ÈR, Praha 1993.
2/ Srov. H. C. Andersen, Stín, v: Andersenovy
pohádky, Šolc a Šimáèek, Praha 1924, str. 136,
139.
3/ Srov. L. Wittgenstein, Tractatus logico-
philosophicus, OIKOYMENH, Praha 1993:
2.0211 Hätte die Welt keine Substanz, so würde,
ob ein Satz Sinn hat, davon abhängen, ob ein
anderer Satz wahr ist. (Kdyby svìt nemìl
žádnou substanci, pak by to, zda nìjaká vìta má
smysl, záviselo na tom, zda je pravdivá nìjaká
jiná vìta.)
2.0212 Es wäre dann unmöglich, ein Bild der
Welt (wahr oder falsch) zu entwerfen. (Bylo by
pak nemožné podat nìjaký obraz svìta
/pravdivý nebo nepravdivý/.)
4/ Jorge Luis Borges, Obecné dìjiny hanebnosti,
Práce 1990, str. 104.
5/ Moderní od latinského modernus (pøes
francouzštinu), nedávný, právì teï se
odehrávající.
6/ Za poèátek moderního vìku bývá považován
konec patnáctého století. Pøesto moderna, právì
pro své vlastnosti, èasto èerpá nebo se obrací k
pøedchozím epochám.
Viz též kapitola „Hamletova analogie: od stínù k
automatùm a zpìt".
7/ Viz Gianni Vattimo, La società trasparente,
Garzanti, Milano 1989, též napø. R. Guardini,
Konec novovìku, Vyšehrad 1992.
8/ Charles A. Jenkcs, The Language of Post-
Modern Architecture, Academy Editions, London
1977, str. 9.
10/ Viz kap. „Dvì struktury moci".
11/ Komplementarita moderního svìta a plnì
informovaného svìta je dobøe vidìt i na
pøíkladu umìní: zatímco moderní umìní je
charakterizováno (napø. v galeriích, na
výstavách) svými nejlepšími díly, umìní
postmoderní je prezentováno (opìt v galeriích,
na výstavách) díly nejhoršími. Tento jev mùžeme
pozorovat též v divadle, televizi, tisku atd. Z
pohledu plnì informovaného svìta je toto
hodnocení právì opaèné.
12/ Gabriel García Márquez, Sto rokù samoty,
Odeon 1980.