Oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur
Činnost oddělení

Struktura a zaměření

Oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur působí jak v oblasti domácí literárněvědné slavistické tradice, založené na komparativním pojetí slovanských literatur, tak i stále více v kontextu literárněvědné evropské slavistiky, zkoumající inter- a transkulturní dialog evropských kultur a literatur. Výzkum je soustředěn do tří okruhů.

Dějiny slavistiky, mezislovanských literárních a kulturních vztahů a literatur do počátku 20. století
Vydáním čtyř svazků knižní bibliografie byl ukončen rozsáhlý bibliografický projekt Slavica v české řeči. Záznamy byly čerpány z unikátní kartotéky časopiseckých i knižních překladů ze slovanských jazyků do češtiny, budované od 50. let 20. století a čítající cca 2 000 000 záznamů. Knižně jich bylo doposud zpracováno 15 700, do elektronické podoby bylo dále převedeno dalších 15 135 záznamů ve dvou různě strukturovaných databázích.
Průběžně vydáváme rukopisné literární a dokumentární památky z dějin české a slovenské slavistiky; v minulých letech byly k vydání zpracovány např. dosud nepublikované spisy K. J. Erbena o slovanském bájesloví, komentované vydání dvou neznámých rukopisů Štefana Krčméryho; komentovaná edice výboru z literárněvědného díla Karla Krejčího; v současnosti je připravováno kolektivní dílo o Václavu Hankovi; zpracovávána je také část literární pozůstalosti Franka Wollmana, edice korespondence Josefa Kalouska se Sávou Chilandarským a publikace s tématem česko-bulharských literárních a kulturních vztahů.

Studium slovanských literatur 20. století se oproti dřívější užší specializaci na mezislovanské vztahy soustřeďuje především na výzkum určitých fenoménů či pojmů procházejících napříč evropskými literaturami. Východiskem jsou česko-německé vztahy a rusko-německý kulturní kontext, jak byl reflektován i v českém prostředí. V letech 2005–2009 probíhal výzkum paradigmatu „Východ – Západ“ v různých aplikacích i ve svých proměnách ve slovanském a neslovanském prostředí. Byla rozšířena spolupráce především se středoevropskými slavisty a literárními vědci, která vyvrcholila v roce 2009 na mezinárodní vědecké konferenci a v rozsáhlé týmové monografii o problematice vztahu „Východu a Západu“ v evropských kulturách a literaturách.

Na tento projekt navázal specializovanější výzkum reflexe lidského vědění v evropské literatuře Literatura a vědění/ Literatur und Wissen, v němž se čeští badatelé spolu s kolegy z Německa a Švédska zamýšlejí nad tím, v jakých formách recipuje krásná literatura vědecké či náboženské myšlení. Mezinárodní tým se setkal v Praze v roce 2014 na mezinárodní konferenci a dokončil přípravu rukopisu německojazyčné publikace Literatur und menschliches Wissen. Analysen zu einer grenzüberschreitenden Beziehung, která je v současnosti připravována k vydání v berlínském nakladatelství Kulturverlag Kadmos. Reflexe myšlení v literatuře byla rozvíjena také v projektu o ruském imperiálním myšlení, který byl završen vydáním týmové publikace Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění. Tradice a transformace.
Zahájen byl výzkum reflexe kolektivního traumatického zážitku holokaustu v polské literatuře a zahajován je projekt věnovaný toposu Krymu jako křižovatce kulturní, historické a literární paměti a nezřídka také jako místu utopických politických tužeb Ruska.

Výzkum ruské emigrace v meziválečném Československu prováděný ve Slovanském ústavu je svým obsahem v českém prostředí ojedinělý a nejkomplexněji pojatý. Vychází z databáze osob, institucí a partnerských institucí ruské emigrace v ČSR systematicky budované od konce 20. století a čítající cca 3 000 údajů. Část výzkumů je věnována literární činnosti ruských emigrantů v ČSR, nově pozornost směřuje také ke zhodnocení vědeckého přínosu ruských emigrantů českému prostředí. Byl rovněž vybudován a zpracován rozsáhlý zvukový archiv („oral history“) dokumentující fenomén emigrace jako předmět vzpomínek. V posledních letech byla připravena edice komentovaných přepisů osobních vzpomínek některých ruských emigrantů a vydána monografie věnující se vědeckému odkazu historika umění Nikolaje Okuněva, který strávil velkou část života v československé emigraci a působil rovněž ve Slovanském ústavu. Ukončen byl projekt nové klasifikace a vědeckého popisu ruského výtvarného umění ve sbírce Galerie výtvarného umění v Náchodě (která zahrnuje právě díla ruských emigrantů), rozšířený o velký výstavní projekt realizovaný ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií na Hluboké. V současnosti probíhá příprava ruské a české verze Lexikonu ruské meziválečné emigrace a byl zahájen výzkum Kondakovova archivu v Praze. V letech 2016–2017 probíhala ve smluvní spolupráci s Památníkem národního písemnictví v Praze příprava výstavy Zkušenost exilu. Osudy emigrantů ze zemí bývalého ruského impéria, jejíž vernisáž se uskutečnila dne 15. 6. 2017 v letohrádku Hvězda.

Ústavní úkoly

Interkulturní literárněvědná slavistika

2016–2020
Krym jako křižovatka kulturní paměti
Vedoucí: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Členové týmu: Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A. (SLÚ): Mgr. Miroslav Olšovský, Ph.D. (SLÚ); Prof. Dr. Kerstin Susanne Jobst (Universität Wien)

Střednědobý týmový projekt jdoucí napříč odděleními ústavu a zahrnující i zahraniční historiky, literární a kulturní vědce. Jeho cílem je ukázat topos Krymu a Černého moře jednak jako křižovatku kultur raného středověku, jednak jako virtuální prostor ruské historie a kultury, spatřující v něm vytouženou spojnici k antické kultuře – a tedy k evropskému dědictví. Z této svérázné interpretace dějin Rusko odvozuje své nároky na tuto oblast. Krym je také místem traumatických kolektivních zážitků (např. likvidace krymských Tatarů). V centru pozornosti se nachází literární reflexe toposu Krymu. V roce 2017 byla navázána spolupráce s Univerzitou ve Vídni a mentorkou projektu se stala vynikající kulturní historička Kerstin Susanne Jobst, která se problematice Krymu dlouhodobě věnuje. V říjnu 2017 se uskuteční mezinárodní vědecký workshop v Praze, na kterém bude projekt poprvé prezentován. Na rok 2018 je plánována mezinárodní vědecká konference, která se uskuteční v Praze. Projekt je realizován s podporou Strategie AV21 – Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací.

2017–2019
Europa - Mitteleuropa - Österreich. Peripherien und Minoritäten bei Karl Markus Gauß
Vedoucí: Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A.

Členové týmu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.: Prof. Dr. Edgar Platen (Göteborg, vedoucí za švédskou stranu); Dr. Iginia Baretta (Göteborg); Dr. Irena Samide (Ljubljana, vedoucí za slovinskou stranu); Dr. Petra Kramberger (Ljubljana)

Mezinárodní smluvní projekt mezi Slovanským ústavem a Univerzitami v Göteborgu a Lublani si klade za cíl interkulturní studium publicistických a esejistických textů rakouského literáta Markuse Gausse. Ve svých textech se věnuje především kategorii „zapomínání“, především v jiho- a středoevropském prostoru. Evropa v jeho pojetí je kulturním prostorem, jehož uspořádání není dáno a priori, nýbrž je chápáno v neustálé proměně. Gaussova „místa paměti“ mají u čtenáře vyvolat nikoli nostalgii, nýbrž jej podnítit k úvahám o Evropě. Zvláštní pozornost autora je věnována evropským metropolím a minoritám či narativizaci Evropy z pohledu jejích obyvatel a z pohledu EU.
Členové týmu ze SLÚ se v projektu zaměřují na srovnání koncepcí „evropských míst paměti“ v textech Markuse Gausse a Martina Pollacka.

V dubnu 2018 se na toto téma uskuteční mezinárodní vědecká konference v Lublani, v roce 2019 bude vydáno speciální tematické číslo časopisu Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien.

Projekt je podporován z programu spolupráce se zeměmi EU v rámci AV ČR.

2017–
Kategorie státu a práva v novodobé literární reflexi
Vedoucí: Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A.

Střednědobý týmový projekt se soustředí na literární reflexi tradičních právních kategorií, jakými jsou stát, právo, demokracie atp. Zvláště relevantní jsou tyto otázky v souvislosti s paradigmatem „Východ–Západ“ a ve srovnání novodobé ruské a německé literatury.
V rámci projektu prozatím vznikají delší vědecké studie věnované komparaci Ernsta Jüngera a Fjodora Dostojevského či reflexi utopických představ o státu u Jüngera a Vladimira Sorokina.

2016–2021
Literatura periferie a okraje
Vedoucí: Mgr. Miroslav Olšovský, Ph.D.

Projekt se věnuje výzkumu ruské literatury jako multilingvistického a multikulturního celku východní Evropy, v němž se formovaly a utvářely nejrůznější kultury i jazyky. Takový proměněný pohled na národní literaturu umožňuje lépe nahlédnout díla některých rusky píšících autorů, kteří ve svém díle kladli nezvykle silný důraz na fenomén „rozumění“ jako požadavek samotného „překladu“ (Kržižanovskij, Platonov, Pilňak aj.). Na jejich tvorbě je možno představit jinou tvář ruské literatury, literatury jako jakéhosi pole minoritních literatur, jež vedle sebe koexistovaly nejen jako národní nebo územní regiony, ale také jako jakési „transgrese“ či živly, jež se vždy formovaly a utvářely na hranicích a švech mezi národy a regiony.

2014–2019
Das „Unrecht“ in der polnischen Holocaust-Literatur. „Gerechtigkeit“ als intergenerationeller Erinnerungs- und Erzählprozess
Dr. Alexander Höllwerth, Mag. (Fellowship Jana Evangelisty Purkyně)

Pětiletý projekt je věnován analýze polské literatury o holokaustu a literární reflexi právnických pojmů i obecně platných hodnotových představ „viny“, „práva“ a „spravedlnosti“. Právě tyto kategorie jsou důležitou součástí literatury o holokaustu: již samotný pojem „literárních svědectví“ implikuje narativní přibližování se textu (ve jménu „pravdy“ a „spravedlnosti“) tomu, co se stalo, případně co se mohlo stát. Projekt analyzuje vztah polských textů o holokaustu k bezpráví nacistického Německa, především to, jak reflektují pojem bezpráví a spravedlnosti. Ta se stává utopickým regulativem ve smyslu J. Derridy a zároveň je určujícím vyprávěcím prostředkem. Bezpráví nemá svůj protiklad ve „spravedlnosti“ a přechází jako nikdy nekončící „úkol“ na dalších generace, které jsou povinny o něm vyprávět dále (Agata Tuszyńska, Ewa Kuryluk, Piotr Szewc, Piotr Paziński ad.).

Projekt analyzuje jak texty, které jsou již kanonizovanými výpověďmi o holokaustu (od osvětimských povídek Tadeusze Borowského až k debutu Piotra Pazińského Pensjonat (2009) či Igora Ostachowice Noc żywych Żydów (2012)), tak i fikcionální texty, jako např. román Andrzeje Szczypiorského Początek (1986), a rovněž i svědecké výpovědi či romány autobiografické. Textový korpus je reprezentativním vzorkem polské literatury o holokaustu od 40. let 20. století do současnosti.

Projekt si klade dva cíle: spojit literárněvědné a právně-filozofické kategorie a věnovat se doposud literárněteoreticky nezpracovaným textům.

V rámci tohoto projektu vznikl i prostor pro výzkum traumatické kolektivní paměti zločinů nacismu a komunismu a její literární reflexe. V červnu 2016 proběhla k tomuto tématu mezinárodní konference „Kontaminierte Landschaften“ – ‚Mitteleuropa‘ inmitten von Krieg und Totalitarismus. Eine exemplarische Bestandaufnahme anhand von literarischen Texten, která se konala ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze.

