Studium života a díla Jana Amose Komenského,
přední postavy v dějinách české vědy a kultury, má
své významné postavení v oblasti badatelských
aktivit zaměřených k ranému novověku. V rámci ústavu
souvisí činnost skupiny s badatelskými projekty věnovanými
dějinám českého myšlení, svým zaměřením na
období raného novověku navazuje zejména na práci
skupiny pro dějiny starší české filosofie. Projekt souborného
vydání díla J.A. Komenského pak spadá do
ústavní i celoakademické koncepce edic pramenů k dějinám
českého myšlení.
V současné době je komeniologická skupina Filosofického
ústavu AV ČR jediným pracovištěm v České republice, jež
se odkazu Komenského věnuje systematicky jak v oblasti ediční,
tak interpretační. Především dlouhodobý projekt kritického vydání celého díla J.A.
Komenského patří k těm úkolům
české vědy i kultury, jež je možno úspěšně řešit právě
ve specializovaném týmu badatelů zejména příslušných
filologických, ale také dalších (převážně humanitních)
oborů. Ve stávající struktuře české vědy poskytuje
pro práci takového týmu výhodnější podmínky
pracoviště AV.
Komeniologickým bádáním se zabývají
také zástupci dalších vědeckých institucí
na našich universitách a v několika museích; vlastní komeniologické
oddělení má Museum J.A. Komenského v Uherském Brodě.
Komeniologické pracoviště AV ČR má však mezi nimi své specifické
a nezastupitelné postavení, zejména vzhledem k jeho soustavné
badatelské a ediční činnosti.
Skupina udržuje styky se zahraničními vědeckými
institucemi, zabývajícími se dílem Komenského
a dějinami (zejména oblast dějin kultury) raného novověku. K těm
patří především Comeniusforschungsstelle v Německu (původně Universität
Bochum, ved. prof. Klaus Schaller, v současné době Universität Düsseldorf,
ved. prof. Gerhard Michel), dále University of Sheffield a další
specialisté (Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rusko, Španělsko,
Švédsko), kteří tvoří také stálý okruh
přispěvatelů do revue Acta Comeniana.
Z historie skupiny
Současná pracovní skupina
pro studium a vydávání díla J.A. Komenského
Filozofického ústavu
AV ČR vychází
ve své činnosti především z výsledků několika etap působení
původně pouze ediční skupiny na různých akademických pracovištích,
navazuje však také na práci komeniologického oddělení,
jež tvořilo kdysi základ Kabinetu
pedagogických věd a posléze
Pedagogického ústavu
J.A. Komenského ČSAV.
Záměr zřídit v Akademii věd
tým pro vydávání díla J.A. Komenského
vznikl v souvislosti s blížícím se 300. výročím
vydání souboru Opera
didactica omnia (Veškeré
didaktické spisy - vydány 1657 v Amsterodamu). Původní
návrh předpokládal, že nově vzniklý tým naváže
na přerušené vydávání Veškerých spisů J.A. Komenského (8 svazků, Brno 1910-1929, r. 1938 vyšla upravená
reedice sv. 4). Tehdejší vláda ČSR však nakonec r. 1956 rozhodla
vydat celé dílo Komenského v původních jazycích
s českým překladem. K zajištění tohoto záměru byla nejprve
zřízena vládní komise v čele s akad. Z. Nejedlým.
Prezídium tehdejší ČSAV pak
ustavilo v r. 1958 redakční radu v čele s předsedou prof. Jaromírem
Běličem a vědeckým tajemníkem prof. Antonínem Škarkou,
složenou z čelných československých komeniologů a představitelů
oborů, do nichž dílo J.A. Komenského zasahuje. Na návrh
této redakční rady zřídila Akademie věd Sekretariát redakční rady pro vydání
Díla J.A. Komenského,
přičleněný hospodářsko-administrativně k Ústavu pro jazyk český ČSAV. Toto malé pracoviště se v součinnosti s redakční radou
zasloužilo o úspěšné zvládnutí přípravných
prací, jež bylo nezbytné provést před zahájením
vlastního vydávání, a stalo se základem Kabinetu pro vydání Díla
J.A. Komenského ČSAV,
ustaveného k 1.1.1969 (byl rovněž volně přičleněn k Ústavu pro jazyk český). Tou dobou už byly připraveny k vydání první
svazky kritické edice J.A. Comenii Opera omnia - Dílo J.A. Komenského. Zkušenosti získané při jejich přípravě vedly
k úpravám původního záměru: především bylo
upuštěno od překladů jinojazyčných spisů do češtiny; kromě úspor
v rozsahu edice vedlo k tomuto kroku patrně i rozhodnutí vydat v českém
jazyce poměrně rozsáhlé Vybrané
spisy J.A. Komenského, jejichž vydání
se připravovalo v komeniologickém oddělení Pedagogického
ústavu J.A. Komenského ČSAV (8 svazků
se samostatným rejstříkem, Praha SPN 1958-1978).
