„Přítomnost chová ve svém lůně budoucnost, z minulého by bylo možno vyčíst budoucí a vzdálené je vyjádřeno pomocí blízkého.“ Univerzální vliv Leibnizova myšlení na další dějiny filosofie a vědy může vést k zanedbání otázky po způsobu jeho šíření a přejímání. Existuje něco jako leibnizianismus? Opravňuje jej vůbec povaha Leibnizova myšlení? A lze tu vysledovat nějakou kontinuitu, která by umožňovala uchopit i vlastní divergence? Stati mimořádného čísla jsou věnovány vztahům logiky a metafyziky v Leibnizově díle i jejich odrazům v logicismu, napětí mezi pojmem přírody a možnostmi analýzy nekonečna 18. století, uchopení času a perspektivy mezi Leibnizem, Kantem a Heideggerem, deskriptivní metafyzice a rozporu mezi Leibnizem historickým a Leibnizem „ideálním“. Autory jsou známí odborníci a představitelé leibnizovských společností z Kanady, Francie a dalších evropských zemí, kteří se na podzim roku 2018 sešli na půdě Centra pro teoretická studia v Praze s cílem promýšlet myšlenkový odkaz hannoverského filosofa.
« Le présent est gros de l’avenir, le futur se pouvoit lire dans le passé, l’éloigné est exprimé dans le prochain », remarque Leibniz dans ses Principes de la nature et de la grâce fondés en raison. Rapportée d’abord à notre lecture, ensuite à notre compréhension actuelle de Leibniz, cette déclaration si caractéristique de son écriture même nous, lecteurs et successeurs, incite à formuler et à reformuler une multitude de questions sur tout le « passé futur » de la pensée leibnizienne : pour lire dans son présent et pour en donner l’avenir. Y a-t-il quelque chose comme le leibnizianisme ? La nature même de la pensée de Leibniz l’autorise-t-il ? Est-ce que nous pouvons postuler une continuité qui serait en mesure de comprendre ses propres divergences ? À l’heure actuelle, plusieurs sociétés leibniziennes s’attèlent à la tâche laborieuse d’élucider le legs du philosophe de Hanovre. Où en sommes-nous aujourd’hui dans la compréhension du legs de Leibniz et du ou des leibnizianisme(s) ?
Mimořádné číslo Filosofického časopisu 2019, 220 stran
Publikace, na níž se podíleli odborníci aktuálně působící v Evropě i Americe, je rozčleněna do čtyř tematických bloků. První se věnuje Janu Husovi („The Person and Work of Jan Hus“), druhý se zabývá problematikou násilí a inkvizicí („Bohemian Reformation and Inquisition“), třetí obsahuje texty o utrakvistické liturgii („Liturgy“) a poslední rozebírá interakci české reformace s reformacemi evropskými („Utraquism and Reformation“). Celkem jedenáct studií reflektuje fenomén české reformace v pozdním středověku a raném novověku, přičemž tak v intencích Collegia Europaea FF UK & FLÚ AV ČR, garanta tohoto publikačního projektu, rozvíjí úsilí o internacionalizaci bádání k českým náboženským dějinám a jejich filosofickému, teologickému, církevně-politickému a kulturnímu kontextu.
Mimořádné číslo Filosofického časopisu 2018/1, 238 stran
Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení, jež zahrnuje v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, kterému se obzvláště ve vystupňované podobě obdarovávající ctnosti věnuje většinou méně pozornosti než tématům, jako jsou věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci. Společnou snahou autorů je poukázat na centrální roli tohoto motivu a interpretovat jej v rámci Zarathustry a spisů zachycujících „poledne“ Nietzschova myšlení. Vedle imanentně zarathustrovských studií svazek přináší stati dialogické, v nichž je motiv ctnosti konfrontován s perspektivou dalších myslitelů.
