Menu

Copyright ©2009 by P. Soudek

POSITIONS AVAILABLE



Revitalizace m�stsk�ch ploch kontaminovan�ch starou ekologickou z�t�� pomoc� rostlin

�kolitel: Ing. ��rka Petrov�. Ph.D.

kontakt: petrova@ueb.cas.cz, tel: 225 106 805


Zdroj kontaminace je v�t�inou antropogenn�ho p�vodu � z pr�myslov� �innosti, kter� zde prob�h� nebo v minulosti prob�hala (nap�. d�ln� �innost, �prava a zpracov�n� rud, pr�myslov� v�roba. Typick� polutanty jsou jak organick�ho (polyaromatick� uhlovod�ky, l��iva) tak anorganick�ho (t�k� kovy, radionuklidy) p�vodu. M�sta, kde ji� byla pr�myslov� �innost ukon�ena, jsou ve v�t�in� p��pad� kontaminov�na. Tyto lokality jsou ozna�ov�ny term�nem star� ekologick� z�t� a jejich rekultivace je zpravidla velmi n�kladn� a zdlouhav�. V �esk� republice se vyskytuje mnoho lokalit se starou ekologickou z�t�� (lokality jsou evidov�ny v Syst�mu evidence kontaminovan�ch m�st na str�nk�ch M�P).
N� projekt je zam��en na ekologick� zlep�en� lokalit zne�i�t�n�ch v d�sledku lidsk� �innosti, tj. oblast� jako nap�. Poldi Kladno (s m�stem Kladno m�me uzav�enou p�edb�nou smlouvu o spolupr�ci). Zam���me se na v�b�r vhodn�ch rostlinn�ch druh� pro danou lokalitu. Rostlinn� druhy budou vybr�ny na z�klad� jejich odolnosti v��i kontaminant�m. Pr�ce zab�vaj�c� se p�stov�n�m rostlin na zne�i�t�n�ch lokalit�ch ani� by byly v�n� po�kozeny, ukazuj�, �e je mo�n� detoxifikovat zne�i��uj�c� l�tky nebo zamezit negativn�m ��ink�m pomoc� zem�d�lsk�ch a biotechnologick�ch p��stup�. Zd� se tedy, �e plodiny a kulturn� rostliny mohou b�t vyu��v�ny k odstra�ov�n� nebezpe�n�ch perzistentn�ch organick�ch l�tek a toxick�ch kov� z p�dy. Fytoremediace mohou b�t �e�en�m, jak zabr�nit ���en� zne�i�t�n� a sou�asn� takovou lokalitu vyu��t.



Remediace m�stsk�ch ploch pomoc� energetick�ch rostlin

�kolitel: Ing. ��rka Petrov�. Ph.D.

kontakt: petrova@ueb.cas.cz, tel: 225 106 805


Projekt bude zam��en na zlep�en� �ivotn�ho prost�ed� v bl�zkosti aglomerace. Na lokalit�ch kontaminovan�ch lidskou �innost� budou p�stov�ny rostliny na biomasu, kterou bude mo�n� spalovat. Budou studov�ny vhodn� rostlinn� druhy a tak� p��jem kontaminant� do rostlin.
Fytoremediace mohou b�t �e�en�m, jak zabr�nit ���en� zne�i�t�n� a sou�asn� takovou lokalitu vyu��t. Nav�c, p�i pou�it� rostlin s vysokou tvorbou biomasy (biopaliva) lze uspo�it n�klady na provoz fytoremedia�n�ch technik, �dr�bu ploch, i nutn� monitoring pohybu kontaminace. Bylo prok�z�no, �e d�eviny mohou efektivn� redukovat expozici kontaminant� (pomoc� fytostabilizace) a z�rove� mohou m�t hospod��sky v�znamn� v�nosy.



