Prof. F. Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR upozorňuje na zásadní studii, ukazující na poškození 140 proteinů v paměťových a emočních oblastech myšího mozku při dlouhodobém vystavení elektromagnetickému záření stejného charakteru jako vyzařují mobilní telefony, wi-fi sítě a podobně.

V rubrice "Zeptejte se vědců" vysvětluje prof. F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR a Př F UK borborygmus (kručení v břiše) - zvukové projevy žaludku a střev, které vznikají při pohybech plynu a tráveniny.

Hrozí otrava rtuťovými parami při rozbití zářivky? A jak je to s otravou olovem? Problém účinku těžkých kovů na lidské zdraví vysvětluje prof. F. Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR.

V rubrice "Zeptejte se vědců" vysvětluje prof. F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR a Př F UK vznik boule po úderu do hlavy.

Čestná uznání za vědeckou práci udělil ministr zdravotnictví Leoš Heger pěti vědcům, mezi nimi i Dr. Josefu Houšťkovi z Fyziologického ústavu AV ČR (Oddělení Bioenergetiky) a profesoru Martinu Haluzíkovi z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (spolupracovníci Dr. Josef Zicha a Dr. Jaroslav Kuneš z Oddělení experimentální hypertenze FGÚ).

Tým českého vědce MUDr. Přemysla Jirušky, Ph.D. z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR udělal první krok k předvídání epileptických záchvatů. Jako jeden z prvních na světě objevil v mozku epileptiků signály, které akutním záchvatům spolehlivě předcházejí. Objev tak může vést k vývoji zařízení, které by nemocné včas upozornilo, nebo v budoucnu dokonce záchvat utlumilo.

Mgr. Lubomír Košťál, Ph.D. z Oddělení početních neurověd Fyziologického ústavu se zaměřuje na studium smyslových neboli senzorických neuronů a na teoretické aspekty zpracování a přenosu informace v nervových systémech, k těmto účelům využívá teorie informace.

Dvě přednášky RNDr. Radka Pelce, DPhil. z Fyziologického ústavu AV ČR, které populární formou seznamují s výzkumy provedenými autorem během pracovního pobytu v Jižní Koreji v roce 2010. Tato stáž se uskutečnila na pozvání National Research Foundation of Korea, a to na základě mezinárodní výměnné dohody s Akademií věd ČR. Autor se během ní zabýval mikroskopickou morfologií rostlin s využitím kvalitního přístrojového vybavení tamních laboratoří.

MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D. z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR získal medicínský grant Nadačního fondu Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu za rok 2012. Dr. Jiruška se zabývá příčinami epilepsie, jeho výzkum je zaměřen na hledání příčin, proč se některé buňky v mozku mění v epileptické neurony a jaké signály ohlašují blížící se epileptický záchvat. Poznatky přispějí k přesnějšímu stanovení rozsahu shluku epileptických buněk, což je důležité pro efektivní chirurgický zákrok.

Překvapivé poznatky, které se objevují v poslední době, naznačují, že cukrovka může mít úzkou souvislost i s degenerativním onemocněním mozku - tzv. Alzheimerovou chorobou. Podrobněji vysvětluje profesor František Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AVČR.

V rubrice "Ptejte se vědců" rozebírá prof. F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR a Př F UK problém týkající se polohového (ortostatického) snížení krevního tlaku v mozkových cévách při rychlém vstání ze sedu či lehu do vzpřímené polohy.

Článek o jednom z nejúspěšnějších českých fyziologů paměti a průkopníku mozkové elektrofyziologie, dlouholetém zaměstnanci Fyziologického ústavu, Dr. Janu Burešovi napsali Dr. Aleš Stuchlík a prof. Pavel Mareš.

Proč se fyzicky i psychicky navzájem potřebujeme, jak se lišíme a jak se doplňujeme - hostem Café Nobel byl profesor František Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AVČR.

Není tuk jako tuk. Na rozdíl od zatracovaného bílého tuku je tuk hnědý více než žádoucí. Lékaři věří, že by mohli s jeho pomocí vyléčit epidemii obezity. O tom, jak se v hnědé tukové tkáni aktivuje tvorba tepla, hovořil Dr. Jan Kopecký z Fyziologického ústavu Akademie věd.