V Kabinetu pro vydání
Díla J.A. Komenského se soustředily
všechny práce redakční a do značné míry i celá
vědecká příprava edice, když sem začali být vedle zakladatelských
osobností J.Běliče, A.Škarky, dalšího bohemisty (a germanisty)
Stanislava Králíka a klasické filoložky Julie Novákové
přijímáni a zaškolováni i mladší pracovníci.
Nadějně se rozvíjejícímu pracovišti však nebylo dopřáno
dlouhého trvání. V důsledku personálních
změn, v něž vyústily „normalizační" politické prověrky
roku 1970, byla ukončena samostatná existence Kabinetu a jeho pracovníci
(s výjimkou svého externího vedoucího prof. J.Běliče)
byli převedeni do Pedagogického ústavu
J.A. Komenského ČSAV, kde byli začleněni do
oddělení pro komeniologii a dějiny školy a pedagogiky. Zde sice vyvolávalo
jisté rozpaky přísně filologické zaměření ediční
(a v určité míře i interpretační) práce, nicméně
se i přesto podařilo udržet v další práci trend nastoupený
v době působení při Ústavu pro jazyk
český a postupně pro něj získat v novém
prostředí i určitý respekt.
V Pedagogickém ústavu
J.A. Komenského prošla skupina řadou personálních
změn, jež znamenaly střídavě přínos i ztráty, byla tu připravena
a vydána řada dalších svazků edice, dařilo se v rámci možností
i účelně budovat příruční knihovnu a tuzemské i
zahraniční styky s institucemi, jež se ve své činnosti zabývají
i některými oblastmi komeniologických studií. Zde se také
v průběhu 80. let rozhodovalo o aktivitách, jimiž se Akademie věd hodlala
zapojit do oslav 400. výročí narození J.A. Komenského
v r. 1992. V této souvislosti se zrodil záměr přeložit do češtiny
kompletní Obecnou poradu o nápravě věcí
lidských (De rerum humanarum emendatione consultatio
catholica); ke vzniku tohoto vůbec prvního kompletního překladu
Obecné porady do národního
jazyka významnou měrou přispěli i členové současné komeniologické
skupiny, neboť vedle podílu na překládání zajistili
především redakci celého překladu i komentářů.
Ke dni 1.V.1990 byla větší část komeniologického
oddělení delimitována z Pedagogického
ústavu J.A. Komenského ČSAV do Filozofického ústavu ČSAV v
Praze (od 31.XII.1992 AV ČR), kde dnes tvoří skupinu
pro studium a edici díla J.A. Komenského;
jádro převedeného kolektivu pocházelo z ediční skupiny.
Celá tato skupina pak byla součástí kolektivu, jemuž byla
v r. 1991 udělena cena ČSAV za výsledky komeniologického bádání.
Hlavním úkolem zůstala i v rámci nového
pracoviště příprava kritického vydání Dílo J.A. Komenského, vedle
toho převzala skupina též podíl na vydávání
mezinárodní komeniologické revue Acta
Comeniana (po zrušení Pedagogického
ústavu J.A. Komenského zůstala celá
příprava vydání i redakce revue plně na komeniologické
skupině Filosofického ústavu AV ČR). S plnou podporou nového mateřského pracoviště i vedení
Akademie prošla skupina úspěšně jubilejním rokem 1992, kdy se
její členové zúčastnili řady domácích i zahraničních
konferencí, konaných k 400. výročí narození
J.A. Komenského, spolupracovali na přípravě stálých
expozic i výstav v muzeích a knihovnách a vykonali mnoho
další odborné i organizační práce. Jako všichni
ostatní členové kolektivu překladatelů Obecné
porady do češtiny byli i členové skupiny oceněni
vládní jubilejní medailí
Komenského, tento překlad však získal
kromě toho také výroční prémii
Obce překladatelů.
