Aktuality

Podívejme se zblízka na technologie, které byly  vyvinuty pro účely adaptivní optiky a stojí za jejím úspěchem.

S hlubokým zármutkem vás informuji o úmrtí našeho vysoce respektovaného a milovaného kolegy, Antonia Lucianettiho. Po krátké a zákeřné nemoci nás navždy opustil 19. listopadu 2020 v italském Bergamu ve věku 55 let.

„Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladších hvězd. Studie navrhující proces, který tuto zvláštnost vysvětluje, právě vychází v časopise The Astrophysical Journal. Podíleli se na ní i vědci z Akademie věd ČR.

Mezinárodní odborná komise udělila Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2020 Pavlu Jelínkovi za jeho výzkum chemických vlastností molekulárních struktur na površích pevných látek. Hodnotitele zaujaly vyvíjené techniky rastrovací mikroskopie, které nacházejí uplatnění v organické chemii.

Akademie věd ČR udělila v rámci programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace celkem sedm prémií Lumina quaeruntur. Mezi oceněnými je i Ippocratis Saltas z Centra pro kosmologii a fundamentální fyziku z Fyzikálního ústavu. Slavnostní ceremonie, při níž laureáty oceňuje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, se letos kvůli epidemiologickým opatřením odložila.

Výzkumný tým Stanislava Kamby z Fyzikálního ústavu AV ČR se rozhodující měrou podílel na vývoji nového magnetického materiálu s překvapivě jednoduchou krystalovou strukturou kuchyňské soli. Protože magnetizace je v tomto materiálu silně závislá na elektrickém poli, šel by použít v magnetických pamětech, spintronických a magnonických součástkách, řízených elektrickým polem.

Otázku o vzniku života si lidstvo klade již velmi dlouho. Po tisíce let se hledáním odpovědi na ni zabývali mystici a náboženští myslitelé. K nim se později přidali spekulující filosofové. Přírodní a exaktní vědy vstoupily do ringu teprve nedávno. Systematický výzkum chemických a fyzikálních dějů, které pravděpodobně sehrály při vzniku života podstatnou roli, se rozvíjí až od poloviny minulého století. Jedná se o stále sílící směr interdisciplinárního výzkumu, jehož se účastní i náš ústav. 

Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr v rámci obecné teorie relativity. Druhá část ceny míří k německému vědci Reinhardu Genzelovi a Američance Andree Ghezové za jejich objev supermasivní černé díry v centru naší galaxie.

Poprvé za čtrnáct let se letos porušila tradice slavnostní ceremonie a čtyři laureáti Akademické prémie byli předsedkyní Akademií věd Evou Zažímalovou pouze vyhlášeni. Z udělení nejvýznamnějšího vědeckého ocenění akademie se raduje i čerstvý nositel Petr Šittner z Fyzikálního ústavu.