V současnosti je připravován rukopis kolektivní monografie, která vyjde v nakladatelství Peter Lang Verlag. Projekt je podporován ze Strategie AV21 – Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací.

2012–2017
Literatura a vědění/ Literatur und Wissen
Vedoucí: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Členové týmu: Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A.: PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.; Mgr. Miroslav Olšovský, Ph.D.

Zahraniční partner: Oddělení jazyků a literatur Univerzity v Göteborgu, Švédsko

Členové týmu: Prof. Dr. Edgar Platen (koordinátor za švédskou stranu): Doc. Dr. Frank Thomas Grub

Projekt byl podporován z Programu interní podpory projektů mezinárodní spolupráce AV ČR, č. projektu M300921201.

Hlavním výstupem je německojazyčná týmová publikace s názvem Literatur und menschliches Wissen. Analysen zu einer grenzüberschreitenden Beziehung, která vyjde v berlínském nakladatelství Kulturverlag Kadmos.

Členy autorského týmu jsou čeští, němečtí a švédští literární vědci, kteří na vybraných příkladech z české, ruské, polské a německé literatury ukazují nejen společné evropské kořeny slovanských a neslovanských literatur, ale i interkulturní přístup k jednotlivým národním literaturám. Myšlení je zde reprezentováno převážně filozofickými systémy, teologickými úvahami, ale např. i způsoby prezentace předávaného vědění, např. v historické literatuře pro děti a mládež. Literární díla jsou nahlížena v intencích kulturní sémiotiky, odkrývající za dějem literárních příběhů i dějiny lidského myšlení.
Kniha obsahuje tyto kapitoly :

■ Vorwort. Literatur und menschliches Wissen als Forschungsthema (Helena Ulbrechtová, Edgar Platen, Frank Thomas Grub, Siegfried Ulbrecht)
■ Wissen vom Anderen als anderes Wissen Anmerkungen zum Verhältnis von Literatur, Hermeneutik und Transkulturalität (Edgar Platen)
■ Nokturne Künste. Alchemie und Hermetismus als epistemische, poetologische und mediale Verfahren in der Literatur um 1800 (Achim Küpper)
■ „Der weiße Oled weiß mehr als sie alle“. Kolonial(isiert)es (Nicht-)Wissen über Afrika (Dirk Uffelmann)
■ Zwischen Philosophie und Literatur. Literarisches Schaffen von A. S. Chomjakov, K. N. Leonťev und V. S. Solov´ev (Hanuš Nykl)
■ Die ästhetisch-philosophische Metamorphose des tschechischen und russischen Modernismus (Vom Kantschen Modell der autonomen Schönheit zur Hegelschen Darstellung der absoluten Idee in der Kunst) (Jan Vorel)
■ Von der Metaphysik zur Psychophysik: Reflexionen zum Wesen des künstlerischen Schaffensprozesses in den kunsttheoretischen Schriften von Nikolaj Kuľbin und Wassily Kandinsky (Isabel Wünsche)
■ „Das Sehen des Nichtsehens“ Das ,andereʻ russische Denken - die atonale Philosophie Jakov Druskins (Miroslav Olšovský)
■ Die Freiheitsidee bei Ernst Jünger: am Beispiel des Essays Der gordische Knoten (mit Bezügen zu Johann Jakob Bachofen, Ernst Niekisch und Karl August Wittvogel) (Siegfried Ulbrecht)
■ Die Flucht ins Jenseits. Zur Reflexion des Gnostizismus: Susan Taubes (Divorcing) und Maria Rybakova: (Anna Grom i ee prizrak) (Helena Ulbrechtová)
■ „Der ideologische Gehalt des Manuskriptes erscheint fragwürdig.“ Zur Wissensorganisation und -verarbeitung in Reisetexten aus der DDR (Frank Thomas Grub)
■ „Der einzige Ort“ und das gespenstische Wir. Ein Dialog (Karin Wozonig – Thomas Stangl)
■ Autorinnen und Autoren

V rámci projektu proběhla v Praze v dubnu 2014 mezinárodní vědecká konference Literatura a vědění/ Literatur und Wissen / Литература и знание.

2007–2010
Západ a Východ – tradice a současnost. Proměny umění interpretace, myšlenkové proudy, literární směry a žánry ve slovanských a západních literaturách.
Vedoucí: PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Projekt se zaměřil na studium vztahů a paralel ve slovanských a neslovanských literaturách a kulturách. V centru pozornosti byl nejen samotný literární proces, ale i přesahy do esteticko-filozofického myšlení a kulturních studií.

Hlavní tematické okruhy:

Rusko-německé literární a kulturní vztahy (ruská literatura v evropském kontextu, vztah ruské literatury a západního filozofického myšlení, impulsy západoevropské literatury a myšlení na vývoj ruské literatury)
Pojem Východu a Západu v kontextu teoretického myšlení o literatuře
Pojem Východu a Západu jako ideologického literárního klišé
Pojem Východu a Západu v literárně-filozofických konotacích
Fenomén hranice jako pohyblivé jednotky v tzv. postdějinné době

Prvním výstupem bylo vydání speciálního svazku Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.

Dalším výstupem byla rozsáhlá publikace Die Ost-West Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen. Ausgewählte Aspekte / Problematika Východ-Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty, která vznikla v koedici s drážďanským nakladatelstvím Neisse. Autoři jednotlivých příspěvků pracují ve výzkumných a univerzitních institucích České republiky i zahraničí (Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajina, Slovensko a Maďarsko).

Prezentace na webu německého knižního trhu.

K tématu se vztahovala i mezinárodní konference Literatury a kultury mezi Východem a Západem uspořádaná v Praze ve dnech 7.–9. 10. 2009.

2005–2009
Ruská poezie 20. století
Vedoucí : PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

V rámci projektu vznikla monografie H. Ulbrechtové o ruské poezii druhé poloviny 20. století; další – týmovou – prací byl společný projekt SLÚ AV ČR a Ústavu světové literatury SAV (2004–2006), zakončený publikací o ruské poezii 20. stol., která prezentuje stav výzkumu tohoto žánru u nás a na Slovensku.

Za účasti představitelů obou pracovišť i předních odborníků z českých univerzit proběhla v dubnu 2005 jednodenní pracovní konference, spojená s prezentací projektu. Zazněly na ní příspěvky týkající se problematiky ruské poezie i její recepce v českém a slovenském prostředí. V diskusi byla rozvinuta řada témat o novém pohledu na ruskou poezii i literaturu obecně, zvláště na literaturu tzv. nové vlny a témata v době socialismu potlačovaná.

Dějiny slavistiky

2003–2012
Slavica III
Vedoucí: Dr. Siegfried Ulbrecht, M.A.

V posledních letech byly dokončeny dva svazky bibliografie překladů ze slovanských literatur do češtiny: jako 23. svazek Nové řady Prací Slovanského ústavu byla vydána kniha Slavica v české řeči III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918, projekt byl ukončen závěrečným svazkem Slavica v české řeči III/2. Překlady z východoslovanských jazyků v letech 1891–1918. K vydání připravili Jiří Bečka a Siegfried Ulbrecht. Kolektiv autorů Jiří Bečka, Marcel Černý, Zdena Koutenská, Hanuš Nykl, Jitka Taušová, Siegfried Ulbrecht. Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 35. Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2012, 652 s., ISBN 978-80-86420-45-5

Závěrečný svazek přináší bibliografii překladů z běloruštiny, ukrajinštiny a ruštiny v období let 1891–1918. Je rozdělen do tří částí: rozsáhlé úvodní kapitoly, mapující historii projektu i recepci slovanských literatur v českém prostředí, bibliografického oddílu (antologie, soubor prací, díla jednotlivých autorů, anonymní práce) překladů z běloruské, ukrajinské a ruské literatury, dvou rejstříků (rejstřík autorů a rejstřík překladatelů, editorů a osobností kultury) a seznamu excerpovaných časopisů. Bibliografická část obsahuje celkem 9 960 hesel.

Pro projekt je důležitá spolupráce s evropskými dokumentačními středisky a organizacemi (ABDOS, evropský slavistický portál ViFa Ost připravovaný v Mnichově, Literární archiv v Marbachu).

Dějiny slavistiky – kritické edice pramenů

PhDr. Marcel Černý, Ph.D.

2016–
Pozdravy ze Svaté Hory Athonské
Vzájemná korespondence českého pravoslavného mnicha Sávy Chilandarce s historikem Josefem Kalouskem z let 1878–1911

Připravovaná edice vzájemné korespondence českého pravoslavného athonského mnicha Sávy Chilandarce (1837–1912; občanským jménem Slavibor Breüer) s historikem Josefem Kalouskem (1838–1915) zahrnuje celkem 204 Sávových dopisů Kalouskovi a 44 Kalouskových Sávovi. Jako příloha budou vydány i zajímavé Breüerovy deníky. Jsou to sešity formátu A5, Kalouskovi jich bylo odesláno celkem šest a zahrnovaly zápisky od června 1881 do dubna 1884.
Sávovy dopisy jsou důležitým svědectvím o každodenním životě klášterní komunity z pohledu českého pravoslavného mnicha. Jejími hlavními tématy jsou vědecké a osobní styky Sávy Chilandarce, návštěvy významných badatelů, umělců i politiků na Athosu (např. srbského krále Alexandra I. Obrenoviće na Chilandaru o Velikonocích roku 1896), dobová bulharsko-srbská rivalita chilandarského mnišstva a ekonomické problémy Chilandaru na přelomu 19. a 20. století.
V menší míře korespondence také odráží Kalouskovy reflexe soudobých problémů Balkánu (etnické procesy, národnostní rozmíšky mezi athonskými mnichy). I když je Kalouskových dopisů znatelně méně, jsou důležité právě pro svou intimitu – zrcadlí Kalouskovu lidskou povahu a svědčí o důvěře, kterou ke svému příbuznému a příteli choval.
Materiály, jež edice zpřístupní, mají vysokou dokumentární a historickou hodnotu (jde o unikátní literární reflexi kulturního „šoku“, který prožívá Středoevropan v exotickém prostředí athonské mnišské republiky) a mohou být využity jako informační pramen i jako součást studia dalších balkanistických, historických a šíře slavistických témat.

2016–
Penčo Slavejkov a Čechy
Kapitola z dějin české recepce bulharské moderny

Připravovanou monografii tvoří dvě části: rozsáhlejší literárněhistorická studie, která pojednává o českých překladech a české recepci díla představitele bulharské básnické moderny Penča Slavejkova (1866–1912), a kratší antologie s ukázkami českých přebásnění.
Projekt vychází z nálezu nevydané české antologie ze Slavejkovova díla, připravené v roce 1922 k 10. výročí básníkova úmrtí českým slavistou Františkem Rutem Tichým, známým též pod pseudonymem Zdeněk Broman (1886–1968), filologem, spolupracovníkem Slovanského přehledu Adolfa Černého a překladatele poezie z bulharštiny, ukrajinštiny a běloruštiny.
Antologie z neznámých příčin nevyšla a je uložena v nezkatalogizovaném fondu F. R. Tichého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze.
Předmětem úvodní studie budou zejména rozbory Tichého přebásnění Slavejkovových textů na pozadí starší překladové tradice (jeho vůbec prvním českým překladatelem byl o generaci starší Vladislav Šak, 1860–1941), ale rovněž první soustavnější analýza české recepce bulharské moderny v jejím teoretickém i poetologickém aspektu. Sledovaná problematika bude dovedena až k nejnovějším překladům Slavejkovova díla z 80. let 20. století.

