V Centru ELI Beamlines byl 5. února 2021 demonstrován provoz laserového systému L3-HAPLS na úrovni 0.5 PW při opakovací frekvenci 3.3 Hz. V provedených zkouškách byly pulsy generované laserovým řetězcem komprimovány ve vakuovém PW kompresoru pomocí čtyř velkoplošných difrakčních mřížek.
Fyzička, básnířka a překladatelka Elena Buixaderas se narodila v Murcii, ale do Prahy, jak sama přiznává, se dostala i proto, že je tvrdohlavá, a když něco chce, dokáže si zatím jít. Letos se dostala se svým článkem na obálku speciálního čísla Women in Ferroelectrics Research and Development, připraveného k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě.
Rekord z roku 2016 byl překonán. Na laseru BIVOJ bylo stabilně dosaženo energie 145 J a v maximu 146,5 J v 10 ns trvajícím pulzu při opakovací frekvenci 10 Hz na vlnové délce 1030 nm.
Krystaly jsou jako stavebnice. Jsou poskládané z miniaturních kostiček, kterými jsou velmi často molekuly. Lukáš Palatinus dokáže určit, jak molekuly vypadají a jak se v krystalu skládají. Vytváří tak nové modely krystalových struktur. Nedokonalý krystal, jež se vyznačuje tím, že v uspořádání kostiček jsou chyby a nepřesnosti, je další vědeckou výzvou pro Lukáše Palatinuse.
Vědci z FZU v rámci široké mezinárodní spolupráce objevili, že v supermřížkách tvořených vrstvami feroelektrického materiálu a tenkých kovových mezivrstev se elektrické dipóly uspořádávají do neobvyklé a pravidelné doménové struktury, která má mimořádné dielektrické vlastnosti.
Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je o krok blíže k využití v praxi. Jedinečná technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy.
V časopise Nature Electronics popisují vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy svůj nový experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Femtosekundu dělí od sekundy podobný počet řádů, jako je mezi sekundou a stářím vesmíru, tedy patnáct.
Vědci z Fyzikálního ústavu ve spolupráci s Lomonosovovou univerzitou v Moskvě připravili nové fotonické krystaly na bázi porézního křemíku se směsí fotochromních kapalných krystalů, které lze ovládat světlem. V odborném článku, jehož obrázek se dostal na zadní stranu listopadového vydání Advanced Optical Materials, ukázali, že tyto materiály mají velký potenciál ve fotonických aplikacích.
„Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladších hvězd. Studie navrhující proces, který tuto zvláštnost vysvětluje, právě vychází v časopise The Astrophysical Journal. Podíleli se na ní i vědci z Akademie věd ČR.
