![]() |
![]() |
B1 definice veličin v systému PMD
B2 konstantní veličina
B3 polynomiální závislost
B4 závislost daná tabulkou
B5 seznam proměnných
B6 seznam veličin
B7 seznam veličin pro výpočty vedení tepla
veličina: Pojmem veličina se v systému PMD rozumí množina fyzikálních
dat, která se zadává formou vektoru [v1,v2, ...,vN].
Příkladem mohou být materiálové vlastnosti [E,a,n,r,sY,QY,c,F].
závislost: Veličiny v systému PMD mohou záviset na souřadnicích, času, teplotě a dalších proměnných. Každá složka vn přitom může být nezávislou funkcí až čtyř proměnných, tj. vn = vn(x1,x2,x3,x4). Seznam proměnných, charakterizovaných identifikačním číslem IV, je uveden v příloze B5.
sada: Veličina a její případná závislost se popisují sadou. Sada je uvedena klíčovými písmeny XX a číslem KQT, jež specifikují typ veličiny dle seznamu B6 nebo B7. Každá sada je dále označena rozlišovacím číslem ISET, což umožňuje zavést několik popisů téže fyzikální veličiny, např. různých materiálových vlastností.
přiřazení: Veličiny se definují nezávisle na výpočtové síti. Teprve poté se přiřazují jednotlivým objektům, např. elementům, plochám atd. V přiřazení je nutno provést odkaz na typ veličiny XX (uvádí se jen první písmeno X) a číslo sady ISET. Dovolené tvary přiřazení jednotlivých veličin jsou zahrnuty v přílohách B6 a B7.
Konstantní veličina [v1,v2, ...,vN]
se zadává sadou:
XX ISET T KQT V
v1
v2 ... vN
XX
klíčová písmena dle seznamu B6 nebo B7
ISET rozlišovací číslo
sady
KQT identifikační
číslo dle seznamu B6 nebo B7
Uvažujme veličinu [v1,v2, ...,vN], kde každá složka je polynomem v1=P1(x1,x2,x3,x4), v2=P2(x1,x2,x3,x4), ... , vN=PN(x1,x2,x3,x4).
Přípustné tvary polynomů jsou:
P(x1) = a1 + a2x1 + a3x12 + a4x13
P(x1,x2) = a1 + a2x1
+ a3x2 + a4x12 +
a5x22 + a6x1x2
+
+ a7x13 + a8x23
+ a9x12x2 + a10x1x22
P(x1,x2,x3) = a1 + a2x1
+ a3x2 + a4x3 + a5x12
+ a6x22 +
+ a7x32 + a8x1x2
+ a9x1x3 + a10x2x3
+
+ a11x13 + a12x23
+ a13x33 + a14x12x2
+
+ a15x12x3 + a16x22x1
+ a17x22x3
P(x1,x2,x3,x4) = a1
+ a2x1 + a3x2 + a4x3
+ a5x4 +
+ a6x12 + a7x22
+ a8x32 + a9x42
+ a10x1x2 +
+ a11x1x3 + a12x1x4
+ a13x2x3 +
+ a14x2x4 + a15x3x4
+ a16x13 + a17x23
+
+ a18x33 + a19x43
Každé složce vn tak přísluší vektor koeficientů [a]n.
Fyzikální význam proměnných x1,x2,x3,x4
se specifikuje vektorem identifikačních čísel [IV] = [IV1,IV2,IV3,IV4]
dle B5.
Veličina [v1,v2, ...,vN] se zadává
sadou:
XX ISET T -KQT I [IV]
V [a]1 .... V [a]N
XX klíčová písmena dle seznamu
B6 nebo B7
ISET rozlišovací číslo sady
KQT identifikační číslo dle seznamu
B6 nebo B7 (zapsáno záporně)
Uvažujme veličinu [v1,v2, ...,vN],
kde každá složka je funkcí v1=v1(x1,x2,x3,x4),
v2=v2(x1,x2,x3,x4),
... , vN=vN(x1,x2,x3,x4).
