Čím větší a komplexnější se organismy stávali, tím výkonnější a přesněji zacílenou obranu (imunitu) proti mikrobům potřebovali. Účinné senzory rozpoznávání mají řasy, houby, rostliny, bezobratlí i obratlovci. Jsou to molekuly v tělních tekutinách a receptory na povrchu buněk i v jejich cytoplazmě, které vysoce specificky rozpoznávají strukturní složky bakterií nebo mikrobiálních molekul. Přirozená (nespecifická) imunita má receptory kódované v genomu organismu. Adaptivní (specifická) imunita vzniká během života při setkání s cizorodými strukturami a její receptory specificky rozpoznávají cizí antigenní vzory od molekul vlastního organismu. Základem jsou obranné buňky – lymfocyty.
str. 2
Velký lymfocyt pronefrosu (párového vylučovacího orgánu) hrouzka obecného (Gobio gobio). Zvětšení v elektronovém mikroskopu 20 000. Lymfocyty mají specifické receptory pro antigen a objevily se poprvé u čelistnatých obratlovců. Foto I. Trebichavský