byl odebrán a částečně analyzován bohatý soubor archeologických vzorků zkoumaných přírodovědeckými metodami, které dosud v naší archeologii nebyly aplikovány. Poprvé byla získána rozsáhlejší řada dendrochronologických dat pro nejstarší vývojové fáze Pražského hradu. Výsledky projektu mají značný význam pro poznání začátků jedné z nejvýznamnějších památek naší republiky, důležité jsou rovněž zisky související s rozvojem naší archeologické památkové péče.


8.6 Handbuch der historischen Stätten: Böhmen und Mähren

(J. Bahlcke, W. Eberhard, M. Polívka, Stuttgart, Kröner Verlag 1998, 1020 s.)
Ve spolupráci s Geisteswissenschaftliches Zentrum für Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas v Lipsku vydal Historický ústav v Praze Rukověť historických míst v českých zemích. V abecedním pořádku zahrnuje dílo výklad dějin 724 měst, městeček, hradů, zámků a klášterů v českých zemích od nejstarší minulosti do současnosti, sleduje soužití Čechů, Němců i Židů v politicko-kulturních i ekonomických souvislostech. V rozsáhlém úvodu je podán nástin českých dějin, připojeny jsou genealogické tabulky panovnických rodů, soupisy církevních hodnostářů a jmenné rejstříky. V současné době je připravováno české vydání Rukověti.


8.7 Československo-sovětské vztahy v diplomatických jednáních 1939-1945. Dokumenty, díl 1

(J. Němeček, H. Nováčková, I. Š&#157;ovíček, M. Tejchman, Praha, Státní ústřední archiv 1998, 629 s.)

První díl edice Československo-sovětské vztahy v diplomatických jednáních 1939-1945, připravený kolektivem autorů, zahrnuje období od okupace českých zemí v březnu 1939 do června 1943. Výzkum k této edici zahrnul jak všechny dostupné fondy v archivech českých, tak i československé fondy, které jsou uloženy v archivech zahraničních. Edice přináší celkem 265 dokumentů, z valné většiny publikovaných vůbec poprvé, které se vztahují k velmi citlivé problematice československo-sovětských vztahů v prvních letech II. světové války, které prošly komplikovaným obdobím od takřka plného zmrazení po podepsání sovětsko-německého paktu v létě 1939 až po rozvoj vzájemné spolupráce po útoku Německa na Sovětský svaz v létě 1941. Publikované dokumenty poskytují ucelený obraz na tuto problematiku, který se stane základem pro historická zpracování. Kromě toho v poznámkách a komentářích jsou obsáhlé citáty nebo odkazy na řadu dalších archivních dokumentů. Zpřístupnění edice pro zahraniční badatele představují obsáhlá anglická regesta.


8.8 Dějiny jihoslovanských zemí
(M. Šesták, M. Tejchman, L. Havlíková, L. Hladký, J. Pelikán, Praha, nakl. Lidové noviny 1998, 756 s.)
Původní česká syntéza dějin jihoslovanských zemí resp. národů a zemí bývalé Jugoslávie zahrnuje období od příchodu Slovanů až do roku 1997. Vůbec poprvé v české historiografii je zde souhrnně zpracováno období po druhé světové válce včetně krvavého rozpadu komunistické Jugoslávie a vzniku nástupnických národních států. Text práce je chronologicky rozdělen do sedmi velkých částí, jež jsou vnitřně členěny podle teritoriálně zemského a věcného principu. Autoři vycházeli z těsné staleté provázanosti osudů jihoslovanských etnik ve střední a jihovýchodní Evropě, jejichž historický vývoj se snažili zakomponovat do celistvého obrazu, umožňující ve správných proporcích nalézt historické kořeny dvojího vzniku i dvojího rozpadu společného jugoslávského státu. Kniha je bohatě vybavena obrazovým materiálem, četnými mapami, výběrovou bibliografií, chronologickým přehledem nejvýznamnějších událostí a soupisy panovníků a politické reprezentace.