Rozhovor s prof. Františkem Vyskočilem z Oddělení buněčné neurofyziologie a Dr. Ondřejem Kudou z Oddělení biologie tukové tkáně Fyziologického ústavu Akademie věd u příležitosti uvedení do provozu nového špičkového hmotnostního spektrometru.

Při včasném odhalování chorob jako rakovina, nemoci srdce a cév či cukrovka, i jejich prevenci může pomáhat nový přístroj Fyziologického ústavu AV ČR. Hmotnostní spektrometr třeba pomůže odhalit u myší štíhlých, obézních a hubnoucích, zda mohou za jejich stav geny, složení potravy, vývojové poruchy či vliv prostředí a psychiky.

Pro lepší poznání kardiovaskulárních onemocnění, dědičných poruch metabolismu i chorob souvisejících s obezitou je nutno detailně sledovat jednotlivé skupiny přepravovaných a skladovaných látek v organismu a buňkách. K tomuto účelu byl uveden do provozu ve Fyziologickém ústavu AV ČR špičkový přístroj - hmotnostní spektrometr QTRAP 5500, zvětšovací a přibližovací zařízení, které studované vzorky tkání, buněk nebo směsí označí, oddělí komponenty a určí jejich množství a chemické složení.

Fyziologický ústav Akademie věd uvedl do provozu nový hmotnostní spektrometr pro metabolomiku, zvětšovací zařízení umožňuje detailnější pohled na přepravované a skladované látky v organismu a buňkách. Díky tomuto spektrometru za zhruba deset milionů korun lze lépe zkoumat působení potravy a léků na tkáňové a buněčné metabolické systémy.

Více informací o dědičných poruchách metabolismu, kardiovaskulárních onemocněních nebo problémech souvisejících s obezitou. To jsou důvody výzkumu, který probíhá v několika pracovních skupinách na Fyziologickém ústavu AV ČR. Vědci již v budoucnu budou moci využívat špičkový hmotnostní spektrometr QTRAP 5500, který jim umožní detailní analýzu působení přijímané potravy nebo léků na jednotlivé tkáňové systémy. Slavnostní představení se uskuteční 16. 10. 2012.

Předseda Akademie profesor Jiří Drahoš předal minulý týden čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně dlouholeté pracovnici Fyziologického ústavu RNDr. Jaroslavě Folbergrové, DrSc.. Jak v rozhovoru s Janou Olivovou doktorka Folbergrová vysvětlila, zajímají ji různé epileptické záchvaty u experimentálních zvířecích modelů.

RNDr. Jaroslava Folbergrová, DrSc., vědecká pracovnice Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu, obdržela Čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách. Cena byla udělena předsedou Akademie věd ČR, prof. J. Drahošem. Práce Dr. Folbergrové z oblasti studia metabolismu mozku v průběhu různých fyziologických a patofyziologických podmínek patří ve svém oboru mezi stěžejní vědecká díla. V současnosti se věnuje studiu oxidativního stresu při epileptických záchvatech v nezralém mozku.

Čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně obdrží ve čtvrtek 27. září 2012 v 11 hodin v sídle Akademie věd ČR v Praze RNDr. Jaroslava Folbergrová, DrSc. Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš jí toto vyznamenání udělí za zásluhy v biomedicínských vědách.

Čestnou oborovou medailí Jana Evangelisty Purkyně ocenil předseda Akademie věd Jiří Drahoš práci Dr. Jaroslavy Folbergrové v biomedicínských vědách. RNDr. Jaroslava Folbergrová, DrSc., vědecká pracovnice Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu významnými objevy během posledních padesáti let ovlivňovala několik generací neurovědců.

Do Prahy se sjela zhruba osmdesátka špičkových badatelů z dvaceti zemí, jejichž výzkum v oblasti neurověd je zaměřen na biologickou kybernetiku. Organizátorem mezinárodní konference Neural Coding 2012 bylo Oddělení početních neurověd Fyziologického ústavu AV ČR v čele s Dr. Petrem Lánským.

Jak popsat mozek a celou nervovou soustavu a jejich činnost matematicky? Doc. RNDr. Petr Lánský, CSc., z Fyziologického ústavu Akademie věd, jehož skupina dosahuje na tomto poli vynikajících výsledků, vysvětluje, co přesně jsou početní neurovědy.

