Úvodní strana   /   Pro veřejnost   /   Aktuality

Zabijákem netopýrů je překvapivě vitamin B2

13. 9. 2016

K velmi překvapivým výsledkům dospěli čeští vědci zabývající se výzkumem onemocnění netopýrů. Více si můžete přečíst zde.

Prémie Otto Wichterleho pro Ing. Martina Šálka, Ph.D.

Předseda Akademie věd ČR udělil Prémii Otto Wichterleho 2016. Mezi oceněnými byl i Ing. Martin Šálek, Ph.D. z Ústavu biologie obratlovců. Více zde.

Příběhy zvědavých přírodovědců získaly ocenění v Soutěžní přehlídce popularazice vědy SCIAP

Seriál krátkých dokumentárních filmů Příběhy zvědavých přírodovědců získaly 2. místo v kategorii audio/video/film v Soutěžní přehlídce popularizace vědy SCIAP. 

Otevření národní genetické banky živočichů

9. 6. 2016

9. června proběhlo na terénní stanici Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR Mohelský mlýn (v okrese Třebíč) slavnostní otevření repositoria vzorků Národní genetické banky živočichů (NGBŽ), kterého se zúčastnili zástupci Kraje Vysočina, okolních obcí, Akademie věd a Ministerstva financí. NGBŽ je síť organizací, které spojuje společný zájem v oblasti shromažďování a dlouhodobého uchovávání genetického materiálu volně žijících organismů (prozatím především obratlovců) za účelem jeho budoucího využití ve výzkumu a také pro možný monitoring změn genetické diverzity v čase. Síť vznikla v roce 2015 jako reakce na to, že tato výzkumná infrastruktura v podobě sbírek genetického materiálu biodiverzity s veřejně přístupnými údaji o existujících vzorcích v ČR do té doby chyběla. Zakládajícími členy sítě jsou Ústav biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze a její vytvoření bylo podpořeno Fondy EHP 2009–2014, Krajem Vysočina a také Strategií AV21. Repozitorium genetických vzorků na Mohelském mlýně, které bylo vybudováno přestavbou hospodářského objektu v areálu, disponuje dvěma hlubokomrazícími boxy (s teplotou -80 °C) o celkové kapacitě 86 tis. vzorků a laboratoří pro přípravu vzorků. Na svých webových stránkách NGBŽ vyzývá další organizace s podobným zájmem k členství v síti a také potenciální poskytovatele genetických vzorků ke spolupráci. NGBŽ se svou činností snaží přispět ke zkvalitnění zoologického výzkumu a také druhové ochrany v ČR.

Expedice Neuron míří za tajemným krokodýlem do Konga

RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D. se díky finanční podpoře NF Neuron vydá do Konga, aby zde potvrdil existenci neznámého druhu pralesního krokodýla. Expedice, která bude zahájena v lednu 2017 a potrvá přibližně dva měsíce, by tak měla přinést důkazy o existenci nového, dosud přehlíženého, druhu afrického pralesního krokodýla, zjistit jeho rozšíření, sesbírat tkáňové vzorky pro následné genetické analýzy pro testování potenciální hybridizace, ale také zmonitorovat rozsah obchodu s masem krokodýlů, tzv. bushmeat.
Více si přečtěte zde:
2016 - tajemný krokodýl
Za tajemným krokodýlem do Konga

Slavnostní otevření Národní genetické banky živočichů

9. 6. 2016 - 9. 6. 2016

9. června v 11:00 se uskuteční na Mohelském mlýně slavnostní otevření Národní genetické banky živočichů.

Více zde.

Nepůvodní hlaváčovité ryby v našich vodách

Nepůvodní druhy mohou způsobit významné ekologické a ekonomické škody působením na původní organismy a ekosystémy. Studie se zabývala důsledky šíření nepůvodních druhů hlaváčovitých ryb ve střední Evropě. Intenzita vlivu nepůvodního druhu je ovlivněna stupněm antropogenního poškození původního ekosystému (kanalizace toků) a stabilitou původního společenstva (druhová diverzita). Ne všechny nepůvodní druhy jsou pohromou, některé jen obsadily nově vytvořené niky v prostředí.

Více zde.

Jak probíhaly Dny otevřených dveří na detašovaném pracovišti ve Studenci? ..