8.9 Občanské fórum: listopad-prosinec 1989, 1. díl: Události, 2. díl: Dokumenty

(J. Suk, Ústav pro soudobé dějiny, nakladatelství Doplněk, Praha-Brno 1998, 240 s. a 330 s.)
První díl je koncipován jako rozsáhlá a podrobná chronologie událostí od 17. listopadu do 31. prosince 1989. Nevztahuje se výlučně k pražskému Koordinačnímu centru Občanského fóra, ale obsahuje rovněž údaje o slovenské Veřejnosti proti násilí a většině státních institucí a politických organizací. Připojena je výběrová bibliografie a rozsáhlejší historický úvod, který pojednává o proměnách vnitřní struktury a mocenské strategie Občanského fóra v daném období. Druhý díl zpřístupňuje sto dvanáct dokumentů z ústředních orgánů Občanského fóra, a to písemnosti Koordinačního centra Občanského fóra a výběr edičně zpracovaných nahrávek interních diskusí krizového štábu a akční skupiny Koordinačního centra OF. Mezi písemnosti byla zařazena většina dokumentů, které v daném období vznikly. Přepisy nahrávek poskytují přehled o obsahu, atmosféře a jednotlivých účastnících interních strategických rozprav a porad rozhodujících grémií OF.


8.10 Občanská společnost 1967 - 1970, Sociální organismy a hnutí Pražského jara 1967 - 1970, Díl 2/2

(J. Pecka, J. Belda, J. Hoppe, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, nakladatelství Doplněk, Praha-Brno 1998, 545 s.)
Edice dokumentů sleduje zrod, činnost i zánik organizací, hnutí a programů, které se utvořily a působily mimo státem řízenou Národní frontu.
Na politickou scénu Pražského jara vstoupily nové organizace jako KAN (Klub angažovaných nestraníků), K 231, obnovená sociální demokracie, Svaz vysokoškolského studentstva Čech a Moravy, dělnické výbory na obranu svobody tisku aj. V sociálně ekonomické oblasti se ustavila Federace lokomotivních čet, která měla záhy 25 tisíc členů a stala se po únoru 1948 první a na dlouhá léta poslední nezávislou ústřednou. Živý ohlas veřejnosti si získaly spontánní sbírky na Fond republiky a zlatý poklad. Obrovské popularitě se těšily i sociální akce, z nichž nejvýznamnější byl projekt SOS dětské vesničky. V kulturní sféře o sobě daly znát kruhy nezávislých spisovatelů, novinářů, hudebních skladatelů, filmových a televizních tvůrců, výtvarných umělců, organizace vědeckých pracovníků. Nečekaný pohyb zaznamenaly církve a židovské obce, které se dožadovaly rehabilitace a práva na svobodný náboženský život. O kodifikaci rovnoprávného postavení začaly usilovat rovněž organizace, spolky a sdružení národnostních menšin (Maďaři, Poláci, Němci, Rusíni, romské obyvatelstvo) a volání po samosprávě se projevilo ve vzniku Svazu českých, moravských a slezských měst a obcí.
Závěr edice je věnován veřejnému mínění, ze kterého se díky sdělovacím prostředkům stal činitel, s nímž musela praktická politika počítat.


8.11 Židé v protektorátu. Hlášení Židovské náboženské obce v roce 1942. Dokumenty
(H. Krejčová, J. Svobodová, A. Hyndráková, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, nakladatelství Maxdorf, Praha, 491 s.)
Základem rozsáhlé edice dokumentů, které vypracovávala Židovská náboženská obec pro nadřízenou Ústřednu pro židovské vystěhování je zpráva z r. 1942. Zpráva obsahuje nárys dějin židovské náboženské obce v Praze přehledné statistické údaje o židovském obyvatelstvu v protektorátu od 15. března 1939 do 15. června 1942, dále informace o sociální péči, nemocenské péči, o práci nadací a spolků, o pravidlech cestování v protektorátu, kapitolu o periodiku Židovské listy, pasus o evidenci židů, jejich registraci a deportačních transportech, o Ústředním sionistickém svazu - Palestinském úřadu, o Treuhandstelle, finančním hospodaření, zvláštních akcích, dále dobrozdání dr. F. Friedmanna o Právním postavení Židů v Protektorátu Čechy a Morava, o aktuálním počtu Židů v protektorátě, bytové otázce, židovských organizacích v protektorátě a o vývoji a činnosti Židovské rady starších. V příloze edice je otištěn seznam zaměstnanců Židovské náboženské obce a jejich rodinných příslušníků k 21. září 1942 a zejména pozoruhodné židovské .Memorandum., předložené počátkem roku 1943 prostřednictvím O. Weisla Ústředí domácího odboje. Všechny dokumenty jsou otištěny v původní německé verzi i v českém překladu. Ediční části předsadila H. Krejčová studii .Židovská náboženská obec za války. a J. Svobodová stručný archeografický úvod.