Po delší nemoci zemřel v Praze v sobotu 24. srpna v 86 letech jeden z nejúspěšnějších českých fyziologů paměti Jan Bureš. Byl průkopníkem mozkové elektrofyziologie. Se svou manželkou Olgou a dalšími spolupracovníky ve Fyziologickém ústavu Akademie věd celý život zkoumal podstatu paměti u pokusných laboratorních zvířat a u člověka.

2 - 7. září 2012 bude probíhat 10. ročník mezinárodní vědecké konference Neural Coding Workshop věnovaný aktuálním trendům v experimentálních a početních neurovědách, neuroinformatice a modelování nervových procesů. Konferenci pořádá Oddělení početních neurověd Fyziologického ústav ve spolupráci s agenturou CONFORG s.r.o.

Článek Ing. Michala Pravence, DrSc. z Oddělení genetiky modelových onemocnění Fyziologického ústavu AV ČR o tzv. metabolickém syndromu získal titul nejlepší publikace v kategorii základního výzkumu časopisu Hypertension za rok 2011

Prof. František Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu hovořil v pořadu Meteor o neurotoxickém působení alkaloidů solaninů a chalkoninů z nevhodně skladovaných a upravených brambor.

Rozhovor Mgr. Lubomíra Košťála, Ph.D. z Oddělení početních neurověd Fyziologického ústavu v pořadu Impulsy Václava Moravce.

Dokonalejší kloubní a zubní náhrady jsou cílem výzkumu vědeckého týmu Dr. Lucie Bačákové z Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství Fyziologického ústavu AV ČR. Vědci zkoumají fyzikální a mechanické vlastnosti "umělého" povrchu kloubních a zubních náhrad.

K vývoji dokonalejších kloubních a zubních náhrad může vést nová studie vědeckého týmu Dr. Lucie Bačákové z Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství Fyziologického ústavu AV ČR.

O zívání trochu jinak hovořil v pořadu Meteor prof. František Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR. Může jít i o podezření na poruchu krevního zásobení v mozkovém kmeni, zhoršenou termoregulaci nebo příznak narkolepsie.

Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy byly slavnostně předány smlouvy a tak zahájeno řešení prvních projektů nového programu podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nazvaného ERC CZ. Jeden z pěti prestižních grantů získalo Oddělení genetiky modelových onemocnění Fyziologického ústavu AV ČR vedené Ing. Michalem Pravencem, DrSc

Pacienti se vzácným syndromem Smith-Magenis trpí vážnými poruchami spánku. Tým vědců z Fyziologického ústavu AV ČR pod vedením Dr. Aleny Sumové ve spolupráci s Neurologickou klinikou 1. LF UK v Praze poodhalil, co je možnou příčinou chyb v regulaci melatoninu. Vědci publikovali své výsledky v prestižním časopise The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism.

Lidé postižení vzácným Smith-Magenis syndromem (SMS) nedokáží kontrolovat emoce, špatně mluví, mají problémy s logikou, vnímáním času a prostoru a mohou se i sebepoškozovat. Čeští badatelé z Fyziologického ústavu AV ČR a Neurologické kliniky 1. LF UK odhalili důvody poruchy regulace uvolňování hormonu melatoninu, což je jeden z průvodních symptomů choroby.

V rubrice "Zeptejte se vědců" odpovídá prof. F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR a Př F UK na otázku, proč kýcháme, jen když jsme vzhůru. Je to spojeno se stavem nehybnosti v některých fázích spánku, tzv. REM atonií.

Fyziologický ústav Akademie věd dnes slavnostně uvedl do provozu unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001. Jeho hlavním úkolem je vytvářet trojrozměrné obrazy a videa především živočišných a rostlinných tkání, orgánů a menších organismů.

Unikátní optický projekční tomograf Bioptonics OPT Scanner 3001 uvedla slavnostně do provozu ve čtvrtek 17. května 2012 v budově oddělení biomatematiky Fyziologického ústavu (FGÚ) Akademie věd ČR v Praze jeho ředitelka Dr. Lucie Kubínová.

V rubrice "Zeptejte se vědců" odpovídá prof. F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR a Př F UK na otázku, jestli mohou mutace výrazně zvýšit zdatnost organismu.

