Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology, představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice.
Objevovat přímo virové částice na rozdíl od náročného zjišťování protilátek v těle pacientů by mohla v dohledné době umožnit technologie vyvíjená skupinou Hany Lísalové z Oddělení optických a biofyzikálních systémů FZU.
Tým českých vědců poprvé demonstroval řízený přenos elektronu v rámci jedné molekuly.
Které instituce o granty žádají? Jak jsou úspěšné? A která témata jsou populární? Přinášíme analýzu dat o posuzovaných projektech základního výzkumu.
Studenti středních škol, ale i vysokoškoláci a žáci základních škol se na inspiračním workshopu BeInspired@ICHEP2020 seznámí s atraktivitou částicové fyziky a inspirují se možnostmi jejího uměleckého ztvárnění.
Výzkumný tým Stanislava Kamby ve spolupráci s americkými a německými kolegy vyvinul nový mikrovlnný materiál s unikátními vlastnostmi.
Fyzikální ústav Akademie věd ČR zvýšil rychlost svého připojení do sítě LHCONE na 100 Gbps a usnadnil tak svým vědcům zpracovávání obrovského množství dat produkovaných největším urychlovačem částic na světě.
Nebezpečné bojové chemické látky jako novičok nebo sarin by mohl několikanásobně účinněji rozložit nový nanokompozit. Na jeho vývoji se podíleli i vědci z AVČR.
V únoru 2019 vyzvalo výzkumné centrum ELI Beamlines vědeckou komunitu, aby předložila návrhy k realizaci výzkumných projektů v experimentální hale E1, která slouží k výzkumu týkajícímu se aplikací v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách. Šlo o takzvanou Výzvu 0 – vůbec první výzvu, již centrum ELI Beamlines pro externí uživatele vypsalo.
