str. 7-9
Otázka, co určuje dobu kvetení a jaký podnět nastoluje program generativního vývoje, byla nastolena již na konci 19. stol. Na počátku 20. stol. byly identifikovány dva primární signály kvetení – fotoperiodismus a jarovizace. Záhy se také ukázalo, že příjem a realizace fotoperiodického signálu jsou prostorově odděleny a že tedy musí existovat nějaký posel, který signál přenáší. Od 30. let 20. stol. se předpokládal hormonální charakter květního posla – florigenu, jehož hledání určovalo po následujících 70 let hlavní zaměření výzkumu.
Čajlachjan M. Ch. (1937): Gormonalnaja teorija razvitija rastěnij. Izd. AN SSSR., Nauka, Moskva
Garner W. W. a Allard H. A. (1920):Flowering and fruiting of plants as controled by length of day. U.S. Dept. Agr. Yearbook
Roubování tabáku (Nicotiana tabacum cv. Samsun). Užito podnože ve fázi 5–6 listů, roubu ve fázi čtyř listů. Tato technika byla od poloviny 30. let 20. stol. využívána, včetně tabáků, pro důkaz transportu květotvorných látek (florigenu) z kvetoucí podnože do nekvetoucího roubu. Foto P. Vojvodová, katedra fyziologie rostlin PřF UK, Praha