2011–2016
Bulharsko a Bulhaři v české slavistice před rokem 1918
Připravovaná kolektivní monografie v knižní podobě představí jádro výzkumu ze dvou na sebe navazujících česko-bulharských meziakademických projektů realizovaných v letech 2011–2016, jichž se účastnil trojčlenný tým ve složení Marcel Černý, Teodorička Gotovska-Henze a Ljubomila Solenkova. Objektem souboru vědeckých studií budou známé i pozapomenuté osobnosti česko-bulharských kulturních vztahů, jako např. Pavel Josef Šafařík, Marin Drinov, Konstantin Jireček, Adolf Patera, Petko Račov Slavejkov, Vasil D. Stojanov, Jan Neruda, Václav Dobruský, Josef Meissner, Fany Meissnerová, Bohdana Jirásková-Chiteva, Sáva Chilandarec, Bojan Penev, Vladimír Sís, František R. Tichý (ps. Zdeněk Broman) či Karel Kramář.

2017–
Bulharistická korespondence Josefa Páty
Připravovaná edice dopisů bulharisty, sorabisty a slavisty Josefa Páty (1886–1942) s Bulhary a s bulharistickou tematikou by měla obsáhnout veškerý epistolární odkaz významného představitele filologické vědy v meziválečném Československu. Z větší části jde o zcela neznámé a doposud nevydané prameny, které jsou rozptýleny v různých českých i bulharských archivech. V současné době jsou teprve vyhledávány a shromažďovány všechny relevantní materiály, vlastní publikace, jejímiž editory jsou Marcel Černý a Ljubomila Solenkova, by měla být dokončena do konce roku 2019 a následujícího roku vydána.

2017–
Vítr skučel, Balkán sténal…
Nástin dějin bulharského literárního obrození pro Čechy s chrestomatií

Monografie českému zájemci poprvé zevrubně představí hlavní momenty, osobnosti a literární díla bulharského národního obrození (je jím míněn proces probíhající v letech 1762–1878). První, výkladová část pojednává o třech hlavních fázích obrozenského procesu (1. rané obrození, 2. tzv. skutečné obrození od 20. let 19. století do konce Krymské války r. 1856 a 3. vrcholné obrození od Krymské války do osvobození Bulharska z osmanské nadvlády r. 1878).
Druhá část – chrestomatie reprezentativních kanonických textů bulharského literárního obrození v českém překladu – pak funkčně doplňuje předchozí výklad konkrétními uměleckými texty.

2011–2013
Marcel Černý (ed.): Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura v zorném poli komparatistiky. Výbor z díla Karla Krejčího. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 37 (Studiorum slavicorum memoria, sv. 1), Slovanský ústav AV ČR, Praha 2014, 664 s.,
ISBN 978-80-86420-47-9

Výbor ze studií Karla Krejčího (1904–1979) má připomenout odkaz tohoto významného literárního historika (zejména bohemisty a polonisty) a komparatisty, který byl spojen se Slovanským ústavem v období první republiky a později i s jeho nástupnickými institucemi.
Kniha obsahuje předmluvu Vladimíra Svatoně „Bohemistika v evropském pohledu. Nástin díla Karla Krejčího“, v níž se autor snaží charakterizovat Krejčího pozici v literárněvědném myšlení 20. století: mezi komparatistikou a slavistikou, mezi pozitivismem, sociologismem a českým strukturalismem. Následuje 42 komentovaných a editovaných studií Karla Krejčího, převážně z mezinárodních sjezdů slavistů a z časopisů Slavia a Česká literatura. Třetí částí knihy je doslov editora Marcela Černého, v němž vysvětluje koncepci výboru a kritéria výběru zařazených textů a podrobně se zabývá Krejčího pojetím slovanství a slovanských literatur ve srovnávací perspektivě i jeho pozdější recepcí v české slavistice. Jako přílohu obsahuje tato publikace novou a doplněnou Bibliografii prací Karla Krejčího s přehledem závažnějších prací o něm, kterou v návaznosti na již publikované bibliografie Theodora Bešty (dovedeny do roku 1973) doplnil editor.

Úloha a přínos archivních dokumentů ve výzkumu dějin slavistiky

doc. PhDr. Anna Zelenková, Ph.D.

2012–2018
Valdštejn očima Franka Wollmana
Připravovaná monografie se koncentruje na hlubší poznání Wollmanova rozsáhlého díla zaměřeného nejen na literární dějiny a dějiny slavistiky, ale i na teorii dramatu či konkrétní uměleckou, dramatickou činnost. Věnuje se zejména dosud nezpracované a kriticky nezhodnocené problematice jeho dramatického díla. Monografie podrobně analyzuje Wollmanovu dramatickou činnost, jejíž začátky se váží na jeho působení v Bratislavě (jeho první hry vznikly na Slovensku a byly uvedeny na scéně Slovenského národního divadla), pedagogické aktivity na MU a JAMU (Wollman byl prvním děkanem Divadelní fakulty v Brně) či jeho teoretické pojetí dramatu, inspirované strukturální a fenomenologickou estetikou. Výzkum se zároveň zaměřuje na autorovu interpretaci valdštejnské problematiky v české literatuře v polemice s dobovými koncepcemi (především s J. Pekařem) a na odkrytí recepčních osudů v podstatě neznámé, nepublikované hry F. Wollmana Fridland, která vznikla na základě studia odborné literatury a po dlouhodobém heuristickém výzkumu jako autorovo vrcholné dramatické dílo, jako jeho „opus magnum“ v protektorátním období. Fridland byl originálně koncipován jako specificky slovesnostní, knižně-dramatický útvar s neobvyklou triadickou kompoziční strukturou, ve které je dramatický text doplněn autorovou vědeckou předmluvou a doslovem. Složité recepční osudy Fridlanda v období po roce 1948 dokumentují ideologicky složité dějiny moderní slavistiky podléhající politickým tlakům. V monografii bude zhodnocen i historický aspekt Wollmanova pojetí valdštejnské tematiky konfrontovaného se soudobým stavem historiografického diskursu, zejména v polemice s koncepcí J. Pekaře, který pro monografii zpracuje PhDr. Antonín Kostlán, CSc., jako spoluautor monografie.
K monografii bude jako samostatná knižní publikace připojena kritická edice dramatické hry Fridland, která je připravována na základě zachovaného znění textu, objeveného v osobní, dosud nezpřístupněné pozůstalosti F. Wollmana.

2012–2019
Korespondence Franka Wollmana
Příprava knižního vydání souboru dosud nezpracované a neznámé korespondence významného česko-slovenského slavisty a komparatisty Franka Wollmana (s M. Murkem, J. Polívkou, J. Horákem, A. Novákem ad.), která je postupně vyhledávána v domácích i zahraničních literárních i institucionálních archivech (Praha, Brno, Bratislava, Martin, Lublaň, Petrohrad aj.). Tato korespondence představuje vedle mapování života a díla badatele cenný historický i faktografický pramen pro osvětlení personálních, institucionálních a metodologických dějin česko-slovenské slavistiky zejména v meziválečném období. Dosud je vyhledáno a přepsáno cca 300 korespondenčních jednotek, které jsou postupně editovány a doplňovány podrobným kritickým komentářem a poznámkovým aparátem. Knižní publikace bude uvedena rozsáhlou interpretační studií a originální fotografickou dokumentací.

2011–2012
Štefan Krčméry – dva neznámé rukopisy z pozůstalosti T. G. Masaryka

Badatelský úkol byl završen vydáním knihy Veci na dne duše. (A ešte letiace tiene, Vajanský). Dva neznáme rukopisy Štefana Krčméryho. Pripravila Anna Zelenková. Martin – Praha: Matica slovenská – Slovanský ústav AV ČR, 2012. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 36, 174 s., ISBN 978-80-86420-46-2 (SLÚ), ISBN 978-80-8128-041-2 (Matica slovenská)

Edice zachycuje dva dosud neznámé rukopisy od jedné z nejvýraznějších osobností slovenského kulturního života Š. Krčméryho (1892–1955), které se našly v pozůstalosti T. G. Masaryka v Praze. Objev těchto nových rukopisných textů neočekávaně doplňuje dílo tohoto autora. Š. Krčméry je autorem, který se suverénně pohybuje mezi vědou a uměním, a proto edice symbolicky přináší texty z obou oblastí. První rukopis – umělecká próza A ešte letiace tiene představuje specifickým prolnutím časových a fabulačních rovin v kontextu autorovy tvorby ojedinělý pokus o „román idejí“, který tvoří žánrovou a tematickou analogii k jeho Zimní legendě. Text obsahuje charakteristické rysy Krčméryho uměleckého stylu, spojujícího psychologizaci a lyrizaci, smysl pro detail a intuici s filozofií a estetickou náladovostí a bohatou metaforičností. Autor vychází z linie slovenské lyrizované prózy s prvky naturalistického a psychologického expresionismu, romantického patosu a baladičnosti. Druhý text - Vajanský, který žánrově inklinuje k literárně-historické esejistice, interpretuje základní znaky poetiky S. H. Vajanského, jeho přínos a význam jako výrazné kulturní osobnosti Slovenska, a to na pozadí detailní kresby martinského intelektuálního prostředí. Kritické vydání je doplněno úvodní studií, rozsáhlým poznámkovým aparátem, výběrem z dobové korespondence i fotografiemi.

Dějiny a teorie novodobých slovanských literatur

Mgr. Miroslav Olšovský

2013–2017
Ruská literatura mezi psaním a viděním
Monografický projekt sleduje historickou proměnu moderní literatury, jež se oproti předmoderní době ocitla pod silným vlivem kinematografie a fotografie. Tato proměna, která je demonstrována především na ruské moderní a postmoderní literatuře, souvisí s tematizací aktu psaní v samotné tvorbě spisovatelů.
Teprve díky poststrukturalistickému obratu k aktu psaní (écriture), jak jej představuje myšlení Bataille, Barthese, Derridy nebo Foucaulta, ale rovněž díky básnickým a uměleckým výzkumům materiality jazyka v avantgardách dvacátého století (dada, konkretismus, lettrismus či experimentální poezie), můžeme blíže zkoumat akt psaní nejen v jeho pohybu, ale promýšlet jej též jako konkrétní evidenci, jako to, co samo vystupuje jako viditelná (evidentní) stopa a jazyková materie (vizuální a konkrétní poezie).
Akt psaní je hluboce spjat s radikální proměnou moderního vnímání, zasaženého technikou i estetikou filmu. Autor se ve své práci snaží poukázat na důvody takové proměny i na důsledky, jaké tato proměna přináší především v dílech Nabokova a Gombrowicze, ale též Babela, Bělého, Čechova, Charmse, Koláře, Pilňaka, Rozanova nebo Sokolova.

Mgr. Tomasz Derlatka, Dr. (Fellowship Jana Evangelisty Purkyně)

2013–2018
Západoslovanský román 1945–1989
Hlavním cílem projektu je zpracování problémů týkajících se románové produkce západoslovanských národů v uvedeném období. Literatury západoslovanských národů tvoří, stejně jako východo- a jihoslovanské literatury, určitý komplex, izolovaný ve slovanském celku na základě charakteristických jazykových analogií, které je odlišují od ostatních slovanských skupin. Specifiku západoslovanské jazykové skupiny činí existence jazykových párů, ve kterých jeden (polština, čeština, horní lužická srbština) má v rámci svého páru status suveréna. V podstatě totožný fenomén, tj. párové vystupování a dominance jednoho elementu páru, vystupuje i v západoslovanském areálu kulturně-literárním. Této skutečnosti však dosud nebyla v okruhu slavistické kulturní a literární vědy věnována větší pozornost. Fungování západoslovanských literatur jako specifického makrosystému otevírá řadu příležitostí pro další výzkum, k němuž patří problematika románové produkce západoslovanských národů. Západoslovanský román představuje na jedné straně prvek většího makrosystému, tj. genologického systému evropských literatur, ale zároveň složku menšího makrosystému, tj. genologického systému literatur západoslovanských. Na straně druhé románová produkce západoslovanských národů konstituuje sama o sobě specifický makrosystém (západoslovanský román), který zahrnuje šest komponent: polský román, český román, slovenský román, román Horních a Dolních Lužických Srbů a Kašubů. Fungování západoslovanského románu jako makrosystému implikuje vystupování různých závislostí (strukturálních, tematických a pod.) mezi jeho složkami.
Výsledky výzkumu budou publikovány v podobě monografie s pracovním názvem Západoslovanský román 1945–1989. Integrální částí projektu se může stát i příprava Průvodce západoslovanským románem, který bude obsahovat vybrané – nejlepší – romány západních Slovanů se stručným obsahem a interpretací v podobě slovníkových hesel. Cílem průvodce bude přiblížit uměleckou kvalitu těchto děl a jejich význam pro západoslovanské literatury. Dílčím výstupem byla rozsáhlá monografie věnovaná problematice lužickosrbského románu Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia.

doc. PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.