Ekotoxicita nov�ch retard�tor� ho�en� a jejich degrada�n�ch produkt�

�kolitel: Ing. ��rka Petrov�. Ph.D.

kontakt: petrova@ueb.cas.cz, tel: 225 106 805


V�echny nov� FR by m�ly b�t ��inn�mi zpomalova�i ho�en� a z�rove� by m�li b�t m�n� toxick� jak pro �lov�ka, tak pro �ivotn� prost�ed�. V sou�asn� dob� st�le chyb� ucelen� informace o �ivotn�m cyklu t�chto l�tek. Roz���en� znalost� o jejich toxicit� a ekotoxicit� tak m��e p�isp�t k v�b�ru takov�ch FR, kter� budou ��inn� a z�rove� �etrn�j�� v��i �ivotn�mu prost�ed�.
Vliv retard�tor� ho�en� (FR) na r�st rostlin jako ekotoxikologick� ukazatel zne�i�t�n� �ivotn�ho prost�ed� bude sledov�n v in vitro i hydroponick�ch podm�nk�ch. Toxicita FR bude stanovena na z�klad� toxikologick�ch test�. Ze z�vislosti m�ry inhibice na koncentraci bude vypo�tena hodnota EC 50. Vybran� druhy rostlin budou vystaveny vod� obsahuj�c� FR. Sledovan�m parametrem bude n�r�st biomasy, v�etn� sledov�n� morfologie ko�enov�ho syst�mu, akumulace FR v rostlinn�ch pletivech, lokalizace jejich ulo�en� a identifikace degrada�n�ch produkt�. V neposledn� �ad� bude sledov�na stresov� odpov�� rostlin na FR pomoc� zm�ny aktivit antioxida�n�ch enzym�.



Polyaminy a jejich �loha p�i abiotick�m stresu rostlin

�kolitel: RNDr. Petr Soudek, Ph.D.

Konzultant: Prof. RNDr. Eva Tesa�ov�, CSc., Katedra fyzik�ln� a makromolekul�rn� chemie P�F UK

kontakt: soudek@ueb.cas.cz, tel: 225 106 805


Diamin putrescin (Put), triamin spermidin (Spd) a tetramin spermin (Spm) jsou hlavn� polyaminy (PAs) nalezen� ve v�ech �iv�ch bu�k�ch. Jsou to alifatick� dus�kat� slou�eniny, pozitivn� nabit� p�i fyziologick�m pH. Jejich vlastnostiumo��uj� PAs interagovat s negativne nabit�mi makromolekulami jako jsou DNA a RNA, proteiny a fosfolipidy a d�ky tomu se ��astn� regulace fyzik�ln�ch a chemick�ch vlastnost� membr�n, struktury nukleov�ch kyselin a funkce a modulace enzymov�ch aktivit. Polyaminy jsou ��astny v �irok�m spektru regula�n�ch proces� jako jsou podpora r�stu, d�len� bun�k, replikace DNA a diferenciace bun�k. V posledn�ch letech vzr�st� z�jem o studium ��asti PAs p�i obrann�ch reakc�ch rostlin proti r�zn�m environment�ln�m stres�m. Je obecn� zn�mo, �e v�echny typy abiotick�ho stresu indukuj� oxidativn� stres. V posledn�ch letech byly PAs testov�ny jako antioxidanty v n�kter�ch environment�ln�ch nep��zniv�ch podm�nk�ch, ale jejich jasn� role jako antioxidant� je st�le p�edm�tem debat.
C�lem pr�ce (re�er�e) je vyhledat a p�ehledn� shrnout publikovan� �daje o polyaminech a jejich �loze p�i r�zn�ch typech abiotick�m stresu



Thorium - jeho vliv na r�st a v�voj rostlin

�kolitel: RNDr. Petr Soudek, Ph.D.

Konzultant: Prof. RNDr. Eva Tesa�ov�, CSc., Katedra fyzik�ln� a makromolekul�rn� chemie P�F UK

kontakt: soudek@ueb.cas.cz, tel: 225 106 805


Thorium nach�z� v sou�asnosti hlavn� vyu�it� v jadern� energetice jako potenci�ln� zdroj �t�pn�ho materi�lu. Samotn� nuklid 232Th je α-z��i� a nem��e se proto zapojit do spont�nn� �t�pn� reakce. P�i z�chytu neutron� se v�ak m��e p�em�nit na 233U, kter� je v�born�m jadern�m palivem a siln�m zdrojem neutron�. Thorium se vyskytuje v p��rod� p�ibli�n� t�ikr�t �ast�ji ne� uran, proto je pochopiteln� zna�n� l�kav� vyu��t jej v energetice.



Fyziologick� zm�ny v rostlin�ch v p��tomnosti uranylov�ch iont�

�kolitel: RNDr. Petr Soudek, Ph.D.