Přestože v následujících letech se skupina
nevyhnula dalším personálním změnám, způsobeným
hlavně odchodem některých členů na jiná pracoviště, a přestože
ne všechny tyto odchody bylo možno vzhledem k úsporným opatřením
v celé Akademii kompenzovat přijetím nových pracovníků,
lze o období po jubilejním roce 1992 hovořit jako o době určité
stabilizace skupiny v nových vnějších i vnitřních podmínkách,
ale také o rozšíření její výzkumné
i ediční tematiky dále za hranice dané dílem Jana
Amose Komenského. V tomto období také prošla skupina se
ctí hodnocením ústavu, organizovaným Akademií
věd.
Skupina je v současné době v ČR jediným pracovištěm,
jež se věnuje systematicky jak studiu, tak vydávání díla
J.A. Komenského. Při zajišťování svých aktivit spolupracuje
s oběma našimi předními muzei J.A. Komenského (Muzeum J.A. Komenského
v Uherském Brodě a Okresní vlastivědné muzeum J.A. Komenského
v Přerově) a s jednotlivými badateli z dalších ústavů AV
ČR a z univerzit (UK Praha, MU Brno, UP Olomouc). Skupina udržuje pracovní
kontakty i se zahraničními partnery, v poslední době zejména
se skupinou, jež na University of Sheffield pracovala na The Hartlib Papers Project, a se skupinou expertů, jež v rámci Deutsche
Comeniusgesellschaft připravuje dvanáctisvazkové
vydání vybraných spisů J.A. Komenského v německém
překladu.
Edice DJAK patří k dlouhodobým projektům AV ČR,
ke stěžejním úkolům v rámci humanitních disciplin
vedle dalších edic (zejména spisy M.Jana Husa), velkých
slovníků a podobných publikací. (Ve světovém měřítku
je srovnatelná např. se souborným vydáváním
spisů Erasma Rotterdamského.)
Stěžejním úkolem skupiny je příprava
souborné kritické edice J.A.
Comenii Opera omnia - Dílo J.A. Komenského
(v jazycích originálu) - dále DJAK. Vedle jiných
obdobných edičních projektů v AV ČR (např. edice spisů M. Jana
Husa) zprostředkovává pro další badatelské využití
významnou část pramenů k dějinám českého myšlení
a kultury. Svým vybavením (rozsáhlý vědecký
aparát, textový i výkladový) se důstojně řadí
k srovnatelným projektům v evropském měřítku (např. souborné
vydání spisů Erasma Rotterdamského).
Vedle ediční práce se členové skupiny
podle svého odborného zaměření věnují také
studiu a interpretaci díla J.A. Komenského, a to zejména
v oblasti filosofie, filologie a historie. K tomu přistupuje také soustavný
výzkum pramenné základny pro kritické vydávání
Komenského spisů, včetně kompletace údajů o současném uložení
a stavu příslušných pramenných materiálů v evropských
knižních a archivních fondech.
Do této oblasti spadá projekt Korespondence J.A. Komenského a její
význam pro dějiny kultury a vědy 17. století, přijatý GA
ČR na léta 1995-1997, jehož nositelem byl PhDr Jiří Beneš. Cílem projektu
bylo vytvořit počítačovou databázi korespondence J.A. Komenského
a v knižní podobě publikovat její soupis spolu s doprovodnými
studiemi o problematice intelektuální komunikace v 17. století.
Součástí tohoto projektu byl i britsko-český seminář,
který se konal v září 1995 v Praze.
Skupina vydává (v současné době ve
dvouleté periodicitě) mezinárodní revui Acta Comeniana (šéfredaktorka PhDr. M. Bečková, CSc., výkonný
redaktor PhDr. V. Urbánek).