2012–
Ruská filosofická emigrace
Projekt zkoumá tvorbu představitelů ruské filosofie v meziválečném Československu, jejich vědecký přínos a vazby s českým prostředím. Výsledky zkoumání jsou prezentovány na konferencích a studiích, hlavním výstupem projektu je chystaná monografie Představitelé ruské filosofie v meziválečném Československu.
Projekt se zaměřuje na život a dílo ruských myslitelů, kteří se po roce 1917 octli v exilu v Československu. Z plejády osobností, které zde působily, se věnuje těm, které s Československem spojily rozhodující část svého profesionálního působení. Jedná se o N. O. Losského, I. I. Lapšina, B. V. Jakovenka, S. I. Gessena. Projekt se však dotýká také dalších postav ruského meziválečného myšlení. Podstatnou součástí je zkoumání jejich vazeb na osobnosti českého myšlení a politické scény. Prameny k projektu jsou jak díla zmíněných myslitelů se zaměřením na práce vydané v Československu, tak dokumenty z domácích i zahraničních archivů.

2010–2015
Ruští slavjanofilové

Hanuš Nykl: Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma. Příspěvek ke studiu ruské filosofie 19. století. Praha: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., 2015. Práce Slovanského ústavu. Nová řada, sv. 38, 255 s., ISBN 978-80-86420-49-3

Výstupem tohoto badatelského projektu je monografie zabývající se fenoménem klasického ruského slavjanofilství 40.–50. let 19. století a jeho vlivem na další vývoj ruského filosofického myšlení. Po stručném přehledu primární a sekundární literatury autor analyzuje různé varianty slavjanofilství, sémantiku tohoto pojmu i diskurzu. Dále se věnuje studiu základních myšlenkových motivů slavjanofilství, které typologicky rozlišuje na slavjanofilský program a slavjanofilské paradigma. Jádrem monografie je analýza díla dvou nejvýznamnějších teoretiků slavjanofilství A. S. Chomjakova a I. V. Kirejevského. V závěrečné části monografie je provedena stručná analýza vazby A. A. Grigorjeva, N. N. Strachova, N. J. Danilevského, K. N. Leonťjeva a V. S. Solovjova na slavjanofilské paradigma.

2005–2009
Ruská poezie 20. století
Vedoucí : PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Ruská emigrace v ČSR, ruské umění a věda v českém kulturním prostoru

2012–2018
Ruská emigrace v meziválečném Československu – biografický slovník
Vedoucí: PhDr. Dana Hašková

Členové týmu: PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.: doc. PhDr. Ľubica Harbuľová, CSc.; doc. PhDr. Mgr. Petr Kaleta, Ph.D.; Sergej Gagen, CSc.; Mgr. Věra Velemanová; Mgr. Anastazie Kopřivová

Kritériem pro výběr osobností do slovníku byla jejich vědecká, kulturní nebo politická činnost. Jsou do něj zařazeni odborníci z různých oborů – literární vědci, spisovatelé, historici, právníci, pedagogové, biologové, technici, herci, malíři, lékaři, politici aj. Dále jsou představeni významní představitelé různých emigrantských spolků a uskupení. Ve výjimečných případech se zde objevují rovněž životní partneři a partnerky význačných českých osobností.
Slovník současně vzniká ve dvou jazykových mutacích. Knižně vydána bude v ruštině, česká verze bude v rámci výzkumnému programu Strategie AV21 - Paměť v digitálním věku veřejnosti přístupná prostřednictvím internetu. V současné době je v knihovně SLÚ zpřístupněno pro čtenáře prvních cca 600 hesel.
Jednotlivá hesla obsahují základní údaje (jméno, příjmení, eventuálně rodné příjmení, pseudonym, životní data a odbornost) a dále informace (pokud se je podařilo dohledat) o vzdělání a zaměstnání v předrevolučním Rusku, účasti v občanské válce a samotné emigraci (kdy emigrovali, jakou cestou a kdy se dostali do ČSR), vzdělání a zaměstnání v ČSR, členství v ruských, českých i mezinárodních vědeckých, kulturních a zájmových spolcích a organizacích. Pokud dotyčný z Československa odjel do třetí země, uvádí se kdy, kam a stručně jeho činnost v novém domově. Jsou zde uvedena získaná vyznamenání a řády. Další část je věnována rodinným příslušníkům: jsou podchycena jména a roky narození a úmrtí a zaměstnání rodičů; u manžela/lky a dětí jsou data a místa narození a úmrtí, zaměření, eventuálně činnost v emigraci, datum a místo sňatku. Následuje výčet adres, na kterých dotyčná osoba v ČSR bydlela. V odstavci Dílo je odkaz na v ČSR již publikovanou bibliografii a jsou doplněny další vydané práce a články v periodikách vycházejících na území ČSR. Následuje údaj o českých i zahraničních archivech, ve kterých jsou uloženy materiály dané osobnosti a výběrová literatura.
Do projektu se v r. 2013 zapojila Filozofická fakulta Prešovské univerzity v Prešově.

2016-2017
Výstava Zkušenost exilu. Osudy exulantů z území bývalého ruského impéria v meziválečném Československu
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D., PhDr. Dana Hašková

Ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví (hlavní organizátor), Národní galerií v Praze a Národním filmovým archivem byla připravena výstava Zkušenost exilu, která představila široké veřejnosti fenomén meziválečné emigrace prchající z Ruska v reakci na revoluční události a následnou občanskou válku. Díky podpoře tehdejší československé vlády se vedle Berlína, Mnichova, Paříže či Charbinu stala Praha v té době jedním z nejvýznamnějších center první emigrační vlny z východu.
V několika tematických okruzích mají návštěvníci možnost sledovat osudy nejen jednotlivých představitelů vědeckého, uměleckého, literárního a intelektuálního života komunity, ale také vznik a činnost četných emigrantských organizací, sdružení a spolků na našem území. Snahou autorů je zachytit širokou škálu působnosti meziválečného exilu, jeho bohaté umělecké, odborné a organizační aktivity. Významnou expoziční rovinu tvoří zachycení vzájemných vztahů českého prostředí a emigrace, oboustranného obohacování a vzájemného ovlivňování. Výstavu obohatí doprovodný program v podobě komentovaných prohlídek, tematických večerů a besed, naučných vycházek s výkladem či přehlídky dobových filmů, která se uskuteční ve spolupráci s Národním filmovým archivem a kinem Ponrepo. Výstava probíhá od 16. června 2017 do 29. října 2017 v letohrádku Hvězda.

2013–
Dějiny Archeologického ústavu N. P. Kondakova (1925–1953)
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

Archeologický ústav Nikodima P. Kondakova byl vědeckou organizací, která vznikla v Praze zásluhou této osobnosti – archeologa, kunsthistorika a zakladatele oboru dějiny byzantského umění, akademika N. P. Kondakova (1840–1925), jenž působil na Karlově univerzitě v období 1922–1925. Mezi členy ústavu patřila řada významných byzantologů a slavistů, například A. A. Vasiljev, G. A. Ostrogorskij, J. Bidlo, A. Grabar, Ch. Diehl, G. Millet, L. Niederle, V. Zlatarski, M. Murko, M. I. Rostovcev, A. M. Tallgren aj. K výsledkům činnosti ústavu patří připravené a vydané práce N. P. Kondakova, periodický sborník Seminarium Kondakovianum o 11 svazcích, unikátní vědecká knihovna, sbírka ikon a jiných uměleckých artefaktů. Na základě tzv. Kondakovova ústavu se zformoval dnešní Ústav dějin umění AV ČR.

Daný výzkum je zaměřen na institucionální integraci ruských vědců-emigrantů do československé vědy a společnosti a na zmapování rozsáhlé sítě vědeckých a společenských vztahů mezi emigranty a českými i zahraničními vědci. Hlavní oblasti:

Biografie a vědecké kariéry jednotlivých pracovníků Kondakovova institutu z hlediska formovaní vědeckých skupin a jejich vlivu na vědeckou činnost institutu, metodologii, vědecká témata, vztahy se zahraničními vědci a zhodnocení vědeckého přínosu pro světovou vědu.
Významné osobnosti (nejenom vědci a nejenom emigranti) a jejich činnost při formování vědeckého diskurzu v meziválečném Československu (1925–1953).
Historie formování sbírek Kondakova institutu, jejich vědecké a komerční využití.

2012–2015
Ruské výtvarné umění ve sbírce Galerie výtvarného umění v Náchodě
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

Galerie výtvarného umění v Náchodě (GVUN) disponuje obsáhlou sbírkou ruského umění (od r. 1967 se jako jediná galerie v ČR specializuje na ruské malířství a každým lichým rokem prezentuje veřejnosti cca 65 obrazů). Část náchodské sbírky tvoří obrazy, pocházející z Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu v Praze, založeného v r. 1932 českým vědcem ruského původu N. L. Okuněvem (1885–1949). Ve Slovanském ústavu v Praze probíhalo v období 1932–1949 první systematické zpracování materiálu o ruském umění. Jedním z nejvýznamnějších výsledků této práce bylo uspořádání Retrospektivní výstavy ruského umění 18.–20. století v Klam-Gallasově paláci v r. 1935, kde bylo poprvé a naposledy v Čechách prezentováno cca 500 děl. Po smrti N. L. Okuněva zůstal zbytek sbírky v majetku AV, která v r. 1984 předala část obrazů Národní galerii a Galerii výtvarného umění v Náchodě.
Tato skutečnost se stala základem dlouholeté spolupráce mezi Slovanským ústavem a Galerií v Náchodě, která od roku 2013 probíhala v rámci Regionální spolupráce mezi AV a Královéhradeckým krajem. Julie Jančárková nově klasifikovala veškeré artefakty ruského umění a připravila rozsáhlou publikaci Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírky Galerie výtvarného umění v Náchodě doplněnou novým katalogem.

2007–2012

Nikolaj Okuněv. Život a dílo
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

Výstupem projektu je monografie
Jančarkova, Julia: Istorik iskusstva Nikolaj Lvovič Okunev (1885–1949). Žiznennyj puť i naučnoe nasledie. Frankfurt am Main: Lang Verlag, 2012, 318 s., ISBN 978-3-631-62395-4

Monografie je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885–1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho práce napsané v období emigrace se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla jsou analyzována v kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze) a v kontextu dobového vědeckého diskurzu. Jedná se o první monografické zpracování daného tématu; kniha obsahuje množství dosud nepublikovaného materiálu z různých archivů (Česká republika, Rusko, Německo) a seznamuje s neznámými nebo málo známými Okuněvovými díly, vydanými ve vzácných nebo těžko dostupných publikacích.

Meziakademický projekt Vzájemné kulturní vztahy mezi centry ruské meziválečné emigrace: Korespondence A. Remizova (Paříž) s N. Zareckým, A. Bémem a J. Ljackým (Praha)
PhDr. Julie Jančárková, Ph.D., PhDr. Dana Hašková

Projekt probíhá již řadu let rovněž ve spolupráci s RAN (Ústav ruské literatury – Puškinskij dom, Sankt-Peterburg), je zaměřen na výzkum klíčových problémů vzájemného duchovního působení dvou nejvýznamnějších center ruské diaspory – pražského a pařížského, a to na příkladu estetických a kulturních vztahů jednoho z nejvýraznějších představitelů ruské umělecké avantgardy 20. století spisovatele A. Remizova s předními představiteli ruské diaspory v ČSR. Adresáty Remizovovy korespondence byli známý malíř N. Zarecký, veřejní činitelé a nejvýznamnější vědci z řad ruské emigrace v ČSR – literární vědec a vydavatel, profesor Karlovy univerzity E. Ljackij a vynikající literární vědec a kritik A. Bém. Cílem projektu je příprava dosud nepublikovaných unikátních archivních materiálů z archivů ČR a Ruska k tisku. Vzhledem k personální i finanční situaci v Ruské akademii věd postupují práce jen velmi pomalu.

