Česká verze English version

Časopis pro popularizaci biologie, založil roku 1853 J.E. Purkyně

Editování RNA: od obskUrnosti k všUdypřítomnosti

Hashimi H., Lukeš J.

Základní tok genetické informace, plynoucí od DNA přes RNA do bílkovin představuje základní dogma molekulární biologie. Editování RNA je proces, během něhož dochází ke změnám pořadí nukleotidů v RNA molekule, které nejsou specifikovány v příslušné sekvenci DNA. Tento v eukaryotickém světě značně rozšířený proces byl poprvé nalezen v parazitickém prvoku Trypanosoma brucei, který u člověka způsobuje spavou nemoc. Níže popisujeme historii poznávání editování RNA u trypanosom a stručně se zmiňujeme i o dalších formách editování u jiných organismů.


str. 249

Mitochondriální genom trypanozomy spavičné (Trypanosoma brucei) – kinetoplastová DNA (kDNA).
<br/>A – Protáhlý parazit trypanozoma T. brucei ve světelném mikroskopu (s Nomarského diferenčním kontrastem);
<br/>B – Jaderná a kinetoplastová DNA. Stejný parazit obarvený modrou fluorescenční barvou, která se váže na DNA. Velké 
<br/>tečky (j) představují jádro, které obsahuje většinu buněčné DNA. Kinetoplastová (k) DNA je viditelná jako malá tečka;
<br/>C – Mitochondrie. T. brucei obarvená červenou fluorescenční barvou, která barví pouze mitochondrii. Tento obrázek je ukázán v překryvu s obrázkem B, kinetoplast a jádro jsou vyznačeny;
<br/>D – Kinetoplast. Na snímku z elektronového mikroskopu vidíme diskovitou strukturu kinetoplastu v mitochondrii obklopené membránou. Veškerý mitochondriální genom (tedy kinetoplast) je zabalen v této kompaktní struktuře. Foto E. Bontempi;
<br/>E – Minikroužky a maxikroužky DNA tvořící kinetoplast. Snímek vyčištěné kDNA z elektronového mikroskopu představuje vzájemně propojené kružnicové molekuly DNA. Tato přesně uspořádaná síť je tvořena několika tisíci minikroužků a desítkami maxikroužků, které nesou mitochondriální geny (horní schéma). Foto a orig. H. Hashimi a J. Lukeš
<br/>

Mitochondriální genom trypanozomy spavičné (Trypanosoma brucei) – kinetoplastová DNA (kDNA).
A – Protáhlý parazit trypanozoma T. brucei ve světelném mikroskopu (s Nomarského diferenčním kontrastem);
B – Jaderná a kinetoplastová DNA. Stejný parazit obarvený modrou fluorescenční barvou, která se váže na DNA. Velké
tečky (j) představují jádro, které obsahuje většinu buněčné DNA. Kinetoplastová (k) DNA je viditelná jako malá tečka;
C – Mitochondrie. T. brucei obarvená červenou fluorescenční barvou, která barví pouze mitochondrii. Tento obrázek je ukázán v překryvu s obrázkem B, kinetoplast a jádro jsou vyznačeny;
D – Kinetoplast. Na snímku z elektronového mikroskopu vidíme diskovitou strukturu kinetoplastu v mitochondrii obklopené membránou. Veškerý mitochondriální genom (tedy kinetoplast) je zabalen v této kompaktní struktuře. Foto E. Bontempi;
E – Minikroužky a maxikroužky DNA tvořící kinetoplast. Snímek vyčištěné kDNA z elektronového mikroskopu představuje vzájemně propojené kružnicové molekuly DNA. Tato přesně uspořádaná síť je tvořena několika tisíci minikroužků a desítkami maxikroužků, které nesou mitochondriální geny (horní schéma). Foto a orig. H. Hashimi a J. Lukeš