Výzkum

Rekord z roku 2016 byl překonán. Na laseru BIVOJ bylo stabilně dosaženo energie 145 J a v maximu 146,5 J v 10 ns trvajícím pulzu při opakovací frekvenci 10 Hz na vlnové délce 1030 nm.

Krystaly jsou jako stavebnice. Jsou poskládané z miniaturních kostiček, kterými jsou velmi často molekuly. Lukáš Palatinus dokáže určit, jak molekuly vypadají a jak se v krystalu skládají. Vytváří tak nové modely krystalových struktur. Nedokonalý krystal, jež se vyznačuje tím, že v uspořádání kostiček jsou chyby a nepřesnosti, je další vědeckou výzvou pro Lukáše Palatinuse.

Vědci z FZU v rámci široké mezinárodní spolupráce objevili, že v supermřížkách tvořených vrstvami feroelektrického materiálu a tenkých kovových mezivrstev se elektrické dipóly uspořádávají do neobvyklé a pravidelné doménové struktury, která má mimořádné dielektrické vlastnosti.

Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je o krok blíže k využití v praxi. Jedinečná technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy. 

Vědci z Fyzikálního ústavu ve spolupráci s Lomonosovovou univerzitou v Moskvě připravili nové fotonické krystaly na bázi porézního křemíku se směsí fotochromních kapalných krystalů, které lze ovládat světlem. V odborném článku, jehož obrázek se dostal na zadní stranu listopadového vydání Advanced Optical Materials, ukázali, že tyto materiály mají velký potenciál ve fotonických aplikacích.

„Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladších hvězd. Studie navrhující proces, který tuto zvláštnost vysvětluje, právě vychází v časopise The Astrophysical Journal. Podíleli se na ní i vědci z Akademie věd ČR.

Doménová struktura s polárními doménovými stěnami v nepolární mřížce CaTiO₃ z článku: “Domain-wall engineering and topological defects in ferroelectric and ferroelastic materials”, jenž se dostala na hlavní obálku listopadového vydání časopisu Nature Reviews Physics.

Výzkumný tým Stanislava Kamby z Fyzikálního ústavu AV ČR se rozhodující měrou podílel na vývoji nového magnetického materiálu s překvapivě jednoduchou krystalovou strukturou kuchyňské soli. Protože magnetizace je v tomto materiálu silně závislá na elektrickém poli, šel by použít v magnetických pamětech, spintronických a magnonických součástkách, řízených elektrickým polem.