8.12 Věda v českých zemích za druhé světové války

(Sborník z konference (Praha, 18.-19. listopadu 1997), Práce z dějin Akademie věd C3, Praha 1998)
Předkládaný sborník je prvním tištěným výstupem projektu "Česká věda ve dvacátem století", jehož nositelem je A AV ČR spolu s Ústavem dějin - Archivem UK a Společností pro dějiny věd a techniky. Přináší poprvé ucelený pohled na vývoj české vědy v období nacistické okupace: zaměřuje se na vývoj vysokých škol i na další vědecké instituce, přináší průřez vývojem biologických a lékařských, chemických, fyzikálních a technických i společenských věd. Zvláštní pozornost je věnována vývoji dějepisectví. Ukazuje i na politické souvislosti vývoje vědy, perzekuci jednotlivých osobností a účast vědců v odboji. Ukazuje, jak vynucený útlum bádání mohl podněcovat k hledání nových možností a cest. Je doplněn svědectvími pamětníků a dalšími důležitými dokumenty.


8.13 Rukopisné fondy archivů v České republice

(Průvodce po rukopisných fondech v ČR, díl. 2, Studie o rukopisech - Monografia, sv. 2. Praha 1998)
Průvodce přináší popis rukopisných fondů téměř sta českých a moravských archivů, které obsahují kolem 22 tisíc rukopisů vzniklých před rokem 1800. V průvodci jsou jmenovitě uvedeny formou inventárního soupisu 2400 středověké rukopisy, u rukopisů novověkých je proveden výběr z historického hlediska zajímavých a důležitých jednotlivin. U každého fondu je uveden časový rozsah a jazykové a obsahové složení uložených rukopisů. Pro snazší orientaci je připojen osobní, geografický a věcný rejstřík. Největším přínosem tohoto projektu, je že ve většině případů dovoluje poprvé nahlédnout do českého rukopisného bohatství a zpřístupňuje fondy, k nimž zatím neexistovaly žádné pomůcky. Pro zahraniční badatele je připojen anglický a německý úvod a vysvětlivky. Práce vyšla jako výsledek grantu a s přispěním GA ČR, metodický dohled nad ní měla Komise pro soupis a studium rukopisů (předseda prof. I. Hlaváček, DrSc.)


8.14 Dějiny českého výtvarného umění IV/1-2 /1890-1938/

(V. Lahoda a kol., Praha, Academia 1998)
Dvousvazková publikace zahrnuje všechny výtvarné obory: malířství, kresbu, grafiku, sochařství, fotografii, architekturu, scénografii, užité a dekorativní umění. První svazek (1890-1918) se zabývá uměním secese a symbolizmu a sleduje počátky moderního výrazu v prvních dvou desetiletích 20. století. Druhý svazek (1918-1938) se věnuje umění v době první republiky, dobovým proměnám realismu a kubismu, avantgardním tendencím dvacátých a třicátých let, včetně architektury, fotografie, scénografie i užitého umění. Autorsky se na publikaci podílelo 18 odborníků. Význam publikace přesahuje horizont dějin umění zejména proto, že zaceluje mezeru ve zpracování kulturních dějin našeho národa v období vytváření moderní české společnosti, které patřilo k jedněm z  nejdynamičtějších v naší historii.


8.15 King John of Luxembourg (1296-1346) and the art of his era

(Proceedings of the International Conference, Prague, September 16-20, 1996 Koniasch Latin Press, 1998. 342 s., 175 černobílých, 44 barevných ilustrací)
Sborník mezinárodní konference, organizované Ústavem dějin umění AV ČR u příležitosti 700. výročí narození a 650. výročí smrti českého krále Jana Lucemburského. Příspěvky účastníků konference i těch, kteří byli pozváni, ale nemohli se z vážných důvodů dostavit, jsou otištěny v jazycích, v nichž byly předneseny (němčina, angličtina, francouzština, italština). Editorkou sborníku je K. Benešovská. Vedle statí historiků (J. Spěváček, Ivan Hlaváček, W. Baum, L. Bobková) je jádro sborníku v uměleckohistorických studiích, které jsou členěny do skupin zabývajících se uměním, spjatým s objednavateli z prostředí francouzského královského dvora, mezi něž patřil i Jan Lucemburský a členové jeho rodiny (D. Gaborit-Chopin, K. Otavský, M. Krieger, K. Maráz, A. Karlowska-Kamzowa) a reflektující nějakým způsobem Janovy mezinárodní politické ambice a modely pro jeho panovnickou reprezentaci (M. Margue, K. Benešovská, M. Studničková, G. Tori, T. Jurkowlaniec). Dále jsou zde příspěvky o umění v okolních zemích (R. Kaczmarek, J. Pietrusinski, G. Schmidt, M. Kutzner, W. Kofler-Engl, M. Togner, T. Wehli) a studie, věnující se stěžejním dílům českého umění této doby (M. Bartlová, K. Chamonikolasová, A. Saliger, M. S. Frinta, H. J. Hlaváčková,U. Jenni, K. Stejskal, J. Royt, V. Dvořáková, Z. Všetečková, Z. Uhlíř).