Dokončené granty

Slovanské bájesloví v díle K. J. Erbena
404/07/0646
2007–2009
Řešitelé: PhDr. Petr Kaleta, Ph.D. (Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.
PhDr. Marcel Černý, Ph.D. (Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.)
Poskytovatel: GA ČR

Jméno Karla Jaromíra Erbena je neodmyslitelně spjato s českým romantismem. Laické veřejnosti je autor znám především jako básník Kytice (1853) a folklorista, ale svým hlavním zaměřením byl historikem a archivářem. Jeho zájem o lidové písně a pohádky jej přivedl k důkladnému studiu slovanské mytologie, jíž se začal intenzivněji věnovat od druhé poloviny čtyřicátých let 19. století.
Výsledkem grantu je vydaná edice Erbenových prací z oblasti slovanské (v menší míře též germánské a litevské) mytologie, která se opírá jednak o texty zachované v rukopise, jednak o texty známé pouze ze starších vydání.
Do první skupiny patří rozprava Vídy čili sudice z roku 1847, jejíž oba dosavadní vydavatelé E. Jelínek (Slovanský sborník 2, 1883, s. 1–14, 57–67, 109–120, 165–174) i A. Grund (Dílo K. J. Erbena II. Praha 1939, s. 181–250) ne vždy zcela přesně respektovali původní předlohu, a proto je vydávána podle Erbenova autografu (je uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, fond K. J. Erben).
Z rukopisu a vůbec poprvé je vydáván Erbenův Abecední slovník slovanského bájesloví, na němž Erben pracoval zhruba od poloviny šedesátých let 19. století až do své smrti. Erbenův autograf s názvem Slovanské bájesloví byl po druhé světové válce badatelům ve svém celku nepřístupný, protože byl rozdělen a dodnes je uložen na dvou místech. V Knihovně Národního muzea zůstaly tři sešity (sešity I–III. naší edice) s označením IX B1–3. Další dva sešity téhož formátu a se stejnou signaturou na deskách byly přemístěny do Literárního archivu Památníku národního písemnictví, fond K. J. Erben. Avšak pouze sešit IV. má název Slovanské bájesloví, sešit V. je uložen zvlášť a obsahuje výpisky jen z knihy A. A. Kotljarevského О погребалных обычаях языческих славян (Москва 1868), zaznamenané ovšem stejným způsobem jako v předcházejících sešitech.
Do druhé skupiny patří všechny ostatní zařazené texty. Stati Obětování zemi (poprvé ČČM 22, 1848, I, s. 33–52), O dvojici a trojici v bájesloví slovanském (poprvé ČČM 31, 1857, II, s. 268–286; III, s. 390–415) a Báje slovanská o stvoření světa (ČČM 40, 1866, s. 35–45) jsou v podstatě (po drobných pravopisných úpravách) přetištěny z vydání A. Grunda, Dílo K. J. Erbena II. Praha 1939, s. 251–264 (Obětování zemi), s. 265–314 (O dvojici a trojici v bájesloví slovanském) a s. 315–326 (Báje slovanská o stvoření světa).
Erbenova etymologická srovnávací studie, vzdáleně se rovněž dotýkající jeho zájmů bájeslovných, vyšla pouze časopisecky pod názvem Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště (ČČM 23, 1849, I, s. 133–176). Její ediční příprava byla vzhledem k množství cizojazyčných citátů velmi náročná.
Poprvé souborně vycházejí Erbenova folkloristická a bájeslovná hesla (celkem 115 hesel), která jsou přetištěna (ve shodě se současnou pravopisnou normou) přímo z Riegrova Slovníku naučného I–IX. (Praha 1860–1872).
Editorem studií Vídy čili sudice, Obětování zemi, O dvojici a trojici v bájesloví slovanském a Báje slovanská o stvoření světa a autorem vysvětlujících poznámek k nim je Petr Kaleta, úvodní studii Slovanské bájesloví K. J. Erbena z pozůstalosti Věnceslavy Bechyňové, hesla z Riegrova Slovníku naučného a rozpravu Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště edičně připravil a poznámkami doplnil Marcel Černý. Edice rukopisného mytologického slovníku je společným dílem † V. Bechyňové, M. Černého a P. Kalety.
Ediční části předcházejí tři vstupní studie (již zmíněný úvod z pera V. Bechyňové, dále studie M. Černého Karel Jaromír Erben jako badatel v oblasti slovanského bájesloví (Několik poznámek k bezmála 140 let odpočívajícímu erbenovskému projektu) a na ni navazující přehled o vývoji mytologického bádání od konce 19. století do současnosti z pera P. Kalety). Publikace a je bohatě ilustrována (20 barevných obrázků, 20 černobílých reprodukcí). V závěru je opatřena seznamem dostupné literatury věnované slovanskému bájesloví, ediční poznámkou, rejstříkem a anglickou anotací.
Práce vyšla jako svazek č. 30 v edici Práce Slovanského ústavu Nová řada.

Vzájemnost a nevzájemnost. Sondy do česko-slovenských literárních vztahů
IAA900920702
2007–2009
Řešitelka: PhDr. Anna Zelenková, Ph.D.
Poskytovatel: GA AV ČR

V rámci grantového projektu vznikla rozsáhlá monografie, která vyšla jako svazek č. 27 v edici Práce Slovanského ústavu Nová řada.

Databáze a metodologický komentář k účasti západoslovanských literatur na formování českého literárního vývoje 1918–1989
IAA9092201
2002–2004
Řešitelský kolektiv SLÚ: H. Ulbrechtová, S. Ulbrecht, A. Zelenková, M. Černý a M. Olšovský
Poskytovatel: GA AV ČR

Hlavním cílem projektu bylo vytvoření databáze knižních a časopiseckých překladů ze západoslovanských literatur. Řešitelský tým převedl pramennou základnu, zahrnující zčásti fondy Slovanského ústavu a zčásti nové rešerše, do podoby databáze, která reflektuje uměleckou i teoretickou recepci západoslovanských literatur u nás v průběhu 20. století. Vedle digitalizace stávajících katalogů Slovanského ústavu byla nově excerpována dosud nezpracovaná periodika. Ze starších fondů byly využity, doplněny a opraveny záznamy týkající se překladů z polské literatury v letech 1918–1960, pocházející z centrálních i regionálních periodik (celkem cca 200 periodik). Excerpce tak podrobně zachycuje výběr překladů i spektrum překladatelů. Ostatní složky byly zpracovány nově: byla provedena excerpce lužickosrbské tematiky zachycující vzhledem ke specifikům oboru i nejdůležitější sekundární literaturu (zaměřenou na osobnosti J. Páty a V. Zmeškala), do kompletní excerpce Česko-lužického věstníku, dovedené až do roku 2004, byly zahrnuty i české básnické texty reagující na lužickou literaturu. Nově byla také provedena excerpce polské literatury z Těšínska ze současných periodik. Slovenská literatura v českých periodikách byla zachycena ponejvíce na sekundární rovině v hlavních vědeckých časopisech z let 1900–1925. Dále pak byla nově excerpována periodika Světová literatura, Slovanský přehled, Literární noviny, Tvorba. Katalog časopisů obsahuje 5882 údajů a je dále průběžně doplňován. Další databázi tvoří knižní překlady a ve výjimečných případech také sekundární literatura (lužickosrbská problematika). Excerpce byla prováděna nově na základě existujících soupisů, slovníkových děl i vlastní rešeršní práce. Tento elektronický katalog zahrnuje 2487 údajů. Obě databáze jsou přístupny uživatelsky přes webovou stránku Slovanského ústavu.

Dalším výstupem bylo vydání sborníku Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století. Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová, Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18, Praha 2004, 487 s.

Spolupráce oddělení

Spolupráce se zahraničními institucemi

Švédsko a Slovinsko

– Ústav jazyků a literatur Univerzity v Göteborgu

– Filozofická fakulta Univerzity v Ljubljani

Projekt „Europa – Mitteleuropa – Österreich. Peripherien und Minoritäten bei Karl Markus Gauss“ / „Evropa – střední Evropa – Rakousko. Periférie a minority u Karla Markuse Gausse“ (2017–2019)

Vedoucí projektu za českou stranu: Dr. Siegfried Ulbrecht
Vedoucí projektu za švédskou stranu: Prof. Dr. Edgar Platen
Vedoucí projektu za slovinskou stranu: dr. Irena Samide

Tým ze všech tří pracovišť se bude věnovat výzkumu publicistického a dokumentaristického díla rakouského prozaika a esejisty Karla Markuse Gausse. Zabývá se zeměmi a kulturami střední a jihovýchodní Evropy, mezi jiným i českými zeměmi. Rámec jeho úvah tvoří problematika minorit, kulturní paměti i „zapomínání“ stejně jako migrace. Typický je pro něj vztah mezi slovanským a neslovanským elementem, který tvoří i jeden ze stěžejních výzkumných úkolů oddělení. To vše na pozadí současné Evropy, jejíž prostor Gauss „vypráví“ jako inter- a transkulturní časoprostor.

V roce 2018 bude na toto téma uspořádána konference v Lublani, jejímiž organizátory jsou všechny tři partnerské strany. V roce 2019 vydá Slovanský ústav tematické číslo časopisu Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien, věnované právě prostoru Evropy v díle Markuse Gausse.

Belgie

– Der Belgische Germanisten- und Deutschlehrerverband in Brüssel

Projekt „Theatralität in Literatur, Kunst und Kultur (2012–2014)
Vedoucí projektu: Dr. Siegfried Ulbrecht

Bulharsko

– Institut za literatura na BAN, Sofie

Projekt „Bulharsko a Čechy v XVIII.–XIX. století – kulturní tradice a jejich modernizace“ (2008–2016)
Vedoucí projektu: PhDr. Marcel Černý, Ph.D.

Německo

– Univerzita v Pasově

Projekt „Umsiedlung, Vertreibung, Wiedergewinnung? Postkoloniale Perspektiven auf deutsche und polnische Literatur über den erzwungenen Bevölkerungstransfer der Jahre 1944 bis 1950“ (2015–2017)
Vedoucí projektu za českou stranu: Dr. Siegfried Ulbrecht
Vedoucí projektu za německou stranu: Prof. Dr. Dirk Uffelmann

Rusko

– Institut russkoj literatury – Puškinskij dom, Sankt-Peterburg

Projekt „Vzájemné kulturní vztahy mezi centry ruské meziválečné emigrace: Korespondence A. Remizova (Paříž) s N. Zareckým, A. Bémem, J. Ljackým (Praha)“ (2012–2014)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

Předchozí projekt probíhal v letech 2006–2008

– Institut slavjanovedenija RAN, Moskva a Institut rossijskoj istorii RAN, Moskva

Projekt „Kulturní a vědecké dědictví ruské emigrace v meziválečném Československu“ (2012–2014)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

– Dom russkogo zarubež´ja, Moskva a Ústav historie FF Univerzity v Prešově

Projekt „Ruská emigrace v Československu. Biografický lexikon“ (2012–2013)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

– Institut slavjanovedenija RAN, Moskva

Projekt „Ruské vědecké, kulturní a politické instituce v meziválečném Československu“ (2006–2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

– Institut mirovoj literatury RAN, Moskva

Projekt „A. L. Bém a ruská literární emigrace v Praze“ (2006–2008)
Vedoucí projektu: Mgr. Ljubov Běloševská

Slovensko

– Ústav svetovej literatúry SAV, Bratislava

Projekt „Imperialismus a postimperialismus. Proměny ruské literatury, kultury a filozofického myšlení ve 20./21. století“ (2012–2014)
Vedoucí projektu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Projekt „Ruská literatura v evropském kontextu“ (2007—2009)
Vedoucí projektu: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.