Omega 3 mastné kyseliny jsou hojně zastoupeny v mořských rybách. Klinické studie už dříve naznačovaly, že tyto látky působí proti obezitě - ale jen tehdy, že se zároveň sníží celkový energetický příjem. Příčinu ale odborníci dosud neznali. Poodhalit ji nyní pomohl výzkum vedený Dr. Janem Kopeckým z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Výsledky zveřejnil časopis Diabetologia.

V rubrice "Zeptejte se vědců" odpovídá prof. F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR a Př F UK. Rozebírá dvě hypotézy-okysličení a ochlazení mozkové tkáně a také sociální význam tohoto reflexu.

Padání vlasů může být i známkou vnitřní nemoci. K plešatosti může přispět i metabolismus. Na téma "Fyziologie ztráty vlasů a prostaglandiny" hovoří prof. František Vyskočil Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR.

Na tuto otázku odpovídá v rubrice LN "Zeptejte se vědců" prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AVČR a Přírodovědecké fakulty UK. Když nedostatečně pijeme, zvyšuje se osmotická hodnota krve, která "houstne" a ztěžuje se její průtok mozkovými i jinými cévami. Nervová zakončení z mozkových cév vysílají do center bolesti poplašná hlášení a mimo pocitu bolesti můžeme (ale nemusíme) mít pocit žízně.

Tým MUDr. Jana Kopeckého, DrSc., z Oddělení biologie tukové tkáně Fyziologického ústavu AV ČR se zabývá výzkumem Omega 3 mastných kyselin z mořských ryb, které pomáhají bránit ve vzniku obezity a s ní spojených zdravotních problémů.

Na závěr 14. ročníku Evropského týdne mozku proběhlo diskuzní setkání, kterého se zúčastnili prof. E. Syková, prof. K. Šonka a MUDr. Jiří Paleček, CSc., z Oddělení Funkční morfologie Fyziologického ústavu AV ČR.

Díky technologickým vymoženostem bychom tak měli mít času stále více. Ale opak bývá pravdou. Kam vlastně ušetřený čas mizí? Diskutuje fyzioložka a biochemička prof. Helena Illnerová z Oddělení Neurohumorální regulace Fyziologického ústavu AV ČR.

K danému tématu se vyjádřil neurofyziolog Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd.

Bolest slouží v lidském těle jako kontrolka, která nás chrání před poškozením. Jak ale takový signál bolesti vzniká a do jaké míry ho můžeme potlačit? Tým RNDr. Viktorie Vlachové, DrSc. z Oddělení buněčné n eurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR se zabývá vlivem kafru na receptory bolesti.

MUDr. Jan Kopecký, DrSc., vedoucí Oddělení biologie tukové tkáně Fyziologického ústavu AVČR hovoří o dlouholeté česko-švédské spolupráci při výzkumu hnědé tukové tkáně.

Rozhovor s prof. F. Vyskočilem z Fyziologického ústavu AVČR na téma Odlišnosti ženského a mužského mozku (2. Část) - Zvuky, klidový stav a logika

Rozhovor s prof. F. Vyskočilem z Fyziologického ústavu AVČR na téma mužský a ženský mozek (1. část) - Barvy, orientace, pozornost

Na dotaz čtenáře odpovídal v příloze LN prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AVČR a Přírodovědecké fakulty UK.

Rozhovor s MUDr. Janem Kopeckým z Oddělení biologie tukové tkáně Fyziologického ústavu o výzkumu stále ne zcela probádaného hnědého tuku a jeho podílu na tvorbě tepla u savců - včetně člověka.

Rozhovor s prof. Františkem Vyskočilem, který obdržel Cenu města Pelhřimova pro osobnost roku.

Město Pelhřimov udělilo svému rodákovi prof. Františku Vyskočilovi plaketu a cenu za přínos k rozvoji města a regionu za r. 2012

Profesor František Vyskočil navštívil Science Café v Ústí nad Labem 2.1.2012 s úspěšnou přednáškou o mozku jako mikrokosmu a jeho výzkumu ve Fyziologickém ústavu a Přírodovědecké fakultě UK.

Český rozhlas několikrát reprizoval rozhovor (29.9. 2011) s prof. Františkem Vyskočilem o problému kinetóz.