8.16 Martirologio de Usuardo

(volumen de estudios, Barcelona, M. Moleiro Editor 1998, 407s.)
Monografie doprovází vydání faksimile jednoho z nejvýznamnějších českých středověkých iluminovaných rukopisů, označovaného podle místa uložení jako Martyrologium z Gerony (Girony). Jedinečnost této památky z počátku 15. století spočívá v neobyčejně vysoké kvalitě malířské výzdoby, související s hlavními uměleckými centry v severní Itálii a Paříži. Milada Studničková z Ústavu dějin umění AV ČR podrobila důkladnému rozboru podíly a sloh jednotlivých malířů, systém výzdoby, ikonografii, a na základě textových komparací zcela nově určila, že rukopis byl zhotoven pro český cisterciácký klášter v Sedlci.
Publikace je bohatě vybavena kvalitní barevnou fotodokumentací. Elegantní typografická úprava, inspirovaná některými prvky rukopisu (dvojité linování kolem zrcadla textu, mramorovaný papír předsádky), dodává knize ráz bibliofilské exkluzivity.


8.17 Zpustošení Chrámu svatého Víta v roce 1619
(Vincenc Kramář, k vydání připravil M. Šroněk, Fontes historiae artium, svazek VI, Artefactum, Ústav dějin umění AV ČR 1998, 162 stran, 2 černobílé obrazové přílohy)
Vychází jako součást řady Fontes historiae artium, svazek VI v nakladatelství Artefactum Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. 162 stran, 2 černobílé obrazové přílohy, německé resumé.
Publikace zpřístupňuje dosud nevydaný rukopis předního českého historika umění Vincence Kramáře o ikonoborectví v Katedrále sv. Víta v roce 1619. Autor se podrobně věnoval historickému a společenskému zákulisí této události a detailně rozebral postoje katolické, luteránské a kalvinské církve k posvátným obrazům a jejich uctívání. Autoři úvodní kapitoly, Michal Šroněk a Lubomír Konečný, provedli stručné shrnutí dnešního poznání dějin Svatovítské katedrály na počátku 17. století i konfrontaci Kramářových názorů a metod se současným stavem názorů na ikonoborectví. Součástí publikace jsou i přílohy obsahující edice základních dobových písemných pramenů pojednávajících o vyplenění Katedrály sv. Víta.


8.18 Sacrum et profanum
(M. Ottlová, M. Pospíšil (eds.), sborník příspěvků ze stejnojmenného sympozia k problematice 19. století, KLP, Praha 1998, 242 s.)
Volná řada sborníků z mezioborových sympozií pořádaných každoročně v Plzni k různým otázkám výzkumu českého 19. století pokračuje edicí materiálů 13. ročníku. Na 30 příspěvků sleduje procesy sakralizace a sekularizace probíhající v 19. století, a to od otázek, co je všední a co posvátné, jak se v souvislosti s tím proměňoval systém hodnot člověka i společnosti 19. století, až po konkrétní prezentaci i projevy tématu v jednotlivých uměleckých druzích a dílech včetně přenosů forem a významů.


8.19 Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918-1968)

(J. Kotek, Academia, Praha 1998, 373 s.)
Publikace navazuje na předchozí svazek, který v roce 1984 vyšel v nakladatelství Academia pod stejným názvem, ale s časovým omezením do roku 1918. Předmětem autorovy pozornosti jsou tentokrát zcela nové typy české populární hudby: kromě tradicionalistické tzv. lidovky a importovaného jazzu též specificky česká trampská píseň, hudba domácích revuí, operet a zvukového filmu, stejně tak jako originální tvorba Ježkova, Voskovcova a Werichova, ale také obsáhlá swingová produkce, poválečné masové agitační a politické písně, hudby a písničky malých divadel, country, folk, pop i začátky českého rocku. Podrobně se rovněž připomíná vývoj domácího gramofonového průmyslu, otázky autorských práv a podíl hudebních nakladatelství a masových médií.
Také tento druhý svazek Dějin české populární hudby a zpěvu doplňuje rozsáhlá obrazová příloha s mnoha neznámými fotodokumenty. Kniha není určena jen muzikologům, pedagogům a specializovaným publicistům, ale především příznivcům populární hudby, jimž přináší nové poznatky z obsáhlé, avšak přesto značně opomíjené historie významného hudebního odvětví.

 

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast