Denyse Musiienka, Ladislava Straky a Rosse Colmana zachycující metodou interferenční mikroskopie martenzit. V absolutním hodnocení 126 přihlášených fotografií obsadil stejně jako v roce 2020 druhé místo Alexej Bubonov. Autoři vítězné fotografie získali i třetí místo.
Nejlepším snímkem ve Fotosoutěži pracovníků FZU v roce 2021 se stal snímek autorů Denyse Musiienka, Ladislava Straky a Rosse Colmana zachycující metodou interferenční mikroskopie martenzit. V absolutním hodnocení 126 přihlášených fotografií obsadil stejně jako v roce 2020 druhé místo Alexej Bubonov. Autoři vítězné fotografie získali i třetí místo.
Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom je vyrobena z extrémně levných materiálů.
Spojit školu, smysluplnou práci a důležitou praxi – právě to umožňuje vysokoškolským studentům Rozvojové centrum Radius. U jeho zrodu stály tři ústavy Akademie věd spolu se dvěma univerzitními pracovišti – Univerzitou Palackého v Olomouci a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.
Biočip je rychlý jako antigenní test a zároveň spolehlivý jako metoda PCR. Tým vědců pod vedením Hany Lísalové dosáhl nejdůležitějšího milníku při vývoji unikátního systému na detekci viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Výzkum biosenzorů, na kterých je systém založen, potvrdil jejich spolehlivost a otevřel nové možnosti pro další vývoj v této oblasti.
Fyzikální ústav (ELI Beamlines) a National Synchrotron Radiation Research Center z Tchaj-wanu uzavřely Memorandum o spolupráci. Slavnostní podepsání proběhlo on-line prostřednictvím videokonference.
Pro středoškolské studenty proběhl na Fyzikálním ústavu na přelomu října a listopadu 2021 již šestý ročník kurzů Vydra (Výlet do reálné vědecké práce ve fyzice). Po loňské improvizaci vynucené protiepidemickými opatřeními se účastníci opět mohli sejít prezenčně, a začít tak znovu rozvíjet i pošramocené sociální vazby.
Laserový systém BIVOJ je znovu rekordmanem a v tuto chvíli má světově nejvyšší střední výkon v oblasti vysokoenergetických laserů (>1 J) s vysokým středním výkonem. V tomto roce se jedná již o jeho druhý světový rekord. Při konverzi do druhé harmonické frekvence se na něm podařilo vygenerovat pulsy o vlnové délce 515 nm s energií vyšší než 68 J při opakovací frekvenci 10 Hz.
Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu a byli tak schopni potvrdit existenci jevu, který byl teoreticky předpovězen, ale nebyl přímo pozorován.