Pokud jde o ediční aktivity, lze o postavení pracoviště hovořit takřka jako o výlučném, a to i v mezinárodním měřítku, poněvadž ostatní komeniologická pracoviště, či jednotliví badatelé, vydávají-li Komenského texty, pak obvykle v edicích zaměřených spíše populárně (někdy i s výkladovým aparátem, zřídkakdy však s aparátem textovým) nebo ve faksimiliích (na základě starších vydání). Studiu a interpretaci díla J.A. Komenského se z různých hledisek věnují badatelé i některá pracoviště (příp. společnosti) v řadě zemí světa; v této oblasti usiluje skupina jednak o navazování spolupráce na konkrétních tématech, jako např. s pracovníky sheffieldské univerzity na projektu věnovaném Komenského korespondenci, jednak o aktivní účast na mezinárodních vědeckých setkáních, včetně jejich pořádání na půdě AV ČR. V posledním období se rozbíhá také spolupráce členů skupiny na projektu několikasvazkového výboru ze spisů J.A. Komenského v německém překladu, který připravuje Deutsche Comeniusgesellschaft v Berlíně.
Metodologická orientace skupiny
V ediční práci vychází skupina z postupů vypracovaných zakladateli edice, kteří navázali na dlouholeté tradice vydávání antických latinských textů a památek starší české literatury. Tyto ediční postupy se v práci skupiny přizpůsobují konkrétním podmínkám a charakteru vydávaných spisů. Interpretační studie předpokládají především širokou heuristickou přípravu a v návaznosti na ni kritickou analýzu historických a literárních pramenů; uplatňují se tu tedy metody zejména historické a filologické analýzy a komparace.
Nejdůležitější výsledky práce skupiny
Nejvýznamnější publikované výsledky
práce skupiny za poslední období souvisejí s Komenského
jubilejním rokem 1992: tehdy vyšly dva svazky edice DJAK, a to sv. 15/III se spisy ze 40. let a z 1. poloviny
50. let 17. století, zařazených do souboru Opera didactica omnia,
a sv. 23
s první kompletní kritickou edicí významné
části rukopisné pozůstalosti Komenského, nedokončeného
projektu všenápravného díla dochovaného pod titulem
Clamores Eliae.
Členové skupiny významně přispěli ke vzniku
prvního kompletního překladu rozsáhlého sedmidílného
traktátu Komenského De rerum humanarum emendatione consultatio
catholica do národního jazyka. Český překlad tohoto pro
studium Komenského myšlení klíčového díla
vyšel rovněž v jubilejním roce 400 let od narození Komenského.
Členové skupiny se na něm podíleli jak autorsky (překlady, komentáře),
tak redaktorsky (veškeré redakční práce na překladech i
komentářích). Vynaložili také nemalé úsilí
organizační, bez nějž nebyl zdar celého projektu myslitelný.
Překlad Obecné porady znamená zpřístupnění myšlenkového
odkazu Komenského i širší veřejnosti, a to v dosud nebývalém
rozsahu. V neposlední řadě lze výsledky práce na překladu
považovat za přípravu na kritické vydání Obecné
porady v rámci DJAK. Význam a kvalitu tohoto překladu ocenila
prémií za r. 1992 Obec překladatelů.
V oblasti interpretace patří k významným
pracím soubor tří studií V. Soudilové, zaměřených
ke komeniologickému odkazu J. Patočky a k filosofickým otázkám
Komenského irénismu a pedagogiky. Jde o úspěšně obhájenou
kandidátskou disertaci, která vyšla r. 1991 s úvodní
studií R. Palouše. (Práci byla r. 1993 udělena cena Josefa Hlávky.)
Členové současné komeniologické skupiny
FLÚ AV ČR tvořili významnou součást širších seskupení
komeniologických badatelů, jež byla za svou práci odměněna v r.
1991 cenou ČSAV za výsledky komeniologického bádání.
Členové skupiny se podílejí i na
nekomeniologických edičních projektech.
Tak M.
Klosová a J. Bartoň připravili k vydání
kritickou edici spisu Valeriana Magni
De Luce mentium et eius imagine; edice vyšla ve Varšavě
r. 1994 spolu s polským překladem, pořízeným polskými
badateli.
