«MAR APR May 5 «2011 2014 2015 2 captures 5 Mar 11 - 5 Apr 14

Close Help

---

---

A1 ITE=4: 2D isoparametrický trojúhelník
A2 ITE=5: 2D isoparametrický rotační trojúhelník
A3 ITE=6: 2D isoparametrický čtyřúhelník
A4 ITE=7: 2D isoparametrický rotační čtyřúhelník
A5 ITE=54: 3D isoparametrický čtyřstěn
A6 ITE=55: 3D isoparametrický pětistěn
A7 ITE=56: 3D isoparametrický šestistěn
A8 ITE=61: 3D trojúhelníkový semi-loof
A9 ITE=61: 3D čtyřúhelníkový semi-loof
A10 ITE=61: 3D orientace hran prvku semi-loof
A11 ITE=61: 3D výztuha hrany prvku semi-loof
A12 ITE=53: 3D prismatický nosník
A13 ITE=71: 3D spojovací prvek mezi prvky 55,56 a 61
A14 ITE=72: 3D spojovací prvek mezi  prvky 61 a 53
A15 ITE=71: 3D sandwich, přechodový odpor
A16 ITE=51: 3D prut

---

uzly: Prvek má 3 až 6 uzlů. Středové uzly mohou být vynechány. V každém uzlu jsou definována posunutí [u,v] a teplota [T].
stěny (hrany): Prvek má 3 hrany, které (vzhledem k nenulové tloušťce) jsou považovány za stěny. Lokální číslo stěny je určeno středovým uzlem (např. křivka 2-(5)-3 je druhá stěna). Normály stěn směřují ven z prvku.

uzly: Prvek má 4 až 8 uzlů. Středové uzly mohou být vynechány. V každém uzlu jsou definována posunutí [u,v] a teplota [T].
stěny (hrany): Prvek má 4 hrany, které (vzhledem k nenulové tloušťce) jsou považovány za stěny. Lokální číslo stěny je určeno středovým uzlem (např. křivka 3-(7)-4 je třetí stěna). Normály stěn směřují ven z prvku.

uzly: Prvek má 4 až 10 uzlů. Středové uzly mohou být vynechány. V každém uzlu jsou definována posunutí [u,v,w] a teplota [T].
hrany: Prvek má 6 hran. Lokální číslo hrany je určeno středovým uzlem (např. křivka 1-(8)-4 je čtvrtá hrana).
stěny (plochy): Prvek má čtyři stěny. Lokální čísla stěn jsou označena na obr. A5. Normály stěn směřují ven z prvku.

uzly: Prvek má 6 až 15 uzlů. Středové uzly mohou být vynechány. V každém uzlu jsou definována posunutí [u,v,w] a teplota [T].
hrany: Prvek má 9 hran. Lokální číslo hrany je určeno středovým uzlem (např. křivka 2-(11)-5 je pátá hrana).
stěny (plochy): Prvek má pět stěn. Lokální čísla stěn jsou označena na obr. A6. Normály stěn směřují ven z prvku.

uzly: Prvek má 8 až 20 uzlů. Středové uzly mohou být vynechány. V každém uzlu jsou definována posunutí [u,v,w] a teplota [T].
hrany: Prvek má 12 hran. Lokální číslo hrany je určeno středovým uzlem (např. křivka 3-(15)-7 je sedmá hrana).
stěny (plochy): Prvek má šest stěn. Lokální čísla stěn jsou označena na obr. A7. Normály stěn směřují ven z prvku.

uzly: Prvek má 6 uzlů. Středové uzly nesmějí být vynechány. V rohových uzlech jsou definována posunutí [u,v,w]. Středové uzly mají celkem 5 stupňů volnosti [u,v,w,a,b], kde a,b jsou úhly natočení definované v příloze A10. Všem uzlům je přiřazena dvojice teplot [T,DT], kde DT je teplotní rozdíl mezi horní a spodní stranou.
hrany: Prvek má 3 hrany s lokálními čísly dle obr. A8. Orientace hran je znázorněna v příloze A10.
plochy: Prvek má jednu (střednicovou) plochu. Tato plocha je kladně orientována normálou z, směřující od spodní k horní straně. Pro teplotní výpočty jsou definovány další dvě stěny, splývající se spodní (stěna 2) a horní stranou (stěna 1).

lokální souřadný systém prvku x,h,z:
Osa x splývá s hranou 1 danou uzly 1-4-2.
Osa h splývá s hranou 3 danou uzly 1-6-3.
Osa z doplňuje systém na pravotočivý.

uzly: Prvek má 8 uzlů. Středové uzly nesmějí být vynechány. V rohových uzlech jsou definována posunutí [u,v,w]. Středové uzly mají celkem 5 stupňů volnosti [u,v,w,a,b], kde a,b jsou úhly natočení definované v příloze A10. Všem uzlům je přiřazena dvojice teplot [T,DT], kde DT je teplotní rozdíl mezi horní a spodní stranou.
hrany: Prvek má 4 hrany s lokálními čísly dle obr. A9. Orientace hran je znázorněna v příloze A10.
plochy: Prvek má jednu (střednicovou) plochu. Tato plocha je kladně orientována normálou z, směřující od spodní k horní straně. Pro teplotní výpočty jsou definovány další dvě stěny, splývající se spodní (stěna 2) a horní stranou (stěna 1).

