Aktuality

Emisní mlhovina „Srdce“ (IC 1805) je složena zářícím mezihvězdným plynem a tmavými prachovými mračny. Rozprostírá se přes téměř 200 světelných let a na obloze zabírá plochu asi 2 stupňů, tedy 4 měsíčních úplňků. Mladé hmotné hvězdy ji svým hvězdným větrem opracovávají do bizarních tvarů. Celkem zde můžeme nalézt několik jasných hvězd o hmotnosti téměř 50 Sluncí, mnoho slabých hvězd o hmotnosti pouhých zlomků našeho Slunce a dokonce i zajímavý objekt zvaný „chybějící mikrokvasar“. Ten byl z nitra hvězdokupy vyvržen před dávnou dobou díky mohutnému výbuchu nedaleké supernovy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Na konci května udělila Elektrotechnická asociace výroční ceny. Oceněným přístrojem v kategorii Nejlepší inovační výrobek se stal automat pro bezkontaktní kalibraci koncových měrek. Na vzniku unikátního přístroje, který je již realizován a má patentovou ochranu, se podílel pětičlenný tým brněnské firmy MESING a tým osmi vědeckých pracovníků z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Významné výročí – 50 let činnosti – si v úterý 27. 5. 2014 připomíná v rámci slavnostního odpoledne Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) AV ČR. Byl založen 1. 1. 1964 s cílem vytvořit v tehdejší Československé akademii věd pracoviště zabývající se meteorologií a klimatologií. K ústavu, jehož hlavní část sídlí od svého vzniku v areálu Geofyzikálního ústavu AV ČR (dříve ČSAV) v Praze, patřilo detašované pracoviště v Hradci Králové, meteorologická a klimatologická observatoř na Milešovce a později i observatoř Kopisty u Mostu. Ústav tvořila tři oddělení zabývající se třemi základními směry výzkumu: fyzikou oblaků, cirkulací atmosféry a šířením znečištění.

Zařízení, které dokáže vytvořit silné magnetické pole bez dodávky elektrické energie, patentovali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Vynález spořící elektrickou energii může být využit nejen pro zlevnění úpravy nerostných surovin, ale také v různé přístrojové technice, např. v diagnostické magnetické rezonanci. O udělení patentu informoval ředitel ústavu RNDr. Josef Stemberk, CSc. Princip nového zařízení spočívá ve speciálním upořádání dvou protilehlých sestav permanentních magnetů v dutých tubusech, mezi nimiž se ve vzduchové mezeře vytváří silné magnetické pole. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Před 11 000 roky došlo v souhvězdí Plachet k mohutné explozi. Masivní hvězda zde ukončila svůj aktivní život obrovským výbuchem supernovy. Toto kataklyzma se odehrálo téměř za našimi humny, ve vzdálenosti pouhých 815 světelných let. Díky tomu se jedná o jeden z nejbližších známých zbytků po výbuchu supernovy. Oblast dodnes se rozpínající mlhoviny zabírá nejméně 230 světelných let v průměru, což v projekci na oblohu představuje více než 100 ploch měsíčního úplňku. Podívejte se, jak ji zachytil vítěz dubnového kola České astrofotografie měsíce Evžen Brunner. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

V areálu Fyzikální ústav AV ČR v Praze Na Slovance vzniká centrum funkčních materiálů pro bioaplikace (FUNBIO). Tento projekt podpořený v rámci 11. výzvy OPPK ze strukturálních fondů EK dále významně rozvíjí stávající projekt střediska analýzy funkčních materiálů (SAFMAT). Zatímco předchozí projekt byl zaměřen na doplnění možností analýzy moderních polovodivých a tenkovrstvých materiálů, FUNBIO rozšiřuje moderní analytické metody na materiály na pomezí organického a anorganického světa. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Čeští vědci se zabývají nebezpečím vzniku povodní v horských oblastech Peru. Tyto zátopy mohou vzniknout v důsledku přílivové vlny, kterou způsobí sesuv hornin nebo pád sněhové laviny do horských jezer. „Hlavním cílem výzkumu je zjistit nebezpečná místa a varovat místní obyvatele před stavbami v ohroženém území,“ uvedl za vědecký tým RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR. Nejnovější výsledky prezentují badatelé na odborné konferenci České asociace geomorfologů v Teplicích. Konference se koná od 23. do 25. dubna 2014.

Jedenáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií, pozemním experimentům a pozorováním zejména robotickými dalekohledy se uskuteční v Karlových Varech od 23. do 25. dubna 2014. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů. Workshop pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Profesor Vladimír Souček z Matematického ústavu UK, který patří mezi světově respektované badatele v několika oblastech geometrie a jejích aplikací v matematické fyzice, převzal 16. dubna 2014 čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách. Na udělení prestižního ocenění jej navrhl Matematický ústav AV ČR. Profesor Souček publikoval tři monografie a 95 původních vědeckých článků; databáze MathSciNet uvádí 627 citací jeho prací. Jako jeden z nemnoha českých matematiků publikoval v jednom z nejprestižnějších matematických časopisů Annals of Mathematics.

Mezinárodní konference o Evropské jižní observatoři (ESO), která má připomenout a částečně i zhodnotit sedm roků členství České republiky v této nevládní organizaci, se koná od 14. do 16. dubna 2014 v pražské Lannově vile. Na konferenci vystoupí významní zástupci ESO včetně českých astronomů, kteří představí práce, projekty a jejich výsledky ve spolupráci s ESO. Pořadatelem je Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Astrofotografové čas od času počítají dobu přeletu Mezinárodní kosmické stanice před Měsícem, nebo čekají na vhodnou příležitost „ulovit“ letadlo. To se podařilo v polovině minulého měsíce českému autorovi: Měsíc – nejbližší vesmírné těleso k naší Zemi a Airbus A380 – největší dopravní letadlo současnosti. O obou má smysl si něco přečíst v popisu vítězné fotografie České astrofotografie měsíce za březen 2014. Jejím autorem je Rostislav Kalousek a nese název „Měsíc s letadlem“. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Krátce po půl jedenácté večer začal v pondělí 31. 3. 2014 svítit pro pozorovatele na území Česka relativně nízko nad západním až jihozápadním obzorem velmi jasný meteor-bolid. Postupně zvyšoval svou jasnost a stal se po dobu více než 30 sekund poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné obloze. Jedná se o velmi unikátní případ. Pro přesný popis toho, co se odehrálo, je důležité, že bolid byl zachycen také kamerami na stanicích české části Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Vědci pracující na předních světových částicových experimentech vyprodukovali první společný výsledek z urychlovačů Tevatron a LHC, předchozího a současného nejvýkonnějšího urychlovače na Zemi. Badatelé z experimentů ATLAS, DZERO (v obou má zastoupení Fyzikální ústav AV ČR), CDF a CMS ohlásili 19. 3. 2014 na mezinárodní konferenci Rencontres de Moriond v Itálii společné měření hmotnosti top kvarku. Čtyři experimenty sloučily své analýzy dat, aby hmotnost této částice byla určena co nejpřesněji. Výsledná hodnota tak nyní činí 173,34 GeV/c2 s chybou pouhých 0,76 GeV/c2. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.