Mimořádné číslo Filosofického časopisu 2018/2, 204 stran
Obsah čísla
Soubor studií českých a slovenských autorů, který zde předkládáme, vznikl na základě příspěvků přednesených na odborném semináři věnovaném myšlení francouzského historika a teoretika umění Henriho Focillona (1881–1943). Seminář se uskutečnil 4. května 2017 na půdě Katedry filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Uspořádáním tohoto semináře i publikací tohoto souboru článků chceme upozornit na originalitu v dnešní době spíše pozapomenutého Focillonova myšlení a na jeho podnětnost ve vztahu k soudobé estetice a filosofii. Předložený soubor studií, který upozorňuje na některé ze stránek formálního myšlení a cítění, o němž Focillon v souvislosti s uměním hovoří, doplňujeme překladem pozoruhodného Focillonova pojednání „Chvála ruky“.
Mimořádné číslo Filosofického časopisu 2018/3, 88 stran
Obsah čísla
Demokratické společnosti (ať nové či etablované) v současnosti procházejí hlubokou krizí. Je téměř nemožné přehlédnout její symptomy od poklesu volební účasti, vzestupu pravicového populismu a plebiscitarismu, občanské nespokojenosti až po úpadek tradičního stranictví. Původ této krize bývá často spatřován v krizi či rozpadu tradičních reprezentativních institucí. Zatímco někteří z tohoto vývoje usuzují na zánik reprezentativní demokracie a oslavují příchod demokracie post-reprezentativní, významná část současné demokratické teorie se naopak (zdánlivě paradoxně) obrací k reprezentaci jako nástroji demokratizace demokracie. Tento pohyb se může zdát překvapivý nejenom pro faktickou krizi reprezentativních institucí, ale i proto, že řada proudů současné demokratické teorie (participační, deliberativní a radikální teorie demokracie) se formovala jako kritika inherentně nedemokratické a elitářské či oligarchické povahy reprezentativní demokracie a jako snaha o její překonání. Příspěvky shromážděné v tomto svazku se snaží zachytit tento intelektuální pohyb a nabídnout nové promyšlení vztahu demokracie a reprezentace jako nástroje jak pro porozumění krize demokracie, tak pro její léčbu.
Mimořádné číslo Filosofického časopisu 2017/1, 122 stran
Obsah čísla
Daniel Heider, Lukáš Lička, Marek Otisk (eds. ): Perception in Scholastics
and Their Interlocutors
Mimořádné číslo Perception in Scholastics and Their Interlocutors přináší osm studií zkoumajících problematiku vnímání a smyslů v dějinách filosofie mezi 11. a 17. stoletím. Pozornost je zaměřena především na scholastické myslitele (od Anselma přes Petra Oliviho a Dunse Scota až po Suáreze), některé starší autory, jejichž myšlení scholastikové rozvíjeli (např. Aristotelés či Alhacen), případně současníky, kteří se scholastiky vcházeli do dialogu (např. Plethón či Valerián Magni).
Mimořádné číslo Filosofického časopisu 2017/2, 160 stran
Obsah čísla
Mimořádné číslo sestává z devíti odborných studií, které se zaměřují na různá témata tzv. druhé scholastiky. Dříve nedoceněný proud filozofického a teologického myšlení šestnáctého a sedmnáctého století je v současné době předmětem intenzivního badatelského zájmu. Ukazuje se, že jeho studiumpomáhá lépe porozumět známým raně novověkým autorům, jako byli Descartes, Leibniz a další. Kromě toho představuje důmyslné rozpracování řady myšlenkových námětů starší středověké scholastiky. V neposlední řadě druhoscholastická řešení filozofických problémů inspirují i současné diskuse v rámci analytické filozofie. Autoři, přední domácí i zahraniční badatelé v dané oblasti, představují zajímavá témata z oblasti etiky, filozofické antropologie, teorie poznání i metafyziky. Pokračují tak v úsilív prof. Stanislava Sousedíka, jemuž je u příležitosti životního jubila kniha věnována.