lokální souřadný systém prvku:
Osa x prochází uzly 8 a 6.
Osa h prochází uzly 5 a 7.
Osa z doplňuje systém na pravotočivý.

uzly: Hrana má tři uzly s globálními čísly N1, N2 a N3. Na obr. A10 se předpokládá N1 < N3. Do středového uzlu se definitoricky přenášejí úhly natočení a a b, které se ve skutečnosti vyčíslují v loofovských bodech L1, L2. Úhly a a b jsou kladné při pravotočivém otočení kolem y_n v bodech L₁, L₂.
orientace hrany: Hrana je orientována kladně osou y_h.
lokální souřadný systém hrany: Lokální systém x_h,y_h,z_h je definován následujícím způsobem:
Osa x_h doplňuje systém na pravotočivý a obecně nesměřuje ven z prvku.
Osa y_h splývá s hranou ve smyslu od N1 k N3. O orientaci osy y_h tudíž rozhoduje konkrétní očíslování sítě.
Osa z_h splývá s lokální normálou plochy z - viz A8, A9.

hrana: Výztuha se přiřazuje hraně prvku semi-loof označené jejím lokálním číslem IH. Na obr. A11 se předpokládá, že výztuha je připojena k horní straně orientované plochy (viz osa z v A8, A9). Pokud je výztuha připojena ke spodní straně, jsou výšky h_T a h_v záporné.

geometrické charakteristiky průřezu:
I_h [m⁴], I_z [m⁴], A [m²], a_v [^o], (+/-) h_T [m], (+/-) h_v [m].

lokální souřadný systém výztuhy: Osy h_v a z_vjsou hlavní centrální osy průřezu. Směr a smysl osy h_v je dán úhlem a_v ve stupních.
popis výztuhy v EL dávce:
S IH R I_h   I_z    A a_v  h_T  h_v

uzly: Prvek má 2 uzly s globálními čísly N1 a N2. Na obr. A12 se předpokládá N1 < N2. Každý uzel má šest stupňů volnosti [u,v,w,j_x,j_y,j_z] a trojici teplot [T,T_h,T_z]. Úhly natočení se vztahují ke globálnímu systému. Teplotní gradienty jsou vyjádřeny v lokálním systému T_h = śT/śh, T_z = śT/śz.
geometrické charakteristiky průřezu:
A [m²], I_k [m⁴], W_k [m³], I_h [m⁴], W_h [m³], I_z [m⁴], W_z [m³].

lokální souřadný systém prvku: Lokální systém x,h,z je definován následujícím způsobem:
Osa x splývá s hranou ve smyslu od N1 k N2. O orientaci osy x tudíž rozhoduje konkrétní očíslování sítě.
Osy h a z jsou hlavní centrální osy průřezu. Směr a smysl osy h je dán průmětem p' směrového vektoru p do roviny kolmé k ose x. Vektor p (nebo přímo p') je nutno zadat.

popis charakteristik v EL dávce:
A  A  I_k  W_k   I_h    W_h    I_z   W_z    C p_x   p_y   p_z

typy spojení:

INDF = -2: hranové spojení
INDF = -3: stěnové spojení

popis spojovacího prvku:
CN T -2 E IE₇₁ IE₆₁ IH₆₁ IE₅₆ IH₅₆ ; hranové spojení
CN T -3 E IE₇₁ IE₆₁ IH₆₁ IE₅₆ IS₅₆ ; stěnové spojení

IE globální číslo prvku
IH lokální číslo hrany
IS lokální číslo stěny

typy spojení:

INDF = -4: pevné spojení (svar)
INDF = -5: kloubové spojení (styčník)

popis spojovacího prvku:
CN T -4 E IE₇₁ IE₆₁ IN₆₁ IE₅₃ IN₅₃ ; pevné spojení
CN T -5 E IE₇₁ IE₆₁ IN₆₁ IE₅₃ IN₅₃ ; kloubové spojení

IE globální číslo prvku
IN globální číslo uzlu

typy spojení:
INDF = -1: sandwich - dva prvky typu semi-loof
INDF = -6: přechodový odpor - dva prvky typu pěti/šestistěn

popis spojovacího prvku:
CN T -1 E IE₇₁ IE₆₁ IS₆₁ IE₆₁ IS₆₁ ; sandwich
CN T -6 E IE₇₁ IE₅₆ IS₅₆ IE₅₆ IS₅₆ ; přechodový odpor

IE globální číslo prvku
IS lokální číslo stěny

poznámky: Uvedené typy spojení lze použít jen v sítích pro výpočty vedení tepla. Přechodový prvek musí mít pouze uzly vyskytující se na stěnách jím vázaných masivních prvků.

uzly: Prvek má 2 uzly s globálními čísly N1 a N2. Na obr. A16 se předpokládá N1 < N2. Každý uzel má tři stupně volnosti [u,v,w] a  teplotu [T].
geometrická charakteristika průřezu:
A [m²].

lokální souřadný systém prvku: Osa x splývá s hranou ve smyslu od N1 k N2.
popis charakteristik v EL dávce:
A  A