Projekt  korespondence  
J. A. Komenského 

 
 

 
 

Významnou součástí literární pozůstalosti J.A.K. je rozsáhlá korespondence, dnes rozptýlená v domácích i zahraničních knihovních a archivních fondech. Nejbohatší soubory listů Komenského jsou uloženy ve sbírkách Knihovny Národního muzea v Praze, Univerzitní knihovny v Sheffieldu a ve Státním archivu v Poznani. Význam této korespondence přesahuje rámec komeniologie a jako pramen k dějinám kultury a vědy 17.století zásadním způsobem přispívá ke zmapování intelektuální komunikace v období, kdy se utvářel moderní vědecký diskurs. Mezi korespondenční partnery Komenského patřily významné osobnosti politického (O. Cromwell, A. Oxenstjerna, Z. Rákóczi, R. Łeszczyński, K. Starší z Žerotína), náboženského (J. Dury, J. Wolzogen, G. Hotton, J. Matthiae, M. Gertich), vědeckého (S. Hartlib, J. Jungius, J. Hevelius, M. Mersenne, J.H. Alsted, J. Bisterfeld) i hospodářského (rodina de Geer) života 17.století.
Základní edice Komenského korespondence pocházejí z přelomu století, a ač jsou dodnes využívány mezinárodní badatelskou veřejností, nevyhovují již současným vědeckým požadavkům. V následujících desítiletích byly nalezeny další soubory dopisů i jednotlivé listy; informace o nich jsou však nesystematické a jejich případné edice jen částečné. Z hlediska potřeb české i mezinárodní vědy je tedy komplexní zpracování korespondence J.A.K. velmi žádoucí. Konečným cílem je její vydání v kritické edici, a první krok tímto směrem představuje připravovaný Soupis korespondence J.A. Komenského.
Členové ediční skupiny provedli heuristický průzkum zahraničních knihoven, především v Polsku, Německu, Francii, Velké Británii, Švédsku, Nizozemsku, Švýcarsku a Maďarsku. V letech 1995-1997 byl Grantovou agenturou České republiky financován jejich projekt Korespondence J.A. Komenského a její význam pro dějiny kultury a vědy 17.století, zaměřený na  zpracování databáze korespondence Komenského s následným výstupem v podobě tištěného Soupisu. Cílem bylo vytvořit co nejúplnější soupis dopisů Komenským psaných (tj. i všech kopií jednotlivých listů), včetně jejich formalizovaného popisu zahrnujícího základní údaje o současném dochování, incipity, explicity, regesty a korekce starších edic a soupisů. Zároveň byl v jednodušší podobě zpracován i soupis korespondence Komenskému adresované. Tento popis se přednostně pořizoval přímo z originálů, a kde to nebylo technicky možné, z kvalitních reprodukcí. Hlavním výsledkem přímého průzkumu fondů bylo především získání řady údajů, které jsou jinak těžko zjistitelné. Jedná se především o vnější popis jednotlivých listů, údaje o způsobu dochování, pečetích, vodoznacích, i detailnější údaje o fondech, ve kterých jsou v současnosti umístěny. Podařilo se též objevit některé dosud neregistrované listy (např. v Britské knihovně). Řadu údajů o uložení, dataci či autorství jednotlivých dopisů se podařilo oproti dřívějším dílčím soupisům či edicím J. Kvačaly, A. Patery, D. Čapkové a M. Bohatcové opravit a upřesnit. Podařilo se vytvořit téměř úplný soubor fotodokumentace, jež poslouží jako pracovní materiál k vlastní edici dopisů. Práce na projektu přinesla objevy některých dosud neznámých dopisů. V současné době je databáze k dispozici v elektronické podobě a pracuje se na korekturách Soupisu.
Soupis, doplněný o úvodní studie, má význam nejen pro pro vlastní komeniologii a ediční projekt J. A. Comenii Opera omnia, ale stane se i základní pomůckou pro studium českých kulturních dějin 17.století, dějin pobělohorského exilu, jakož i dějin idejí a intelektuální komunikace v evropském měřítku. Právě na toto téma byl v r. 1995 uspořádán česko-britský pracovní seminář Komenského korespondence a Hartlibův archiv jako prameny ke zkoumání intelektuální komunikace v 17. století, jehož se aktivně zúčastnil celý řešitelský tým. Přednesené příspěvky byly publikovány ve 12. svazku mezinárodní revue Acta Comeniana.
Členy řešitelského týmu byli J. Beneš, M. Bečková, M. Klosová, V. Urbánek, v závěrečné fázi se práce zúčastnila L. Bártová-Řezníková) a na počítačovém  přepisu se významnou měrou podílela R. Kučerová.


Zpět na začátek stránky
Zpět na hlavní stránku