Místopředseda Akademie věd a ředitel Fyzikálního ústavu britského ministra zasvětili během jeho návštěvy Prahy do fungování špičkového laserového centra ELI Beamlines, jehož součástí je i technologicky nejvyspělejší výkonový laserový systém na světě.
Až čtyři miliony korun za rok mohou nově získat na svůj výzkum vědci mladé a střední generace. Peníze mohou čerpat z programu Lumina. Jedním z českých nositelů je i Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR zabývající se vývojem specializovaných funkčních povrchů a inovativních materiálů
Příběh o zdokonalování lidské schopnosti nahlížet do vesmíru vypráví čtyřdílný pořad Jany Olivové
Před třemi týdny se v centru ELI Beamlines uskutečnil první testovací výstřel výkonového laserového systému L4, při kterém bylo dosaženo energie 1,2 kJ ve výstupních pulsech.
Centrum ELI Beamlines patří pod Fyzikální ústav Akademie věd ČR. Jeho cíl je vysoký, měl by zde vzniknout laser s nejvyšší intenzitou na světě. Postupně uvádí do provozu čtyři laserové systémy, L1 až L4. Ty pak budou sloužit vědcům z celého světa k experimentům, které by jinde dělat nemohli.
Základem nového experimentálního zařízení je laserové urychlování částic, které by mohlo najít využití i v lékařské oblasti při léčbě zhoubných nádorů.
Čtyři vynikající vědci získali prestižní ocenění za dlouholeté zásluhy o rozvoj svého oboru.
Tomáš Jungwirth, jeden z oceněných vědců, stojí za objevem, který předznamenává revoluci v oboru IT. Jako jeden ze zakladatelů antiferomagnetické spinotroniky totiž zjistil, že tzv. antiferomagnety umožňují až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média.
Podívejte se na záznam z přednášky z pravidelného setkání Kosmologické sekce České astronomické společnosti