Mimořádné číslo Filosofického časopisu 2016, 208 stran.
Obsah čísla
Filosofický časopis – 3. mimořádné číslo ročníku 2015, 154 stran
Obsah čísla
Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR připravilo již 10. svazek ediční řady The Bohemian Reformation and Religious Practice. Publikace představuje jeden z příspěvků k 600. výročí mučednické smrti M. Jana Husa. Naleznete v ní studie badatelů a badatelek působících v České republice, Maďarsku, Rakousku, Francii, USA a Austrálii, které jsou zaměřeny na Husovu osobnost a dílo, na jeho přátele a oponenty i na reflexi husovské tradice, a to vše v širokém teologickém, filosofickém, církevně-politickém a kulturním kontextu.
Filosofický časopis – 2. mimořádné číslo ročníku 2015, 388 stran
Fenomenologická filosofie patří v naší zemi stále k jedné z nejrozšířenějších specializací a předložený svazek prezentuje širokou paletu témat aktuálního výzkumu uskutečňovaného na rozličných pracovištích, který demonstruje životaschopnost a relevantnost tuzemské fenomenologie.
Filosofický časopis – 1. mimořádné číslo ročníku 2015, 152 stran
Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovo pojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický. Etická odpovědnost, s níž je důraz Levinasovy filosofie spojován, je u něj neodmyslitelně spjata s obhajobou subjektivity, kterou Levinas vyzdvihuje v kritickém dialogu jak se svými učiteli, zakladateli fenomenologie, tak s tradicí evropské filosofie a se svými současníky.
Filosofický časopis – 2. mimořádné číslo ročníku 2014, 164 stran
Osmnáct studií autorů a autorek z České republiky, Norska, USA a Austrálie, zaměřených na teologický, filosofický, intelektuální, církevně-politický, uměnovědný a muzikologický kontext problematiky české reformace čili tzv. husitství. Jak nově interpretovat teologii Matěje z Janova? Jaký byl Wyclifův vliv na Husa? Co nového víme o utrakvistické liturgii? Jak to vlastně bylo se vztahem Jiřího z Poděbrad k české reformaci? Publikace je dalším pokusem o dekonstrukci různých klišé, stále se vynořujících též v souvislosti s blížícím s jubilejním rokem Jana Husa (1415-2015). Anglicky
Filosofický časopis – 1. mimořádné číslo ročníku 2014, 324 stran
Kniha obsahuje desítku odborných statí, zaměřujících se na témata z oblasti Russellovy filosofie jazyka, logiky a epistemologie. Diskutována jsou především taková klasická témata, jako je teorie deskripcí, Russellovo pojetí vlastních jmen, jeho obhajoba realismu nebo teorie smyslových dat, kterou svého času přejal od G. E. Moora.
Filosofický časopis – 2. mimořádné číslo ročníku 2013, 225 stran
Publikace obsahuje výběr článků z let 1953–1989, tedy z ročníků, které jsou v soukromých knihovnách již těžko dostupné a které ani veřejné knihovny v mnoha případech nemají ve svých fondech. Její editoři se pokusili shrnout to, co podle jejich názoru stojí za připomenutí, byť samozřejmě jde jen o výběr z řady příspěvků, které do roku 1989, tedy za necelých čtyřicet let, ve Filosofickém časopise vyšly. Některé články obsažené v tomto netypickém čísle jsou zajímavým svědectvím tehdejšího společenského kontextu; jiné zase vykazují trvalou hodnotu navzdory době, v níž vznikly.
Filosofický časopis – 1. mimořádné číslo ročníku 2013, 400 stran
Obsah čísla
Kniha představuje v jednadvaceti statích některé důležité postavy moderního českého myšlení, přičemž hlavní důraz klade především na filosofy působící od poloviny dvacátého století až do současnosti. Přesvědčivě ukazuje, že novodobá česká filosofie se zdaleka nevyčerpává jmény Masaryka a Patočky, nýbrž vyrůstá z práce celé řady myslitelů, kteří ve vzájemném dialogu i tvůrčím osamění formovali její hlavní témata a celkové zaměření.
