Aktuality

Jak probíhaly Dny otevřených dveří na detašovaném pracovišti ve Studenci? ..

4. 11. 2015 - 7. 11. 2015

Co o nás napsali v Třebíčském deníku a Horáckých novinách?

Více čtěte:

Třebíčský deník

Horácké noviny 

Vědci ze Studence na Třebíčsku znovu otevírají své dveře dokořán...

6. 11. 2015

Vědci ze Studence na Třebíčsku znovu otevírají své dveře dokořán... 
Celý rozhovor s J. Bryjou si můžete poslechnout zde.

Příběhy zvědavých přírodovědců

Česká televize zařazuje do vysílání Příběhy zvědavých přírodovědců. První díl bude vysílán na ČT2 4.9. ve 14:40 (opakování 8.9. v 19:00 hodin a 9.9. ve 14:15), další pak vždy v týdenních intervalech - odkaz zde: 

Národní genetická banka živočichů

Ústav biologie obratlovců spolu se svými partnery pracují na vytvoření sbírky genetických vzorků volně žijících obratlovců nejen naší fauny, která v České republice dosud chyběla…

Zatímco v řadě vyspělých zemí světa jsou již několik desítek let shromažďovány genetické vzorky volně žijících živočichů pro budoucí genetické analýzy, v České republice zatím není tato infrastruktura rozvinutá. Přitom díky obrovskému technologickému rozvoji molekulárně-genetických metod v poslední době je genetický zoologický výzkum tím nejvíce dynamickým a umožňuje získání mnoha nových nebo přesnějších poznatků.

Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., se v letošním roce povedlo získat finanční prostředky na vytvoření základu Národní genetické banky živočichů (NGBŽ), na čemž pracuje zejména s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Banka bude aktivně shromažďovat a dlouhodobě uchovávat genetické vzorky (nejčastěji v podobě mraženého kousku tkáně v etanolu, např. svaloviny, nebo krve, případně izolované DNA) co největšího počtu druhů obratlovců ČR, především však druhů ochranářsky významných, klíčových a indikátorových. Existence takové kolekce umožní sledování vývoje genetické diverzity v čase, čímž může významně napomoci druhové ochraně v naší zemi a tedy ochraně biodiverzity, ke které se Česká republika zavázala podpisem mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti. Stane-li se totiž např. některý druh v budoucnu ohrožen, bude možné pomocí historických vzorků z banky odhalit, kdy došlo k poklesu genetické diverzity a tak i odhadnout možnou příčinu ohrožení. Banka se však nebude soustředit pouze na naši faunu, ale bude uchovávat např. i vzorky z ukončených vědeckých projektů, jež pocházejí z celého světa a vzorky banky budou kromě ochranářsko-genetického výzkumu k dispozici i pro jakékoliv jiné studie.

Zatím se rozvoji NGBŽ věnují zejména dvě výše zmíněné instituce, do budoucna však bude banka fungovat jako síť většího počtu organizací, které skladují genetické vzorky pro vědecké účely. Členy sítě se mohou stát také další organizace, jež budou pomáhat činnosti NGBŽ jiným způsobem, např. poskytováním vzorků (záchranné stanice pro hendikepované živočichy, myslivecké spolky apod.). Organizace se stává členem sítě NGBŽ na základě podepsání Memoranda spolupráce a výhody, které členství skýtá, se týkají zejména zvýšení významu vzorků a dat patřících členským institucím, přístupu k osvědčeným metodikám pro budování a správu kolekcí a informací, efektivního společného získávání finančních prostředků na rozvoj infrastruktury aj.

Založení Národní genetické banky živočichů je finančně podporováno Fondem EHP (2009–2014) (č. projektu: EHP-CZ02-OV-1-025-2015), Krajem Vysočina a Akademií věd České republiky.

Netopýři s bílým nosem

Miliony netopýrů ve Spojených státech amerických uhynuly díky onemocnění, které je způsobeno plísní Pseudogymnoascus (Geomyces) destructans. Tak zvaný „Syndrom bílého nosu“ byl poprvé pozorován v New Yorku roku 2006. Od té doby se nemoc masivně rozšířila. Tým českých vědců prokázal výskyt této choroby i v České republice. Čeští netopýři se ale na rozdíl od těch amerických dokáží s touto chorobou vyrovnat daleko lépe. Čím jsou naši netopýři unikátní a díky čemu dokáží tuto chorobu přežít? Na to se snaží přijít vědecký tým složený i z odborníků z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Online video zde.