Konzultant: Prof. RNDr. Eva Tesa�ov�, CSc., Katedra fyzik�ln� a makromolekul�rn� chemie P�F UK

kontakt: soudek@ueb.cas.cz, tel: 225 106 805


Lidsk� �innost je v�znamn�m zdrojem radionuklid� v �ivotn�m prost�ed� (t�ba a zpracov�n� uranov�ch rud, provoz jadern�ch elektr�ren, spalov�n� uhl�, fosf�tov� hnojiva, testov�n� nukle�rn�ch zbran� a v neposledn� �ad� jadern� hav�rie). Pro svoji toxicitu p�edstavuj� radionuklidy v �ivotn�m prost�ed� velk� riziko a to i kv�li jejich mo�n�mu ���en� potravn�m �et�zcem. Proto hled�me zp�soby, jak tuto kontaminaci co nej�etrn�ji z prost�ed� odstranit. Jedn�m ze �etrn�ch zp�sob� je pou�it� fytoremedia�n�ch metod. Ty vyu��vaj� r�zn�ch mechanism� rostlin, je� m�n� chemick� slo�en� zeminy, na kter� rostou. Rostliny p�ij�maj� z okoln�ho prost�ed� �iviny a dal�� l�tky, v�etn� radionuklid�, a ty pak mohou hromadit ve sv�ch org�nech. V podstat� lze pak rostliny pou��t k �i�t�n� kontaminovan�ch p�d, povrchov�ch i podzemn�ch vod a sediment�.
Pr�ce se bude zab�vat studiem akumulace uranu hydroponicky p�stovan�mi rostlinami. Bude sledov�no mno�stv� akumulovan�ho uranu, jeho translokace v rostlin�ch a vliv uranu na fyziologick� a biochemick� pochody v rostlin�ch.



Vyu�it� d�ev�n�ho uhl� pro imobilizaci t�k�ch kov�

�kolitel: RNDr. Petr Soudek, Ph.D.

Konzultant: Prof. RNDr. Eva Tesa�ov�, CSc., Katedra fyzik�ln� a makromolekul�rn� chemie P�F UK

kontakt: soudek@ueb.cas.cz, tel: 225 106 805


Fytostabilizace je metoda vyu��vaj�c� rostlin k imobilizaci kontaminant� v p�d� nebo podzemn� vod� jejich absorpc� ko�eny, adsorpc� na povrch ko�en�, nebo tvorbou nerozpustn�ch forem v d�sledku interakce kontaminant� s rostlinn�mi exud�ty v ko�enov� z�n�. Z�rove� doch�z� k jejich imobilizaci v d�sledku fyzik�ln� stabilizace p�dy. Tento proces sni�uje mobilitu kontaminant� a tak doch�z� k p�edch�zen� jejich migrace do podzemn�ch vod nebo do vzduchu. Tato metoda m��e b�t pou�ita ke znovuobnoven� vegetativn�ho pokryvu na lokalit�ch, kde p�vodn� vegetace vyhynula v d�sledku vysok�ho obsahu kov� v p�d�. Rostlinn� druhy tolerantn� k vysok�m koncentrac�m kov� tak mohou b�t pou�ity ke sn�en� migrace kontaminant� v�trnou eroz�, posuvem exponovan�ch p�dn�ch povrch�, nebo vyluhov�n�m kontaminant� do podzemn�ch vod. Pro experimenty bude vyu�ito d�ev�n� uhl� vyroben� z r�zn�ch rostlinn�ch druh� ke zv��en� produkce energetick�ch plodin a imobilizaci t�k�ch kov� v p�d�ch kontaminovan�ch pr�myslovou �innost�. T�k� kovy m��ou b�t velmi toxick� pro rostliny a Cd m� nav�c tendenci hromadit se v nadzemn�ch ��stech rostlin. D�ev�n� uhl� je pyrogenn�, stabiln�, a aromatick� �ern� uhl�kat� materi�l z r�zn�ch biologick�ch materi�l�, p�ipraven� suchou pyrol�zou. Aplikace d�ev�n�ho uhl� m��e v�znamn� sn�it dostupnost stopov�ch prvk� pro rostliny, zv��it katexovou kapacitu chud�ch p�d, a to zejm�na pokud je ji� star��, a t�m vytvo�it v�t�� mno�stv� karboxylov�ch skupin na jej�m povrchu. Adsorp�n� / desorp�n� schopnosti d�ev�n�ho uhl� nejsou pln� pochopeny a z�vis� na mnoha faktorech, jako je st��� d�ev�n�ho uhl�, zdroj suroviny a v�robn� parametry a p�dn� parametry.