Filosofický časopis – 2. mimořádné číslo ročníku 2012, 388 stran, 225 Kč
Nelson Goodman je výraznou postavou novější americké filosofie, známou v našem prostředí spíše v okruhu odborníků na analytickou estetiku. Šest studií shromážděných v této publikaci ukazuje, že Goodmanův záběr sahá i do logiky, ontologie, epistemologie a filosofie vědy. Editoři: Ludmila Dostálová a Tomáš Marvan.
Filosofický časopis – 1. mimořádné číslo ročníku 2012, 114 stran, 90 Kč
Již osmý svazek řady The Bohemian Reformation and Religious Practice připravilo Collegium Europaeum jakožto zvláštní číslo Filosofického časopisu. Obsahuje anglické texty autorů a autorek z České republiky, USA, Brazílie a Rakouska, pojednávající o problematice české reformace v teologickém, filosofickém, církevně-politickém a kulturním kontextu. Editoři: Zdeněk V. David a David R. Holeton.
Filosofický časopis – 2. mimořádné číslo ročníku 2011, 359 stran, 230 Kč
Filosofie 20. století se vyznačuje nejen proslulým obratem k jazyku, ale i neméně významným obratem k tělesnosti. Problematika tělesnosti se v průběhu minulého století stala centrálním filosofickým tématem, které otevřelo nové horizonty myšlení a vynutilo si mnohdy proměnu samotného stylu filosofického tázání. Fenomenologie tělesnosti obsahuje třináct studií autorů mladší generace, kteří reflektují a rozvíjejí především fenomenologické příspěvky k filosofii tělesnosti.
Editor: Petr Urban
Filosofický časopis – 1. mimořádné číslo ročníku 2011, 223 stran, 178 Kč
Soubor studií, které rozvrhem svých témat na jedné straně sledují již známé a zavedené rozdělení Wittgensteinova díla na rané a pozdní, na straně druhé však na základě nových interpretačních přístupů nalézají i průniky obou fází myšlení tohoto mimořádného filosofa. Většina textů byla poprvé prezentována na kolokviu věnovaném Wittgensteinově filosofii, které se uskutečnilo v roce 2009 na Západočeské univerzitě v Plzni. V češtině a angličtině. Editoři: Ludmila Dostálová a Radek Schuster.
Filosofický časopis – 2. mimořádné číslo ročníku 2010, 173 stran, 109 Kč
Kniha představuje soubor studií věnovaných filosofii Edmunda Husserla. Zastoupeny jsou jak historické práce, tak systematicky pojaté příspěvky zkoumající možnosti a meze Husserlovy fenomenologie v dialogu se současnými filosofickými koncepcemi. Svazek vznikl na základě mezinárodní konference Geburt der Phänomenologie – Edmund Husserl zu Ehren, která se konala ve dnech 11.-12. ledna 2010 na půdě Rakouského kulturního fóra v Praze. V němčině a angličtině. Editor: Petr Urban.
Filosofický časopis – 1. mimořádné číslo ročníku 2010, 184 stran, 148 Kč
Knihu tvoří sedm původních studií, které mapují různé aspekty Davidsonova filosofického odkazu. K probíraným tématům patří: vztah mentálního a fyzikálního, problematika tzv. externalismu, otázka racionality či diskuse o povaze metaforického významu. Autory příspěvků jsou J. Peregrin, T. Hříbek, M. Polák, L. Koreň, J. Mácha a T. Marvan. Editoři: Ludmila Dostálová a Tomáš Marvan.
Filosofický časopis – 2. mimořádné číslo ročníku 2009, 159 stran, 129 Kč