4. 11. 2015 - 7. 11. 2015

Co o nás napsali v Třebíčském deníku a Horáckých novinách?

Více si můžete přečíst zde: Třebíčský deník a Horácké noviny 

Vědci ze Studence na Třebíčsku znovu otevírají své dveře dokořán...

6. 11. 2015

Vědci ze Studence na Třebíčsku znovu otevírají své dveře dokořán... 
Celý rozhovor s J. Bryjou si můžete poslechnout zde.

 

Příběhy zvědavých přírodovědců

Česká televize zařazuje do vysílání Příběhy zvědavých přírodovědců. První díl bude vysílán na ČT2 4.9. ve 14:40 (opakování 8.9. v 19:00 hodin a 9.9. ve 14:15), další pak vždy v týdenních intervalech - odkaz zde: 

 

Národní genetická banka živočichů

Ústav biologie obratlovců spolu se svými partnery pracují na vytvoření sbírky genetických vzorků volně žijících obratlovců nejen naší fauny, která v České republice dosud chyběla…

Zatímco v řadě vyspělých zemí světa jsou již několik desítek let shromažďovány genetické vzorky volně žijících živočichů pro budoucí genetické analýzy, v České republice zatím není tato infrastruktura rozvinutá. Přitom díky obrovskému technologickému rozvoji molekulárně-genetických metod v poslední době je genetický zoologický výzkum tím nejvíce dynamickým a umožňuje získání mnoha nových nebo přesnějších poznatků.

Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., se v letošním roce povedlo získat finanční prostředky na vytvoření základu Národní genetické banky živočichů (NGBŽ), na čemž pracuje zejména s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Banka bude aktivně shromažďovat a dlouhodobě uchovávat genetické vzorky (nejčastěji v podobě mraženého kousku tkáně v etanolu, např. svaloviny, nebo krve, případně izolované DNA) co největšího počtu druhů obratlovců ČR, především však druhů ochranářsky významných, klíčových a indikátorových. Existence takové kolekce umožní sledování vývoje genetické diverzity v čase, čímž může významně napomoci druhové ochraně v naší zemi a tedy ochraně biodiverzity, ke které se Česká republika zavázala podpisem mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti. Stane-li se totiž např. některý druh v budoucnu ohrožen, bude možné pomocí historických vzorků z banky odhalit, kdy došlo k poklesu genetické diverzity a tak i odhadnout možnou příčinu ohrožení. Banka se však nebude soustředit pouze na naši faunu, ale bude uchovávat např. i vzorky z ukončených vědeckých projektů, jež pocházejí z celého světa a vzorky banky budou kromě ochranářsko-genetického výzkumu k dispozici i pro jakékoliv jiné studie.

Zatím se rozvoji NGBŽ věnují zejména dvě výše zmíněné instituce, do budoucna však bude banka fungovat jako síť většího počtu organizací, které skladují genetické vzorky pro vědecké účely. Členy sítě se mohou stát také další organizace, jež budou pomáhat činnosti NGBŽ jiným způsobem, např. poskytováním vzorků (záchranné stanice pro hendikepované živočichy, myslivecké spolky apod.). Organizace se stává členem sítě NGBŽ na základě podepsání Memoranda spolupráce a výhody, které členství skýtá, se týkají zejména zvýšení významu vzorků a dat patřících členským institucím, přístupu k osvědčeným metodikám pro budování a správu kolekcí a informací, efektivního společného získávání finančních prostředků na rozvoj infrastruktury aj.

Založení Národní genetické banky živočichů je finančně podporováno Fondem EHP (2009–2014) (č. projektu: EHP-CZ02-OV-1-025-2015), Krajem Vysočina a Akademií věd České republiky.

Netopýři s bílým nosem


Miliony netopýrů ve Spojených státech amerických uhynuly díky onemocnění, které je způsobeno plísní Pseudogymnoascus (Geomyces) destructans. Tak zvaný „Syndrom bílého nosu“ byl poprvé pozorován v New Yorku roku 2006. Od té doby se nemoc masivně rozšířila. Tým českých vědců prokázal výskyt této choroby i v České republice. Čeští netopýři se ale na rozdíl od těch amerických dokáží s touto chorobou vyrovnat daleko lépe. Čím jsou naši netopýři unikátní a díky čemu dokáží tuto chorobu přežít? Na to se snaží přijít vědecký tým složený i z odborníků z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Online video zde.