skute�nosti nen� schv�len a zkatalogizov�n �
skute�nost neexistuje. Slova jsou hodnocena
slovy, podle zpr�v, projekt� a n�vrh�. Nen� mo�no
mluvit o tom, co je vid�t, pokud skute�nost
p�edem nen� p�evedena na p�edem dohodnut�
jazyk. Nikdo se ne��d� dle toho, co vid�, ale podle
toho, co sly��.
Ideologie zahrnuje mimo jin� systematicky
organizovanou presentaci reality. Jej� presentace
pomoc� jazyka spo��v� p�edev��m ve v�b�ru.
Jsme nuceni, na jedn� stran�, vyb�rat z
popisovan� skute�nosti � nelze ji nikdy popsat
vy�erp�vaj�c�m zp�sobem � na stran� druh�
m�me mo�nost vyb�rat, mnohdy t�m��
libovoln�m zp�sobem, popis ud�losti. Skute�nost,
na rozd�l od jazyka, nem� ��dnou strukturu, nen�
konstruovan� a a� na v�jimky nepromlouv�
��dn�m jazykem. Je skrze (jazykov�) struktury,
konstrukce a jazyk v�bec pouze p�edstavov�na,
nahl�ena, vyu�ov�na. Sv�t nen� nejednozna�n�.
Nejednozna�n� je jazyk. Skute�nost nem�
v�znamy (a� na v�jimky). V�znamy jsou
vlastnost� jazyka. ��st� skute�nosti ov�em je,
nebo m��e b�t, i jazyk.
Ten, kdo selekci prov�d�, je n�m dlu�en v�dy
vysv�tlen�, jak ten kter� v�b�r (v�b�r z ud�losti i
v�b�r jazykov�ho popisu) prov�d�: den�ky sv�m
zam��en�m, kter� ur�uj� koment��e a �vodn�ky,
�asto i osobnost ��fredaktora nebo majitele,
politik mus� b�t zn�m sv�m postojem. Zatajuj�-li
nebo p�edst�raj�-li jedni i druz� sv� zam��en� �i
postoj ke slov�m, nen�-li z�ejm�, je nasnad�
manipulace jazykov� skute�nosti.
Strach ze skute�nosti vedl exponenty �totalitn�ch
demokraci�" ke snaze manipulovat popisovanou
skute�nost (nesv�tilo-li slunce, bylo t�eba poru�it

v�tru a p��padn� n�koho zav��t) tak, aby jazyk byl
na skute�nosti nez�visl�, aby realit� nepodl�hal.
Jazyk jako obraz reality p�edpokl�d� vzor. Je-li
vzor vhodn� zmanipulov�n, skute�nost rozd�lena
na �dobrou" a tu ��patnou", nen� zapot�eb� lh�t
ani s�m sob�. Le� dost�v� institucion�ln� podobu.
Mluvit o pravd� v�ak p�est�v� m�t smysl. Jazyk
�totalitn�ho z��zen�", Fidelius jej ozna�uje jako
jazyk �sou�asn� ofici�ln� propagandy", se tak
st�v� (pouze zprost�edkovan�) n�strojem
represe. Vytv��� se institucion�ln� mor�lka: �Kdo
nestoj� s n�mi � stoj� proti n�m."
Jazyk �sou�asn� ofici�ln� propagandy", tedy
d��v�j��ho �totalitn�ho z��zen�" se odvol�v� na
skute�nost zmanipulovanou.
Dne�n�, sou�asn� ideologie a jej� �e�, jazyk tzv.
��pln� spr�vy" (total administration � tak je
ozna�ov�n jazyk st�tn�ch ��edn�k� a v�konn�
moci) nepot�ebuj� skute�nost manipulovat; strach
z n� nemaj�. Vzorem, jedinou realitou, je jen a jen
jazyk. Dohoda nyn� zn�: slova, slova, slova.
Jak�koliv fikce sv�ta, mimo krimin�ln�ho, je
povolena za p�edpokladu, �e jeho ��astn�k jej
pop�e v term�nech jazyka ��pln� spr�vy", za
p�edpokladu, �e uzn�v� soum��itelnost sv�ho
sv�ta se sv�tem p�ede�l�m, �e je s n�m propojen,
spl�uje podm�nku komunikativnosti. Skute�nost
m��eme libovoln� aproximovat sv�tem fiktivn�m.
Ten mus� spl�ovat podm�nku p�elo�itelnosti, mus�
m�t vlastnost kolovatelnosti informace (p�kn�m
p��kladem jsou Kunderovy pov�dky a rom�ny11).
Redukovan� skute�nost tak za��n� mluvit.
VI.
Znak bez ideologie (nebo bez mythologie) ztr�c�
svou p��zna�nost. St�v� se pouh�m �slovem",
nebo �z�pisem", st�v� se symbolem, jakousi

zar�kou, upozorn�n�m: zde p�vodn� st�l znak,
kter� bylo mo�no p��mo p�e��st. Symboly mohou
b�t nahrazeny libovoln� jin�mi slovy nebo
zna�kami. Struktura skl�d�n� t�chto zna�ek (ve
v�ty) v�ak z�st�v�. Takov� struktury v�ak
m�lokdy ji� charakterizuj� pouze jeden objekt,
nikdy nejsou jednozna�n�. Skute�nost se z�rove�
pro n�s za��n� st�vat z�hadou. Soubor esej�
Vladim�ra Macury ��astn� v�k se o takovou
�demytizaci" pokou��. ��kn�ka usiluje postihnout
mechanismy konkr�tn� kultury, odhalit z�kony jej�
emblematiky, demytizovat jej� mytologii," p�e
Macura v �vodu. To se mu povedlo! Konkr�tn�
kultura m��e n�kter� mechanismy exemplifikovat,
nebyla by v�ak kulturou, kdyby ji bylo mo�no
postihnout pomoc� by� sebeslo�it�j��ch
mechanism�. To na n�s nezkou�� ani instituce s
paradoxn�m n�zvem �Ministerstvo kultury"! Zcela
�zmechanizovat" kulturu se Macurovi na�t�st�
neda��, na rozd�l od dne�n�ch konstrukt�r� co
nejuniform�j��ch (plo�n�ch) mechanism�, u
kter�ch nerozezn�me, mluv�-li o postupu
(souboru pravidel pro, chodu, fungov�n�) p�i
rozd�lov�n� pen�z, o pneumatick�m kladivu,
pravopisn�ch pravidlech, svobod� nebo cenzu�e
ani ve chv�li, kdy je �mechanismus" zaveden, a
tak se neubr�n�me dojmu, �e Macura pouze
pov�echn� uvedl aplikace n�kolika obecn�
zn�m�ch pravidel, aby uk�zal to, co je ve
v�eobecn�m pov�dom�. Aby dok�zal, �e se neli��
od t�ch, kter� si bere na pa�k�l. Takov�
�mechanismy" ov�em mohou b�t r�zn�. Stejn�
tak, jako jsou mechanismy nejednozna�n�, je
nejednozna�n� i skute�nost, lze ji charakterizovat
r�zn�mi popisy; p�edpoklad jednozna�nosti je
zaveden�m ideologie pro ob� strany. P�edpokl�daj