Pro souborné vydání díla Johanna
Valentina Andreae (vyd. Frommann-Holzboog Verlag, Bad Canstatt, Stuttgart 1998)
připravili J. Beneš a J. Matlová edici spisu Theophilus, pro niž zpracoval
J. Beneš také úvod. .
Komeniologická skupina tedy přispívá
české vědě a kultuře především zpřístupňováním
literárního a myslitelského odkazu J.A. Komenského
odborné veřejnosti ve formě kritického vydání jeho
spisů. Edice DJAK,
která nachází své uplatnění v širokém
mezinárodním měřítku, již přinesla řadu vůbec prvních
kritických vydání Komenského prací. Editoři
kladou při své práci důraz na využití co největšího
množství pramenů, což jim umožňuje průzkum příslušných
knihovních a archivních fondů. Díky tomu poskytuje edice
svým uživatelům - kromě spolehlivého znění textů, což je
u kritické edice samozřejmost - i informace o případném
vývoji vydávaných prací a o autorových postupech
při práci s vlastními texty. Kromě textu a textového aparátu
v užším slova smyslu usilují editoři o zprostředkování
podstatných údajů k věcnému výkladu a ke snazšímu
pochopení textů, a to zejména z oblasti dějin, dějin filosofie,
dějin literatury, ale i o stylu a literární výstavbě vydávaných
textů.
Odborné studie členů skupiny vycházejí v
zahraničí zejména ve sbornících z konferencí;
mezinárodní dosah mají však i domácí periodika
Acta Comeniana
(vyd. FLÚ AV ČR) a Studia Comeniana et historica (vyd. Muzeum J.A. Komenského
v Uherském Brodě), v nichž obou někteří členové skupiny
působí v redakčních radách a všichni v nich publikují
své práce.
Podíl na vědeckých konferencích
Pracovníci skupiny se aktivně účastnili mezinárodních vědeckých konferencí spojených s výročím J.A. Komenského v letech 1991-1993 i některých konferencí věnovaných obecnější problematice kulturních dějin raného novověku. Organizačně se podíleli především na mezinárodní konferenci "Odkaz J.A. Komenského a výchova člověka pro 21. století", 1992, Praha (dr. Steiner - organizační tajemník jedné ze sekcí), na přípravě tematického zaměření uherskobrodských komeniologických kolokvií (1991, 1993, 1995) a organizovali též česko-polský seminář "Myšlenkové proudy doby Komenského v polsko-českém kontextu", 1992, Praha. V září r. 1995 uspořádala skupina v Praze britsko-český seminář "Korespondence J.A. Komenského a Hartlibův archiv jako prameny k dějinám intelektuální komunikace v 17. století". Na r. 1999 chystá ve spolupráci s Ústavem pro klasická studia AV ČR seminář o ediční problematice.
Účast na hlavních mezinárodních
konferencích (v závorce počet pracovníků):
Moskva, 1990 (3)
Bremen, 1991 (1)
Bayreuth, 1991 (1)
Praha, 1992 (5)
Bratislava, 1992 (3)
Uppsala, 1992 (1)
Berlin, 1992 (2)
Amsterdam, 1992 (3)
Klaipeda, 1992 (5)
Palma, 1992 (3)
Madrid, 1992 (1)
Macerata, 1992 (1)
Roma, 1993 (1)
V současné době pracuje skupina především na
edici spisů zařazených do souboru Opera didactica omnia a paralelně se
připravují k vydání spisy s tematikou historickou a homiletika.
Tak jako v řadě dosud vyšlých svazků DJAK přinesou i právě připravované
svazky několik vůbec prvních kritických vydání významných
Komenského spisů; to se týká např. velkých jazykových
učebnic (Vestibulum a Atrium), jimž dosavadní editoři nevěnovali pozornost,
přestože představují základní kameny Komenského
koncepcí jazykového, ale i věcného vzdělávání.
Vedle edice DJAK se kontinuálně připravuje také
další číslo mezinárodní revue Acta Comeniana, jež
by - bude-li možno pro to vytvořit podmínky - měla nadále vycházet
s jednoroční periodicitou místo dosavadní dvouleté.
Na své projekty získala skupina jako celek
i jednotliví členové 4 granty v GA AV ČR (3x Kritická edice
Dílo J.A. Komenského - dr. M. Steiner a Komeniologický odkaz
Jana Patočky - dr. V.
Schifferová-Soudilová) a jeden grant
GA ČR (Korespondence J.A. Komenského - dr. J. Beneš).