Předpokládejme, že pro každou nezávisle proměnnou je zadán vektor diskretních
hodnot [x]1, [x]2, [x]3, [x]4
a v těchto bodech jsou známy funkční hodnoty vnijkl
= vn(x1i,x2j,x3k,x4l).
Funkční hodnoty vnijkl lze sestavit do vektorů
[v]n = [vn1111, vn1112,
vn1113, ..... , vn1121, vn1122,
vn1123, ...].
Nejprve se popíší hodnoty nezávisle proměnných [x]IV dávkami
IV JIV T IV V [x]IV
JIV číslo IV
dávky
IV identifikační
číslo proměnné dle B5
Veličina [v1,v2, ...,vN] se zadává
sadou:
XX ISET T
KQT I
seznam JIV V [v]1
.... V [v]N
XX klíčová písmena dle seznamu
B6 nebo B7
ISET rozlišovací číslo sady
KQT identifikační číslo dle seznamu
B6 nebo B7
poznámka: Seznam čísel JIV specifikuje typ a pořadí proměnných
x1,x2,x3,x4 odkazem na IV
dávky.
Závisle proměnná pro argument mimo rozsah zadaný IV-dávkou je nahrazena
hodnotou, jíž nabývá pro nejblíže definovaný argument (extrapolace konstantou).
V případě závislosti na více argumentech platí obdobné pravidlo.
IV = 1 x [m] globální souřadnice 'x'
IV = 2 y [m] globální souřadnice 'y'
IV = 3 z [m] globální souřadnice 'z'
IV = 4 t [s] čas
IV = 5 T [oC] teplota
IV = 6 DT
[oC] teplotní rozdíl po tloušťce prvku semi-loof
IV = 7 [-] efektivní plastická deformace
IV = 8 Wp [J/m3]
plastická práce
IV = 9 se
[Pa] efektivní napětí HMH
IV = 10 [-] efektivní creepová deformace
poznámka: Pokud byl použit zobecněný konstitutivní model, nahradí
se první dvě proměnné následujícím způsobem:
IV = 1 sm
[Pa] střední napětí
IV = 2 cos(3Q) [-]
podobnostní parametr (Lode)
MP /M ISET /M
ISET
E seznam prvků/
KQT=1 Materiálové vlastnosti
v jednotkách SI.
[E,a,n,r,sY,QY,,F]
má rozměr [1/h]
GV /G ISET /
KQT=1 Posunutí všech uzlů sítě.
[u1,v1,w1,
... ,uNNOD,vNNOD,wNNOD] [m, rad]
KQT=6 Teploty všech uzlů sítě.
[T1, ... ,TNNOD]
[oC]
VV /V ISET /V
ISET
E seznam prvků /
KQT=6 Objemové síly.
[Qx,Qy,Qz]
[N/m3]
SV /S ISET E seznam
prvků S č. plochy/
KQT=2
Winklerův podklad v lokálním systému plochy prvku.
[Kn,Kt] [Pa/m] masivní prvky
[Kx,Kh,Kz]
[Pa/m] prvky semi-loof
KQT=3
Winklerův podklad v globálním systému.
[Kx,Ky,Kz] [Pa/m]
KQT=6
Plošné zatížení ve směru normály ploch prvků.
[qn] [Pa]
KQT=9
Plošné zatížení (napětí) v globálním systému.
[qx,qy,qz] [Pa]
LV /L ISET
E seznam
prvků Lč. hrany/
KQT=2 Pružné
podepření hrany prvku semi-loof v lokálním systému A10.
[Kxh,Kyh,Kzh,Cyh] [N/m2,
Nm/rad×m]
KQT=6 Liniové
zatížení hrany prvku semi-loof v lokálním systému A10.
[lxh,lyh,lzh,myh] [N/m, Nm/m]
KQT=9 Liniové
zatížení hrany v globálním systému.
[lx,ly,lz] [N/m]
NV /N ISET
/N ISET
E seznam prvků/ N ISET
N seznam uzlů/
KQT=1 Předpis
složek posunutí uzlu.
[u,v,w] [m] DOF=3
[u,v,w,a,b]
[m, rad] DOF=5
[u,v,w,a,b,g]
[m, rad] DOF=6
KQT=2 Pružina ve směru zadaném cosiny.