Švédsko

– Ústav jazyků a literatur Univerzity v Göteborgu

Projekt „Mitten in Europa – Mobilitäten und Zwischenräume. Peter Härtlings Erzählen“ (2011–2012)
Vedoucí projektu za českou stranu: Dr. Siegfried Ulbrecht
Vedoucí projektu za švédskou stranu: Prof. Dr. Edgar Platen

Spolupráce s vysokými školami

Jednotliví pracovníci podle svého zaměření přednášejí a vedou semináře na Filozofické fakultě UK v Praze a MU v Brně. Pravidelné kontakty máme s Filozofickou fakultou OU v Ostravě.

Spolupráce s českými institucemi

– Památník národního písemnictví Praha
2016–2017
Projekt „Zkušenost exilu. Emigrace z území bývalého ruského impéria v meziválečném Československu.“
Spolupráce na výstavním projektu, který se uskuteční v květnu–září 2017 v letohrádku Hvězda v Praze.
PhDr. Dana Hašková, PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

– Alšova jihočeská galerie na Hluboké
– Galerie výtvarného umění v Náchodě
2014–2015
Realizace výstavního projektu věnovaného ruskému výtvarnému umění z českých sbírek.
Vedoucí: PhDr. Julie Jančárková, Ph.D.

Nejvýznamnější publikace

Řazeno chronologicky, sestupně.

Ruské imperiální myšlení v historii, literatuře a umění. Tradice a transformace.
K vydání připravila Helena Ulbrechtová. Spolupráce Mária Kusá. Praha: Slovanský ústav AV ČR 2015. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 41, 384 s.
ISBN 978-80-86420-53-0

Autorský tým (celkem 15 autorů a 14 studií) je složen z českých a slovenských literárních vědců a historiků ze Slovanského ústavu, Filozofické fakulty UK v Praze, z Historického ústavu AV ČR, z Ústavu svetovej literatúry SAV v Bratislavě a z Filozofické fakulty UK v Bratislavě. Jednotlivé kapitoly analyzují ruské imperiální myšlení od konce 18. století do dnešní doby a snaží se zachytit jeho reflexi v literárních a uměleckých dílech i v pracích ruské a sovětské historiografie či politologie. Kniha může v lecčems osvětlit i současnou situaci v putinovském Rusku a ukázat zdroje dnešní snahy ruského státu ekonomicky i politicky ovládnout okolní země. Kniha je opatřena předmluvou, anglickými a ruskými resumé jednotlivých kapitol, bio-bibliografickými medailonky autorek a autorů, seznamem sekundární literatury a jmenným rejstříkem.

Hanuš Nykl:
Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma. Příspěvek ke studiu ruské filosofie 19. století.
Praha: Slovanský ústav AV ČR 2015. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 38, 255 s.
ISBN 978-80-86420-49-3

Monografie se zabývá fenoménem klasického ruského slavjanofilství 40.– 50. let 19. století a jeho vlivem na další vývoj ruského filozofického myšlení. Po stručném přehledu primární a sekundární literatury analyzuje autor různé varianty slavjanofilství, sémantiku tohoto pojmu i diskurzu. Dále se věnuje studiu základních myšlenkových motivů slavjanofilství, které typologicky rozlišuje na slavjanofilský program a slavjanofilské paradigma. Jádrem monografie je analýza díla dvou nejvýznamnějších teoretiků slavjanofilství – A. S. Chomjakova a I. V. Kirejevského. V závěrečné části monografie jsou stručně nastíněny vazby A. A. Grigorjeva, N. N. Strachova, N. J. Danilevského, K. N. Leonťjeva a V. S. Solovjova na slavjanofilské paradigma.

Julie Jančárková:
Ruská malba, kresba a grafika od 19. do poloviny 20. století ze sbírky Galerie výtvarného umění v Náchodě.
Galerie výtvarného umění v Náchodě / Slovanský ústav AV ČR v nakladatelství Arbor vitae, Praha 2015, 319 s.
ISBN 978-80-86420-55-4 (Slovanský ústav), 978-80-7467-076-3 (Arbor vitae), 978- 80-87069-63-9 (Galerie výtvarného umění v Náchodě)

Základ publikace tvoří dvě kapitoly – Historie ruského umění 18. až první poloviny 20. století ve sbírce GVUN a Sbírka ruského umění od 19. do poloviny 20. století GVUN. Dokumentace, dále kniha obsahuje čtyři přílohy, jmenný rejstřík v českém a ruském jazyce a ruské a anglické resumé. První kapitola se zaměřuje na ruské umění, a to především na obrazy, kresby a grafiku náchodské sbírky. Představuje umělce, umělecká díla a portrétované osoby i s jejich životními příběhy v kontextu vývoje ruského umění. Opomenuta není ani historie GVUN. V souvislosti se vznikem sbírky je stručně zmíněna i historie Archivu a galerie Slovanského ústavu v Praze, odkud cenná část náchodských obrazů pochází. Druhá kapitola představuje vědecké katalogizační zpracování kolekce včetně biografických hesel umělců. Každé z nich uvádí informace o specializaci malíře, jeho studiu, činnosti, členství v uměleckých spolcích, jeho cestách a místech působení, jeho zastoupení v zahraničních (stručně) a v českých sbírkách (podrobně i s názvy uměleckých děl a datací). Barevné reprodukce jednotlivých uměleckých děl jsou opatřeny údaji o signatuře, podpisech a dalších označeních na líci a rubu díla, o dataci, technice, materiálu, velikosti. Nechybějí ani informace o tom, kde a kdy bylo dílo vystavováno, zmíněno nebo publikováno. Publikace je výsledkem komplexního uměnovědného výzkumu souboru 250 obrazů, kreseb a grafických listů, který přinesl řadu nových výsledků v určování autorství děl, zobrazovaných témat či osob, a který tak nabídl zcela nový pohled na kolekci jako celku.

Tomasz Derlatka:
Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia.
Praha: Slovanský ústav AV ČR 2015. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 42, 1130 s.
ISBN 978-80-86420-54-7

Polskojazyčná monografie Powieść z Górnych Łużyc: historia, poetyka, ideologia [Román z Horní Lužice: historie, poetika, ideologie] je první sorabistickou a slavistickou literárněvědnou monografií věnovanou nejdůležitějšímu žánru v písemnictví Horních Lužických Srbů – románu. Problematika románu je zde pojednána ve třech základních tematických rovinách: s ohledem na historii, poetiku a z hlediska závislosti žánru na ideologii. V aspektu historickém monografie mapuje vývoj žánru od počátků do dnešních dnů; v procesu rozvoje rozlišujeme čtyři hlavní období. V prvním, označeném jako Zrození žánru, je představen vznik a následná inkorporace nového, genotypu „malé“ literatury cizího žánru do systému písemnictví Horních Lužických Srbů. Pro druhou fázi vývoje románu v Horní Lužici bylo zvoleno označení Zlatý věk. V období let 1945–1989 dochází k rychlému rozvoji žánru; a to jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska. Do tohoto období spadá i počátek fenoménu charakteristického pro románovou produkci Horních Lužických Srbů jako celku – psaní románů také v němčině: buď jako jedné z jazykových variant (vedle verze v mateřském jazyce), anebo jako samostatného díla. Období průlomu (v letech 1989–1990) bylo poznamenáno stagnací žánru; v té době se objevily pouze tři romány. Po roce 1990, ve čtvrté fázi vývoje románu v Horní Lužici, dochází ke Smrti žánru; publikovány byly jen čtyři romány, včetně jednoho psaného pouze v jazyce německém. Jako unikátní jev v oblasti románové produkce z Horní Lužice je třeba kvalifikovat pokus o vytvoření Hornolužického románu jakožto díla se specifickou poetikou. Autorem tří přelomových románů (Čorny młyn, Krabat, Krabat: druha kniha) byl J. Brězan; specifikum hornolužického románu spočívá v provázanosti „velkých” (světových) dějin s dějinami „malými” (Horních Lužických Srbů), přičemž autor nahlíží historii světovou prizmatem hornolužickosrbského společenství. „Národní“ historie románu není jen historií děl vydaných v knižní podobě, ale také dějinami Románových artefaktů neuskutečněných. Románová díla pouze deklarovaná, započatá a nedokončená, popř. dokončená, ale nepublikovaná, tvoří důležitou součást celkové hornolužické románové produkce, a to ve všech pro monografii relevantních oblastech. Práce je zakončena kapitolou Román z Horní Lužice a ideologie, v níž jsou ve zhuštěné podobě shrnuty nejdůležitější aspekty propojenosti románu Horních Lužických Srbů s ideologickým kontextem. Byly to: vliv ideologie na vznik žánru („ideologie genologická“; do roku 1945); zrození a formování „nového“ románu po roce 1945 a odmítnutí tradice předválečné; proměna žánrového vzoru pro lužickosrbský román – odklon od románu slovanského a příklon k románu (východo-)německému (raná fáze románového díla J. Brězana); problém podstaty románu současného (kritérium realismu a zapojování do procesu sociálně-politických proměn) a hornolužického (status německojazyčných variant románů); ideologicky a antiideologicky motivované vytvoření žánrových typů románu vývojového a historického; okolnosti vydávání románů; recepce románů z Horní Lužice v jiných literaturách související s otázkou výběru jazykové varianty pro překlad. Kniha je doplněna českým a anglickým resumé, obsahuje jmenný rejstřík a rejstřík analyzovaných děl.

Karel Krejčí: Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura poli komparatistiky.
Vybral, edičně připravil, předmluvu a doslov napsal Marcel Černý. Úvodní stať napsal Vladimír Svatoň. Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2014. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 37, 664 s.
ISBN 978-80-86420-47-9 (SLÚ), 978-80-87825-03-7 (Euroslavica)

Kniha obsahuje komentované a edičně upravené vydání vybraných příspěvků Karla Krejčího z let 1936–1986. Studie se týkají české a polské literatury a původně byly publikovány v časopisech, případně jako doslovy v knihách. Editor opatřil studie poznámkovým aparátem a napsal studii o Krejčím-slavistovi a jeho vztahu ke Slovanskému ústavu. Autorem úvodní studie o Krejčím-komparatistovi je profesor FF UK v Praze Vladimír Svatoň. Kniha obsahuje jmenný rejstřík a resumé v angličtině.

Julia Jančarkova:
Istorik iskusstva Nikolaj Lvovič Okunev (1885–1949). Žiznennyj puť i naučnoe nasledie. Frankfurt am Main: Lang Verlag, 2012, 318 s., ISBN 978-3-631-62395-4

Monografie je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885–1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky.

Slavica v české řeči III/2. Překlady z východoslovanských jazyků v letech 1891–1918.
K vydání připravili Jiří Bečka a Siegfried Ulbrecht. Kolektiv autorů Jiří Bečka, Marcel Černý, Hanuš Nykl, Zdena Koutenská, Jitka Taušová, Siegfried Ulbrecht.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 35, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2012, 652 s.
ISBN 978-80-86420-45-5

Závěrečný svazek rozsáhlého monografického díla zpracovávajícího historii a přehled překladů krásné literatury ze slovanských jazyků do češtiny od začátku 19. století do roku 1918. Přináší překlady z běloruštiny, ukrajinštiny a ruštiny v daném období. Je rozdělen do tří částí: rozsáhlé úvodní kapitoly, mapující historii projektu i recepci slovanských literatur v českém prostředí, bibliografického oddílu překladů z běloruské, ukrajinské a ruské literatury (antologie, soubor prací, díla jednotlivých autorů, anonymní práce), dvou rejstříků (rejstřík autorů a rejstřík překladatelů, editorů a osobností kultury) a seznamu excerpovaných časopisů. Bibliografická část obsahuje celkem 9 960 hesel.

