Vědci vyvinuli novou metodu metodu umožňující submolekulární rozlišení vodních klastrů na povrchu soli. Tato práce otevírá cestu pro studium vnitřní struktury a dynamiky ledu nebo vody na povrchu pevných látek.
Polykrystalické diamantové vrstvy výrazně snižují korozi palivových prvků jaderného reaktoru.
Zmíněný úspěch je ještě cennější tím, že český autorský tým se obešel bez zahraniční kapacity z prestižní západní vědecké instituce, která by do takového časopisu „otvírala dveře“, ale publikovaný článek pochází výlučně od domácích autorů.
Když se sráží částice hmoty a antihmoty, mění se v energii a vytváří nové částice a antičástice. Na urychlovači ve Fermilabu pozorují vědci stovky milionů srážek denně. Podobné procesy při vzniku vesmíru nám měly zanechat stejné množství hmoty a antihmoty. Svět kolem nás je ale tvořen pouze hmotou a antihmota vzniká jen na urychlovačích, v jaderných reakcích nebo v kosmickém záření. “Co se stalo s antihmotou?”
O nejpočetnějších hmotných částicích ve vesmíru, neutrinech, stále mnoho nevíme. Právě ty jsou předmětem bádání v experimentu NOvA. Na konferenci Americké fyzikální společnosti vědci oficiálně zveřejnili svá první pozorování oscilací těchto neutrin.
V každém roce je vybráno 150 odborných posuzovatelů vysoce ceněných časopisů fyzikální komunity. Této poctě se dostalo pěti pracovníkům Fyzikálního ústavu.
Nitridové polovodičové součástky patří k nejdůležitějším materiálům dnešní doby s mnoha aplikacemi. Přesto je doposud nebylo možné v České republice vyrábět kvůli finanční náročnosti technologické aparatury. Nyní však nové možnosti využití evropských fondů realizaci takového projektu umožnili.
Fyzikální ústav se stal partnerem mezinárodní kolaborace LSST, který stojí za vytvořením projektu největšího přehlídkového dalekohledu.
Na přípravě výzkumného cenra ELI Beamlines se podílelo 40 výzkumných institucí ze 13 zemí světa. Česká republika tak vstupuje mezi laserové velmoci.
