Jaroslav Heyrovský
(20.12.1890-27.3.1967)
Na podzim r. 1959 uvítala československá veřejnost zprávu, že poprvé v historii Nobelových cen, které se za chemii udílejí od r. 1901, se dostává této nejvyšší mezinárodní vědecké pocty příslušníku českého národa. Nositelem Nobelovy ceny se stal akademik Jaroslav Heyrovský a obor, za který cenu získal, byla polarografická metoda, které je objevitelem. Polarografie objevená v roce 1922, využívající unikátních vlastností rtuťové kapkové elektrody, se na několik desetiletí stala metodou používanou v řadě oborů. Například za použití speciálních mikronádobek lze provádět analýzu v objemu odpovídajícím jedné desetině obyčejné kapky roztoku a v ní lze stanovit množství zkoumané látky, pohybující se kolem jedné stamilióntiny gramu. Analytické použití polarografie zasahovalo do všech oborů průmyslu, kde bylo třeba chemické analýzy, dále do biologie, farmacie a lékařství (diagnóza rakoviny). Velké uplatnění nalezly polarografické dlouhodobé analyzátory, přístroje, které automaticky sledovaly množství určité látky v plynulém výrobním procesu a popřípadě ve spojení s vhodným zařízením automaticky kontrolovaly chod výrobní linky.
Po řadu let byla polarografie „královnou“ mezi analytickými metodami díky své vysoké přesnosti a současně poměrně nízké ceně polarografů. Pražská polarografická škola, kterou tvořili vědci z celého kontinentu, rozšířila tuto metodu po celém světě. V Praze byl v roce 1950 založen Polarografický ústav a Jaroslav Heyrovský se stal jeho ředitelem. K řadě československých vyznamenání a ocenění světovými universitami a vědeckými společnostmi se 10.12.1959 připojila Nobelova cena za chemii. Až do své smrti pracoval J. Heyrovský s týmem vědců na vývoji dalších polarografických metod (např. oscilopolarografie) a polarografických přístrojů.
Do dneška se polarografie a z ní odvozené metody uplatňují jako čistě fyzikálně-chemické metody při řešení vědeckých problémů základního výzkumu, jako je například studium mechanismu elektrodových dějů, sledování velmi rychlých chemických reakcí či určování struktury chemických sloučenin. PRINCIP POLAROGRAFIE:
JE-LI VE ZKOUMANÉM ROZTOKU PŘÍTOMNA LÁTKA, KTERÁ SE MŮŽE NA RTUŤOVÉ KAPKOVÉ ELEKTRODĚ REDUKOVAT ČI OXIDOVAT, VZNIKNE NA KŘIVCE STUPŇOVITÉ ZVÝŠENÍ PROUDU, KTERÉMU ŘÍKÁME POLAROGRAFICKÁ VLNA. POLOHA TÉTO VLNY NA OSE NAPĚTÍ JE CHARAKTERISTICKÁ PRO DRUH LÁTKY V ROZTOKU A JEJÍ VÝŠKA UDÁVÁ MNOŽSTVÍ, V JAKÉM JE LÁTKA V ROZTOKU PŘÍTOMNA. CHEMICKY TEDY ŘÍKÁME, ŽE NÁM POLAROGRAFIE UMOŽŇUJE SOUČASNĚ KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ ANALÝZU LÁTKY V ROZTOKU.
(vybráno z katalogu výstavy Příběh kapky)
Vědeckým životem profesora Heyrovského od studií až k Nobelově ceně Vás provede prezentace zhotovená z diafilmu o 45 snímcích (dílo kolektivu autorů Polarografického ústavu z počátku 60.let).
Připravujeme pro studenty, pedagogy a další zájemce jednak sérii "pracovních" informačních listů na téma fyzikální chemie a také testy či kvizy a jak jinak než o polarografii, elektrochemii a vlastně chemii vůbec.
Vybíráme z testu číslo 1:
Na obrázku je vyfotografován/na:
a) Část Wattova parního stroje (model zhotovený v roce 1905 v Královském technickém muzeu v Praze panem Ant. Malenou podle nákresu J.Watta z r. 1765), pístového tepelného stroje, přeměňující tepelnou energii vodní páry na energii mechanickou, nejčastěji rotační pohyb.b) Čtecí neboli zobrazovací část telegrafu zkonstruovaná Samuelem Morsem v roce 1836.c) První model polarografu z r. 1924 pro automatický záznam závislosti proudu na napětí při elektrolýze se rtuťovou kapkovou elektrodou.d) Model mlýnského kola zhotovený pro natáčení animovaných scén ve filmu „Na samotě u lesa“ (scéna Lavičkovi s dětmi na návštěvě v Radimově mlýně…).
První test (všeobecně chemický) je již připraven. Můžete si jej zkusit vyplnit- ZDE.
Přidali jsme druhý test (elektrochemický) - STÁHNOUT.
V rámci doprovodného programu konference budeme pro zájemce organizovat krátké přednášky doplněné promítnutím některých archivních snímků. Vzhledem k omezené kapacitě sálu je nutná rezervace míst. Aktuální informace s kontaktem na rezervaci naleznete pod odkazem Program pro studenty SŠ a žáky ZŠ na stránce DOPROVODNÉ AKCE.
Zajímá nás Váš názor, pokud navštívíte výstavu anebo alespoň její stránky. Podělte se o své dojmy - KNIHA NÁVŠTĚV. Děkujeme.
A jako bonus - něco ze současnosti!
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. patří po dlouhá léta k nejlepším chemickým ústavům Akademie věd. Aktuální informace o tématech výzkumu, výsledcích bádání vědců (ukázka - poster ve formátu A1 shrnující výsledky VaV vědců v oboru hmotnostní spektrometrie a chemie iontů), řešených výzkumných grantech a dalších projektech aj. naleznete na českých či anglických stránkách ÚFCH JH. Projděte se některými našimi laboratořemi (Virtuální exkurse).
Popularizaci výsledků vědy a zapojení studentů do vědeckého života ústavu se věnuje již třetím rokem projekt "Tři nástroje". Zde naleznou informace zájemci o další studium přírodních věd, kteří se mohou zapojit do výzkumu ve vědeckých týmech formou stáží, odborných prací (středoškolské ročníkové a maturitní, vysokoškolské bakalářské, diplomové a doktorské) či účastí na exkursích a přednáškách. Vysokoškolští studenti, doktorandi a postdoci hledající své uplatnění ve vědě a výzkumu možná přivítají informaci o našem "Centru pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií", které budujeme s podporou financí ze strukturálních fondů (provoz bude zahájen na podzim 2010).
Tak tedy navštivte nás v ÚFCH JH !