V rámci interkulturních výzkumů vydal v roce 2012 Siegfried Ulbrecht v Görlitz knihu Schloss Johannesberg. Jauernig und Umgebung. Begegnungen von Personen und Kulturen in einer europäischen Region. Kniha byla recenzována ve vědeckých historických periodikách v ČR (Jesenicko: vlastivědný sborník, Slezský sborník – Acta Silesiaca, Časopis slezského zemského muzea) a v Německu (Schlesien in Kirche und Welt, Bibliothek und Medien).

Ljubov Běloševská a kol.:
Vzpomínky. Deníky. Vyprávění. (Ruská emigrace v Československu) // Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Svazek 1. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2011. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 31, 672 s.
ISBN 978-80-86420-38-7

Tato kniha je závěrečnou publikací z oblasti pramenného studia v sérii prací Slovanského ústavu AV ČR, věnovaných historii ruské emigrace v Československé republice v meziválečném období. Jedná se o první díl publikace, která kromě memoárů a deníků ruských emigrantů obsahuje rovněž ústní vzpomínky – vyprávění osob, jichž se dotkly historické události a jejichž osudy souvisejí s danou oblastí studia. Cílem knihy je zprostředkovat a doplnit dnešní mnohdy kusé a zkreslené znalosti o dějinách ruské emigrační diaspory a zachytit její působení v kontextu kulturního vývoje ČSR. Vybrané ukázky textů mají zdokumentovat vývoj vztahů mezi touto komunitou a českým vědeckým, kulturním i veřejným prostředím od interakce po integraci. Publikace je rozdělena na tři části – Vzpomínky (K. A. Čcheidze, N. Musatová), Deníky (N. P. Kondakov, V. F. Bulgakov) a Rozhovory s ruskými emigranty (Je. A. Maksimovičová, D. S. Gessen, I. V. Rafalskaja). Jednotlivé kapitoly obsahují podrobné komentáře k textu a bibliografické informace ke komentovaným faktům a osobám. Anotovaný jmenný rejstřík má charakter lexikonu osob spojených jak s ruskou emigrací v ČSR, tak i rusko-českými vztahy v tomto období. Rejstřík organizací není anotován. Kniha je doplněna českým a anglickým resumé.

M. Černý – P. Kaleta (edd.):
Pražské stopy Jakuba Barta-Ćišinského.
Praha: Slovanský ústav AV ČR, v. v. i. // Společnost přátel Lužice, 2010. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 32, 368 s., ISBN 978-80-86420-39-4

Monografie Pražské stopy Jakuba Barta-Ćišinského se skládá ze dvou komplementárních oddílů – souboru vědeckých studií a lužickosrbsko-české antologie básnických textů.
První oddíl je věnován různým pražským, resp. českým aspektům života a díla významného lužickosrbského básníka Jakuba Barta-Ćišinského (1856–1909). Do Prahy přišel v roce 1871 a záhy vstoupil do zdejšího lužickosrbského spolku Serbowka. Jako chovanec Lužického semináře a jako většina jeho krajanů absolvoval německé malostranské gymnázium a studium teologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Deset let (1871–1881) poznával český národní život a díky tomu si pak při návratu do Horní Lužice odnášel spoustu podnětů a poznatků, jichž hodlal využít při rozvíjení lužickosrbského národního hnutí. V době studií začal publikovat v rukopisné Serbowce (část Kwětki), v pražských časopisech i v periodikách rodné Lužice. Tím si již v tomto období získal jméno u odborné veřejnosti srbské Lužice, kterou tehdy reprezentoval především Michał Hórnik (1833–1894), významný podporovatel lužickosrbského písemnictví a rovněž odchovanec pražské univerzity.
Motivy Prahy a českého prostředí se v tvorbě Jakuba Barta projevily hlavně v počátcích jeho literární činnosti v Knize sonetow (1884), jež byla první knihou podepsanou básníkovým pseudonymem Ćišinski. Důkladná znalost české literatury se projevila především v Ćišinského překladech (Erbenovy Svatební košile, veselohry Gustava Pflegera-Moravského Telegram či při úpravě hry Adolfa Srba Starý vlastenec /lužickosrbsky Stary Serb/). Tyto pokusy však nemají větší literární hodnotu, tou vynikají až následující překlady z básnických děl českých autorů, např. Jana Nerudy, Svatopluka Čecha, Adolfa Heyduka, Josefa Václava Sládka, Rudolfa Mayera, Jana Rokyty (Adolfa Černého) nebo Jaroslava Vrchlického. Po celý zbytek života udržoval básník intenzivní kontakty s předními českými publicisty a literáty, dlouhodobě spolupracoval s nejvýznamnějším českým sorabofilem Adolfem Černým alias Janem Rokytou (1864–1952).
Básníkovu rozsáhlému literárnímu odkazu je věnováno sedm literárněvědných studií (kapitol) sepsaných šesti autory: Adolf Černý o životě a díle Jakuba Barta-Ćišinského (P. Kaleta), Jakub Bart-Ćišinski v českém prostředí: literárněhistorická recepce a překlady (H. Ulbrechtová), Poezie Jakuba Barta-Ćišinského (J. Suchý), O zvukové výstavbě poezie Jakuba Barta-Ćišinského (J. Vlášek), Modernistické tendence v lužické literatuře (J. Vlášek), Sbírka „Swětło z wyšiny“ aneb Ćišinski a literární moderna (F. Šěn) a Zrození básníka v románu Bohumily Šretrové „Chcu domoj“ (M. Černý). V nich autoři charakterizují a hodnotí české ohlasy na Ćišinského básnickou tvorbu, rozebírají a do literárního kontextu zařazují jeho poezii a analyzují J. Barta-Ćišinského jako románového hrdinu v Čechách málo známého díla B. Šretrové. Připojena je výběrová bibliografie prací reflektujících souvislosti Ćišinského života a díla s českým prostředím (I. Český kontext života a díla Jakuba Barta- Ćišinského) a kompletní bibliografický soupis českých překladů (II. Texty Jakuba Barta-Ćišinského přeložené do češtiny).
Druhý oddíl je antologický, tvoří jej zrcadlově vydávané ukázky z Ćišinského poezie (lužickosrbský originál – český překlad); překlady byly pořízeny v časovém rozpětí téměř 130 let (od 80. let 19. století do současnosti) a podílela se na nich celá plejáda známých i pozapomenutých překladatelů (Adolf Černý, Arnošt Procházka, Václav Koranda, František Malý, Josef Pelíšek, Karel Sedláček, František Tichý /= Zdeněk Broman/, Karel Kyas, Josef Suchý, Marie Hlisnikovská, Václav Daněk, Zuzana Bláhová-Sklenářová aj.).

V. Bechyňová – M. Černý – P. Kaleta (edd.):
K. J. Erben: Slovanské bájesloví.
Praha : Slovanský ústav AV ČR // Etnologický ústav AV ČR, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 30, 511 s., ISBN 978-80-87112-25-0 (Etnologický ústav), ISBN 978-80-86420-37-0 (Slovanský ústav)

Edice Erbenových prací z oblasti slovanské (částečně i germánské a litevské) mytologie se opírá jednak o texty zachované v rukopise, jednak o texty známé pouze ze starších vydání. Z rukopisu a vůbec poprvé je vydáván Erbenův Abecední slovník slovanského bájesloví. Všechny ostatní Erbenovy folkloristické a bájeslovné studie jsou nově zredigovány a opatřeny novými komentáři a vysvětlujícími poznámkami. Nově zredigovány byly i výzkumy z archivu V. Bechyňové. Ediční části předcházejí tři vstupní studie a přehled o vývoji mytologického bádání od konce 19. století do současnosti. Publikace obsahuje 20 barevných a 20 černobílých ilustrací, anglické resumé a jmenný rejstřík.

Anna Zelenková:
Medzi vzájomnosťou a nevzájomnosťou. Sondy do česko-slovenských a slovensko-českých literárnych vzťahov.
Praha: Slovanský ústav AV ČR // Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2009. Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 27, 377 stran.
ISBN 978-80-86420-34-9 (Slovanský ústav), ISBN 978-80-8094-648-7 (Univerzita Konštantína Filozofa)

Kniha si klade za cíl přispět k objasnění společných i rozdílných tendencí v česko-slovenských vztazích, které se chápou jako společný dialog a porozumění, ale i jako určité odmítání nebo nekomunikace. S využitím dosavadní odborné literatury, ale i dosud nepublikovaného materiálu (rukopisy, korespondence apod.) se soustřeďuje i na méně známé či opomíjené stránky vzájemných kontaktů v období od počátku národního obrození až meziválečného období, které zpřesňují a doplňují obraz historického formování a fungování dvou blízkých literatur. Kniha nemá v plánu suplovat dějiny česko-slovenských literárních vztahů, snaží se spíše interpretovat stav teoretického myšlení o soužití obou literatur a vedle kontaktově-genetického a typologického literárněhistorického výzkumu, orientujícího se na zdroje, analogie a shody, se věnuje i zkoumání vzájemných tvůrčích podnětů, idejí a uměleckých souvislostí fungujících mezi oběma literaturami v rovině směrů, koncepcí a poetik. Monografie v rámci metodologických reflexí a východisek analyzuje terminologii, sémantiku a teoretické perspektivy procesů mezi vzájemností a nevzájemností a prostřednictvím oboustranných příkladů a inspiračních zdrojů načrtává základní kontury úspěšných i méně úspěšných pokusů o společný literární dialog. Poukazuje i na opomíjené stránky vzájemného působení a ovlivňování a předpokládáme, že tato práce, která se věnuje hodnotově a esteticky širokému spektru literárních a kulturních inspirací a kontaktů, přispěje k hlubšímu pochopení konvergentních i divergentních tendencí v česko-slovenských literárních vztazích. Představuje příspěvek do diskuse, která je neustále metodologicky otevřená a její řešení bude probíhat i v budoucnosti.

Helena Ulbrechtová:
Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, literární historii a filozofii.
Praha : Slovanský ústav, 2009, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 26, 311 s., ISBN 978-80-86420-32-5

Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů. Možnosti analýzy poezie mezi „ratiem“ a „emotiem“ jsou načrtnuty v úvodu, první kapitola přináší základní teoretický a historický kontext ruské poezie a jejího studia, druhá kapitola zpracovává etický model lyrického subjektu, reagujícího na období tzv. tání po roce 1956, i spojnice mezi avantgardou a socrealismem a paralely mezi religiózním a socrealistickým kodexem. Třetí kapitola ukazuje vývoj pluralismu v ruské poezii od tzv. estrádní poezie přes neoavantgardu až po postmodernismus. Jeho jednotlivé fáze a projevy jsou demonstrovány mj. i na srovnání poezie A. Vozněsenského a G. Sapgira. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu tvorby jediného autora A. Kušnera a na jeho vztah k akméismu i filozofii času. Spojnice mezi kapitolami tvoří reflexe myšlenkových a filozofických systémů u analyzovaných autorů. Kniha je doplněna ruským a německým resumé a obsahuje jmenný rejstřík.

Siegfried Ulbrecht und Helena Ulbrechtová (Hrsg.):
Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen. Ausgewählte Aspekte / Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty.
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 25, Praha : Slovanský ústav / Dresden : Neisse Verlag, 2009, 800 s., ISBN 978-80-86420-31-8 (Slovanský ústav), ISBN 978-3-940310-31-6 (Neiise Verlag)

Tematiku Východu a Západu v evropských kulturách a literaturách jsme zvolili z několika důvodů. Tím hlavním je určitá výzva českým přívržencům komparatistické školy meziválečného období, kdy pojem „Východ – Západ“ plnil ponejvíce funkci obrannou pro slovanské literatury a jejich vymezení se proti německé kultuře. Daný pojem se dnes přesunul do jiných pozic a je řešen z jiného úhlu pohledu. Dále jsme chtěli ukázat, že tento pojem nenáleží jen literární vědě (a už vůbec ne jen literárněvědné komparatistice), nýbrž že jeho využití vyžaduje interdisciplinární přístup.
Při hledání tematických spojnic pro naši publikaci jsme sledovali aplikace pojmu „Východ – Západ“ u jednotlivých evropských vědců. S prosbou o spolupráci jsme poté oslovili kolegy z různých vědních disciplín a z různých evropských zemí, Českou republiku nevyjímaje. Chtěli jsme tak demonstrovat nejen interdisciplinární spektrum aplikace pojmu „Východ – Západ“, ale i geografickou šíři vědeckého zájmu o tento problém.
Kniha obsahuje třicet studií, jejichž autoři pracují v České republice, Slovenské republice, Německu, Rakousku, Francii, Švýcarsku, Maďarsku, Rusku, Ukrajině a v Polsku.
Tematicky je rozčleněna do pěti částí, v každé z nichž je daný problém analyzován z určitého hlediska (literárně- a kulturněteoretické úvahy, kulturní dějiny, literární srovnání, literární obrazy a recepce a filozoficko-literární koncepty).
Studie jsou psány v češtině, němčině, ruštině a angličtině a každá obsahuje jinojazyčné resumé. Kniha je opatřena informací o autorech a jmenným rejstříkem.