[kn,kt,cos(x),cos(y),cos(z)] [N/m]
KQT=3 Pružina
v globálním systému.
[kx,ky,kz] [N/m]
KQT=6 Osamělá
síla v globálním systému.
[Fx,Fy,Fz] [N] DOF=3
[Fx,Fy,Fz,Ma,Mb]
[N, Nm] DOF=5
[Fx,Fy,Fz,Mx,My,Mz]
[N, Nm] DOF=6
poznámka: Pokud již existuje soubor name.SOL nebo
soubor name.TEM, může mít
GV sada alternativní tvar:
GV ISET T
KQT
D IFILE IREC
ISET
rozlišovací číslo sady
KQT =1/6 pro popis posuvů/teplot
IFILE
identifikační číslo souboru
=12/4 pro čtení posuvů/teplot
IREC
číslo zatěžovacího stavu v souboru
name.SOL pro čtení posuvů
name.TEM pro čtení teplot
MP /M ISET /M
ISET
E seznam prvků/
KQT=1
Materiálové vlastnosti v jednotkách SI.
[l,r×c]
[W/mK, J/m3K]
KQT=2
Přechodový odpor = bDT.
[b] [W/m2K]
GV /G ISET /
KQT=1
Teploty všech uzlů sítě - počáteční podmínka.
[T1, ... ,TNNOD] [oC]
KQT=6
Teploty všech uzlů sítě - výchozí aproximace.
[T1, ... ,TNNOD] [oC]
VV /V ISET /V
ISET
E seznam prvků/
KQT=6 Objemový tepelný zdroj.
[W/m3]
SV /S ISET
E seznam
prvků S č. plochy/
KQT=1/11 Přestup tepla
konvekcí.
[a,To] [W/m2K,
oC]
KQT=2/12 Přenos
tepla zářením .
[c,To] [W/m2K4,
oC]
KQT=3/13 Obecný
přestup tepla .
[c1,c2,c3,To] [W/m2Kc2+c3,
-, -, oC]
KQT=4/14 Tepelný
tok.
[W/m2]
LV /L ISET E seznam
prvků Lč. hrany/
KQT=1/11
Přestup tepla konvekcí.
[a,To]
[W/m2K, oC]
KQT=2/12
Přenos tepla zářením .
[c,To] [W/m2K4,
oC]
KQT=3/13
Obecný přestup tepla .
[c1,c2,c3,To] [W/m2Kc2+c3,
-, -, oC]
KQT=4/14
Tepelný tok.
[W/m2]
NV /N ISET /N
ISET
E seznam prvků /N
ISET N
seznam uzlů/
KQT=1/11 Teplota
v uzlu.
[T] [oC] DOF=1
[T,DT] [oC] DOF=2
KQT=2/12 Koncentrovaný
tepelný tok.
[W]
AV /AISET/
KQT=6 Řízení výpočtu.
Za klíčovým písmenem N
[KAPPR,KAUTO,KPRED] [0/1]
Za klíčovým písmenem V
4*0
poznámka: Pokud již existuje soubor name.TEM, lze tento soubor přejmenovat na name.IC a GV sada může mít alternativní tvar:
GV ISET T KQT D4
IREC
ISET
rozlišovací číslo sady
KQT =1/6 pro popis počátečních podmínek/výchozí
aproximace.
IREC
číslo zatěžovacího stavu v souboru
name.IC.
poznámka: Okrajové podmínky je možno zadat dvěma hodnotami KQT. Pokud KQT < 6, podmínka platí pro celý uvažovaný děj a je nutno ji přiřadit v AS 1. Je-li KQT > 6, platí podmínka jen v tom zatěžovacím stavu, ve kterém byla přiřazena.
poznámka:AV sada platí v rámci zatěžovacího stavu, ve kterém
byla přiřazena. Přepínače KAPPR, KAUTO a KPRED spouštějí postupné aproximace,
automatické řízení délky kroku a predikci fyzikálních parametrů. Tyto tři
přepínače platí v celém zatěžovacím stavu.
![]() |
![]() |