Schéma uložení Reticonu v Dewarově nádobě.

Schéma uložení Reticonu v Dewarově nádobě.

Dewarova nádoba má dvojitý plášť P1, P2. Vzduch z prostoru mezi plášti je vyčerpán na vysoké vakuum, aby se co nejvíce omezila tepelná výměna mezi vnitřkem Dewarovy nádoby a okolím. Vnitřní část Dewarovy nádoby je rozdělena na dva díly. V horní části je nádoba na kapalný dusík N. Skrz dno D vedou chladící drátky CH k Reticonu R. K chlazení detektoru dochází díky tepelné vodivosti drátů (anglický termín "cold finger", "studený prst"). Světelný paprsek vstupuje do Dewarovy nádoby objektivem O. Výstupní signál z čipu se vede kabelem K do zesilovačů a analogově - digitálního převodníku.

Dusík se dolévá do Dewarovy nádoby trubicí T, která zajišťuje, že se dusík při naklonění nemůže vylít. Horní konec trubice není uzavřený. Dusík se stále odpařuje a volným koncem trubice musí unikat, aby nádobu neroztrhl.

Objektiv Dewarovy nádoby s čipem Reticonu. Na zvětšeném snímku
objektivu Dewarovy nádoby je velmi dobře vidět čip Reticonu.