Když se vědecký tým brněnského Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) v roce 2008 připojil k výzkumnému projektu univerzit v Curychu a Manchesteru, netušil, že kolega z Manchesteru Konstantin Novoselov bude o dva roky později nositelem Nobelovy ceny za fyziku – za objev grafenu.
Vědci z ÚPT s curyšskou skupinou a s Novoselovem spolupracovali na vývoji alternativních metod zobrazování DNA. Tehdy byl právě grafen zvolen jako podložka pro studovaný biologický materiál do mikroskopu a bylo třeba detailně zkoumat prostup elektronů grafenem. Brněnským výzkumníkům bylo svěřeno vypracování pozorovací metody, tzv. mikroskopie pomalými elektrony. „Do curyšského projektu jsme bylo přizváni na základě toho, že naši vědci dokáží zobrazit a pozorovat extrémně tenké vrstvy, jako je právě grafen,“ řekl ke spolupráci Luděk Frank, ředitel ÚPT.
Technologii vědci z brněnského ÚPT nainstalují do nového, špičkového mikroskopu, který bude pořízen v rámci projektu ALISI. Rastrovací prozařovací mikroskopie velmi pomalými elektrony najde využití v polovodičové technice, mechanistice i biologii – všude, kde je třeba studovat vlastnosti těch nejtenčích vrstev materiálů. Výzkum velmi tenkých vrstev má velkou budoucnost.
15 Oct 2010