Čeští vědci našli novou cestu, jak řídit magnetické a elektronické vlastnosti molekul
Tento objev by tak mohl sloužit k vývoji nových optických senzorů, fotoluminiscenčních materiálů, katalyzátorů nebo léčiv.
Tento objev by tak mohl sloužit k vývoji nových optických senzorů, fotoluminiscenčních materiálů, katalyzátorů nebo léčiv.
Slitiny s tvarovou pamětí NiTi se superelastickými a paměťovými funkcemi jsou v současnosti využívány v lékařství, robotice či automobilovém a leteckém průmyslu.
Výzkumníci uspěli ve vývoji nejmenšího diamantu na světě. Velikost zárodku krystalu je asi stotisíckrát menší než šířka lidského vlasu.
Hydratace iontů na površích má velký význam například při korozi, v elektrochemii či při transportu iontů v živých organismech. Vyskytují se například i v iontových nápojích.
Nové objevy nejen umožňují tisícinásobně rychlejší zápis do pamětí, ale mají i slibné aplikace v oblastech jako umělá inteligence a neuronové sítě.
Použití proton-borové jaderné reakce ke zvýšení efektivity ničení rakovinných buněk v protonové terapii bylo experimentálně prokázáno.
Vědci vyvinuli novou metodu metodu umožňující submolekulární rozlišení vodních klastrů na povrchu soli. Tato práce otevírá cestu pro studium vnitřní struktury a dynamiky ledu nebo vody na povrchu pevných látek.
Zmíněný úspěch je ještě cennější tím, že český autorský tým se obešel bez zahraniční kapacity z prestižní západní vědecké instituce, která by do takového časopisu „otvírala dveře“, ale publikovaný článek pochází výlučně od domácích autorů.
Když se sráží částice hmoty a antihmoty, mění se v energii a vytváří nové částice a antičástice. Na urychlovači ve Fermilabu pozorují vědci stovky milionů srážek denně. Podobné procesy při vzniku vesmíru nám měly zanechat stejné množství hmoty a antihmoty. Svět kolem nás je ale tvořen pouze hmotou a antihmota vzniká jen na urychlovačích, v jaderných reakcích nebo v kosmickém záření. “Co se stalo s antihmotou?”