Aktuality

Laserová centra  HiLASE a ELI Beamlines v Dolních Břežanech nabízejí středoškolským týmům studentů možnost zapojit se do nové soutěže s názvem Science Challenge.

Cílené doručování léčiv je předmětem zájmu vědců z celého světa. K této problematice nyní výrazně přispěli i vědci z Laboratoře biofyziky pod vedením Olega Lunova. Ti se zabývali biologickými vlastnostmi a účinností transportu látek do buněk s pomocí DNA nanostruktur (DN). Uměle vytvořenou strukturu DNA při tom využili jakožto nosič sloužící k transportu látek do buněk a zkoumali, jaký vliv má na tento proces proteinový obal. 

Před deseti lety získal ve fotovoltaice nejčastěji užívaný polovodič křemík silného konkurenta – organicko-anorganické halogenidové perovskity. Martinu Ledinskému se díky Juniorskému grantovému projektu GA ČR podařilo dokázat, že defekty ve struktuře těchto materiálů nemají zásadní dopad na jejich optoelektronické vlastnosti, a tedy ani na účinnost fotovoltaické přeměny energie.

Předmětem projektu je výzkum a vývoj nové produktové rady modulárních konstrukčních prvků, které se stanou základem variabilních a stavebnicových funkčních celků s různým účelem praktického využití.

Nobelův výbor se rozhodl udělit letošní Nobelovu cenu za průkopnické příspěvky k všeobecnému porozumění komplexních systémů. Polovina ceny připadla prof. Giorgiu Parisimu z Univerzity La Sapienza v Římě za jeho objev vzájemného působení neuspořádanosti a fluktuací ve fyzikálních systémech od atomových po planetární škály.

Jiří Grygar převzal z rukou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Miloše Vystrčila stříbrnou medaili. Jeden z nejvýznamnějších českých popularizátorů vědy byl oceněn 28. září na návrh senátorů Jiřího Duška a Ladislava Václavce.

Nadační fond Neuron ocenil 28. září dva přední vědce Fyzikálního ústavu. V Panteonu Národního muzea převzal Václav Petříček nejvyšší udílenou cenu za celoživotní přínos vědě a Prokop Hapala byl Radou Neuronu zařazen mezi sedm dekorovaných nadějných mladých vědců.

Jen méně než 5 % celého vesmíru je tvořeno běžnou, viditelnou hmotou; zbývající část se skládá z temná energie (68%) a temné hmoty (27%).  Není proto divu, že porozumění této větší části, z níž se vesmír skládá, patří mezi hlavní cíle astrofyziky a kosmologie. Federico Urban z Fyzikálního ústavu je čerstvým držitelem grantu z fondů EHP a Norska na podporu mezinárodní spolupráce, která se zabývá několika konkrétními aspekty temné hmoty.