Barokní období 17. století bylo charakteristické velkým zájmem badatelů o studium a filosoficko-vědecký výklad člověka a světa v kontextu dualismu a mechanicismu - tělo jako dílo Boží byla schránka pro duši, ale fungovalo jako dokonalý stroj, obdoba mechanických strojů vyráběných lidmi (René Descartes a karteziánský racionalismus). Badatelé se věnovali popisu lidského těla s obrovskou vážností a náruživostí. K objevu mnoha anatomických detailů (krevní oběh apod.) přispěly technika mikroskopie i srovnávací anatomie a vivisekce zvířat.
Tento článek získal ocenění: Cena Antonína Friče
str. 236
Mědirytina z knihy Thesaurus anatomicus (1701) s vyobrazením plastiky anatomických preparátů (smutné dětské kostry na hřbitově tvořeném rašícím křovím z cév a kostí), ze sbírky holandského anatoma Frederika Ruysche. Archiv M. Chumchalové