Úvodní strany, předmluva a obsah... (pdf)

Slavica v české řeči III/1. Překlady ze západo- a jihoslovanských jazyků v letech 1891–1918.
Pod vedením Jiřího Bečky a Siegfrieda Ulbrechta – Zdena Koutenská a Jitka Taušová
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 23, Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., Euroslavica, Praha 2008, 554 s. ISBN 978-80-86420-28-8, ISBN 978-80-83494-79-2

Toto dílo, podobně jako předchozí Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890 (Praha 2002), vzniklo na základě rozsáhlé excerpce knižních publikací a článků v českých časopisech. Tato bibliografická monografie obsahuje 6766 záznamů překladů ze západoslovanských a jihoslovanských jazyků, a podává tak první ucelený obraz zájmu o tyto literatury a kultury v českém prostředí v uvedených letech.

Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy. Sborník studií.
K vydání připravila Helena Ulbrechtová. Spolupráce Mária Kusá.
Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 22, Slovanský ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2007, 274 s., ISBN 80-86420-25-6

Sborník vznikl v rámci meziústavní akademické dohody na téma „Ruská poezie 20. století“ mezi Slovanským ústavem AV ČR v Praze a Ústavem světové literatury SAV v Bratislavě na léta 2004–2006.
Obsahuje patnáct studií od dvanácti autorů z České a Slovenské republiky a reprezentuje velkou část současných českých i slovenských literárněvědných výzkumů věnovaných ruské poezii. Autoři sborníku se narodili v rozmezí od 30. do 70. let 20. století a zastupují zároveň i různé koncepce výzkumu.
V jednotlivých studiích převažuje hledisko interpretačně-analytické, část studií je zaměřena na receptivně-translatologickou problematiku. Předmětem studií jsou buď určité básnické osobnosti a jejich funkce v kontextu vývoje ruské literatury, žánrově-strukturní klasifikace jednotlivých básnických textů či obrazná a rytmická složka vybraných poetických textů. Nechybí ani metodologicky orientované studie.
Autoři se věnují textům A. Achmatovové, A. Bělého, V. Chlebnikova, S. Jesenina, A. Bloka, V. Majakovského, E. Čegrincevové, G. Oboldujeva, P. Antokolského, J. Jevtušenka, V. Vozněsenského, B. Achmadulinové, J. Moricové, V. Vysockého, B. Okudžavy, A. Tarkovského, J. Brodského, G. Ajgi, G. Sapgira, I. Cholina aj.
Studie jsou psány česky a slovensky a doplněny cizojazyčným resumé. Sborník obsahuje i biografické a bibliografické údaje o jednotlivých autorech.

Schlesien als Schnittpunkt verschiedener Kulturen.
Václav Bok – Siegfried Ulbrecht (Hgg.).
Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien. Jg. 18 (2007), Nr. 1–2. ISSN 1210-9029, ISBN 789-80-86420-27-2

Tématem publikace je Slezsko jako hraniční území mezi německým, polským a českým kulturním prostorem, a proto se ideálně hodí do časopisecké řady periodika Germanoslavica. Jednotlivé studie mají zpravidla komparativní charakter (slovansko-germánské a německo-české vztahy) a zpracovávají literárněhistorické, literárněteoretické i lingvistické otázky. Obsahuje i témata kulturologická, historická a etnografická.

„Skit“. Praga 1922–1940. Antologija. Biografiji. Dokumenty.
Editorka, autorka úvodní studie L. Běloševská, životopisy a komentář – L. Běloševská a V. P. Nečajev.
Nakladatelství Russkij puť, Moskva 2006, 768 s. ISBN 5-85887-208-5

Sborník čtenáři představuje jedno z nejznámějších literárních sdružení mladé ruské emigrace meziválečného období, jež působilo na území ČSR. Svým obsahem i rozsahem zcela ojedinělá práce poprvé všestranně hodnotí dlouhodobou činnost této početné literární skupiny (36 členů), vedené A. L. Bémem, literárním vědcem a pedagogem světového významu. Současně zasazuje tento výjimečný literární jev do kontextu dějin jak ruské porevoluční emigrace, tak i dějin první československé republiky, ale i evropských kulturních styků 20.–30. let minulého století. Materiál je zpracován na základě četných českých i zahraničních archivních zdrojů. Do sborníku je zařazena velká část dosud nepublikovaných textů. Součástí publikace je rozsáhlý obrazový a fotografický materiál. Kniha je opatřena jmenným rejstříkem.

Anna Zelenková:
Slovenská prozódia a verzifikácia v rukopise Štefana Krčméryho (1935).
Práce Slovanského ústavu, Nova řada, svazek 21, SLÚ AV ČR, Euroslavica, Praha 2006, 140 s., ISBN 80-86420-24-8

Rukopis rozsiahlej štúdie Štefana Krčméryho Možnosti československej prozódie z roku 1935, ktorý sa našiel v súkromnej pozostalosti českého literárneho historika Alberta Pražáka, zahŕňa autorove verzologické štúdie napísané najmä na začiatku 30. rokov a publikované väčšinou v Slovenských pohľadoch. Krčméry v nich obhajoval veršovú techniku štúrovskej poézie, ktorá vychádzala z romantickej estetiky a jej folklórneho základu. Vyšiel z teoretických názorov T. Milkina a polemizoval s Vlčkovou vedeckou školou, ktorá videla vrchol slovenského básnictva v sylabotónickom verši P. O. Hviezdoslava a odmietala uznať umelecké kvality štúrovskej poézie. Krčmérymu išlo zároveň o estetickú rehabilitáciu prozódie sylabického verša romantického obdobia.

V pripojenej štúdii Krčméry a teória verša v česko-slovenskom kontexte medzivojnového obdobia je analyzovaný autorov prínos k vymedzeniu slovenských prozodických systémov z rytmickej stránky. Zaoberá sa aj premenlivým vzťahom Š. Krčméryho a A. Pražáka, ktorý sa vyvíjal od kritickej polemiky až ku vzájomnému uznaniu a rešpektovaniu. S tým súvisí aj interpretácia Krčméryho postojov k českému kultúrnemu prostrediu (obhajoba doktorátu v roku 1930, vzťah k T. G. Masarykovi atď.). V Textových prílohách sú uverejnené doteraz nepublikované materiály (Krčméryho vlastný životopis, posudky k dizertačnému konaniu Š. Krčméryho a jeho korešpondencia s českými literátmi J. Vlčkom, V. Tillem a A. Pražákom).

Západoslovanské literatury v českém prostředí ve 20. století. Česko-západoslovanské pomezí. K recepci západoslovanských literatur a k tvorbě vybraných slovanských menšin v českém literárním procesu ve 20. století.
Redakce: Helena Ulbrechtová-Filipová.
Slovanský ústav AV ČR, Práce Slovanského ústavu, Nová řada, sv. 18, Praha 2004, 487 s., ISBN 80-86420-19-1

Sborník obsahuje studie pracovníků Slovanského ústavu i dalších slavistických pracovišť ČR. Cílem bylo vytvořit orientační body v přístupu ke zpracování problematiky vlivu, či „účasti“ ostatních slovanských literatur na vývoj české literatury ve 20. století, v období, pro něž je charakteristická změna metodologického přístupu ke „srovnávací“ literatuře. Za stávajících možností výběru literárně historické, částečně i literárně kritické či teoretické literatury se autoři ve výsledném tvaru museli omezit jen určitými pohledy, určitými směry bádání i určitými obdobími. Daný projekt tak navazuje na tradici prací vzniklých v rámci klasické komparatistiky a zpracovávajících velmi široké období jen svým názvem. Pro sborník byla zvolena jen určitá období a určité žánry, které jsou dle našeho názoru klíčové pro vzájemné průsečíky jednotlivých literatur, a autoři je zpracovali různými metodologickými způsoby a přístupy. Sborník ukazuje, že společenství slovanských literatur ve 20. století rozhodně nelze zkoumat jako jednotný celek a že rozhodující roli v něm hraje problematika kulturních regionů, jíž se sborník v některých studiích rovněž věnoval (literatura moravského Těšínska, literatura lužickosrbská a literatura české menšiny ve Vídni).

Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918. Sborník studií.
Autorský kolektiv: Jiří Bečka, Jasna Hloušková, Marie Sobotková, Helena Ulbrechtová-Filipová, Slavomír Wollman, Anna Zelenková.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 17, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2003, 196 s., ISBN 80-86420-15-9

Sborník obsahuje studie o impulsech z polské, slovenské a lužickosrbské literatury a jejich recepci v českém prostředí. Je založen na pramenném bádání, vycházejícím z rozsáhlé bibliografické základny Slovanského ústavu, jejíž revize a kompletace byla přípravnou fází vzniku sborníku. Jeho metodologické zaměření tedy vychází z tradiční literární historie, obohacené o nejnovější teoretické poznatky. Jednotlivé studie reflektují vztahy české literatury a jejích západoslovanských vzorů, případně analogií na úrovni jejich recepce v českém literárním a kulturním prostředí. Autoři chtěli objasnit alespoň některé otázky z nového úhlu pohledu, zvláště některá vžitá klišé. Tak například fakt časově různého výskytu určitých jevů v jednotlivých literaturách (často klasifikován jako opožděnost jedněch ve srovnání s druhými) byl v každé literatuře podmíněn jinými faktory. Ve výsledku tedy u mnoha jevů můžeme hovořit spíše o jevech analogických než bezpodmínečně jednostranně přejatých. V jednotlivých studiích je věnována největší pozornost vždy tomu jevu, který byl pro určité období nosným. Je pochopitelné, že se v průběhu století recepční zájem přesouval mezi poezií, prózou a dramatem.

Slavica v české řeči II. České překlady ze slovanských jazyků 1861–1890.
K vydání připravil J. Bečka a kol.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 13, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2002, 629 s. ISBN 80-86420-08-6

Slavica v české řeči I. České překlady ze slovanských jazyků do roku 1860.
Sestavil Josef Bečka s kolektivem. Druhé doplněné vydání připravili J. Bečka a K. Skwarska.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 12, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2002, 159 s., ISBN 80-86420-07-8

Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice II (1930–1939).
Pod redakcí L. Běloševské.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 10, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2001, 640 s., ISBN 80-86420-04-3

Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice I (1919–1929).
Pod redakcí L. Běloševské.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 8, Slovanský ústav AV ČR, Praha 2000, 368 s., ISBN 80-69420-00-1

Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919–1939). (Méně známé aspekty).
Pod redakcí L. Běloševské.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 6, Slovanský ústav AV ČR, Praha 1999, 352 s., ISBN 80-86420-00-0

Česká literární věda – slavistika v období Pražského jara (1967–1969). Bibliografie.
Připravila Alena Vachoušková s kol. pracovníků.
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 4, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 1998, 384 s., 80-85494-44-2

Zdeněk Sládek – Ljubov Běloševská a kol. autorů:
Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1918–1939).
Práce Slovanského ústavu AV ČR, Nová řada, sv. 3, Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 1998, 344 s., ISBN 80-85494-48-5

25. 4. 2019

Oddělení dějin slavistiky a slovanských literatur Činnost oddělení