Od roku 1999 probíhá dlouhodobý předstihový výzkum v souvislosti s těžbou v pískovně u obce Vlíněves nedaleko Mělníka. V průběhu sedmi výzkumných kampaní zde bylo zachyceno opakované osídlení lokality od mladšího eneolitu po dobu stěhování národů. Více jak 90% všech dokumentovaných situací lze klást do starší doby bronzové a přelomu starší a mladší doby železné.
Od roku 2004 bylo přistoupeno k postupnému zpracování terénních informací dřívějších sezón, které je průběžně rozšiřováno o nově získávaná data . Území dokumentované do konce roku 2004 představuje přibližně 30 ha, přičemž zhruba polovinu z toho zabírají plochy s vysokou hustotou nálezů. Velké množství dokumentovaných objektů a rozsah zkoumaného území tak klade vysoké nároky na vlastní organizaci zpracování získaných dat.
Běžně realizované zpracování výzkumu probíhá po ukončení terénní části, kdy lze ohodnotit celkový charakter, množství a uzavřenost sebraných dat. V závislosti na těchto vlastnostech a celkovém zajištění zpracování výsledků je poté navržena struktura zpracování a lze volit nejefektivnější postup pro podchycení a systematizaci informací včetně úrovně technických prací.
Zkušenost posledních desetiletí ukazuje, že u velkých a dlouhotrvajících výzkumů odkládání zpracování velkého množství sebraných dat až po ukončení terénní části většinou vede pouze k celkovému přehledovému nebo informativnímu charakteru zveřejnění výsledků a k analytickému zpracování z různých důvodů pak dochází pouze velmi výběrově nebo úzce tématicky. Navržení takových systémů popisů a struktury informací, které umožní postupné zpracovávání souběžně s průběhem terénních prací, by tak mohlo zčásti reflektovat požadavek po co nejúplnějším podchycení a zpracování výzkumem získaných informací. Vytvoření vyhovující struktury zpracování klade mimořádné požadavky na zajištění konstantní úrovně prací v průběhu celého zpracování a na celkovou na čase nezávislou obsahovou integritu vstupních terénních dat. Zároveň je ale i umožněno tuto integritu dat průběžně testovat a v relativně krátké době odhalit její změny, které by při zpracování až po ukončení terénní části výzkumu díky větší časové perspektivě nemusely být zřejmé.
Pro zpracování získaných dat terénního výzkumu v pískovně u Vlíněvsi byl s ohledem na uvedené vytvořen decentralizovaný model průběžného převodu a zpracování dat. Jedním ze základních požadavků na volené schéma zpracování dat byla minimalizace konkordančních tabulek, maximální možná kompaktnost vstupních dat, oddělení deskripčních položek od návazného zpracování a organizace následného zpracování do pokud možno stromové struktury bez nutnosti inserce do různých úrovní mezistupňů. Zároveň bylo nutné zachovat podmínku, aby jak sběr dat tak i následné zpracování mohlo být prováděno ve více liniích nezávisle na sobě.
Za základní evidenční jednotkou byla zvolena prostorová informace umístění v terénu (objekt, kontext, prost. vymezená vrstva atp.), která má vyjádření pro uložení všech popisných dat v překresleném výkresu do formátu .dxf (drawing exchange file). Možnost tohoto formátu uchovávat neomezené množství doprovodných dat (extended data) je využita k uložení všech popisných a doprovodných informací k nakreslenému výkresu-objektu. Z těchto souborů lze poté libovolně vytvářet různé souhrnné datové zdroje, databázové tabulky atp., jako předstupeň dalšího zpracování. Za pomoci programu Geomedia Professional lze výběrově agregovat jednotlivé výkresy (např. podle umístění, datace, atp.) a to bez požadavku na úplnost všech popisných položek. Uvedená struktura umožňuje opětovné vkládání popisných dat z různých úrovní zpracování. Zároveň je zajištěna integrita jednotlivých vstupních jednotek, které jsou na sobě zcela nezávislé. Výraznou předností uvedeného postupu je odstranění jednoho z vážných problémů dlouhodobého kolektivního zpracování velkého množství dat, kterým je obvykle průběžná aktualizace vstupní databáze a případná aktualizace dílčích výsledků.
obr. 1 kumulativní složení dxf výkresů, které slouží jako podklad pro další zpracování
obr. 2 průběžná vizualizace velkých objektů dokumentovaných na lokalitě v období let 2001 – červenec 2003 umožňuje snazší orientaci v prostoru a vytváří kompaktní představu o prostorovém členění lokality( šikmý pohled, axiální měřítko není lineární)
obr.3 příklad detailního zasazení výkresů do celkového plánu umožňující cílené analýzy. Datové tabulky jsou přímo součástí jednotlivých výkresů, pro analytické zpracování jsou vždy k tomu účelu extrahovány do sumární databáze. ( Výřez pohřebiště stěhování národů a dalších pravěkých hrobů. Barevně odlišeny pohřby dle věku, pohlaví a stavu zpracování.)