Knižně vydaných pamětí českých fyziků najdeme v knihovnách relativně velmi málo (natož na pultech knihkupectví). Jde přitom o velmi cenný zdroj informací o vývoji příslušného oboru, o vztazích ve vědecké komunitě i o prostředí, ve kterém se vyvíjí.
ELI Beamlines je evropské výzkumné centrum s nejintenzivnějším laserovým systémem na světě. Při příležitosti 60. výročí objevu laseru jsme se na podrobnosti týkající se vzniku a plánovaného výzkumu v ELI zeptali profesora Jana Řídkého, jenž stál spolu se svými kolegy přímo u jeho zrodu.
Článek shrnuje různé teoretické úvahy i empirické pokusy o dosažení laserové akce na mezipásových elektronových přechodech v polovodičích s nepřímým zakázaným pásem.
Studenti se již nyní mohou na webu www.talentovka.cz zapojit do internetového kola, ve kterém na ně čeká několik příkladů. Dvanáct nejlepších řešitelů si pak v říjnu během třídenního finále vyzkouší simulaci skutečného vědeckého experimentu v profesionálních laboratořích laserových center.
Začínal v Turnaji mladých fyziků jako účastník, ale postupně přešel z pozice účastníka do role hodnotícího a nyní se Hynek Němec podílí i na organizaci celé akce.
Polovina Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2019 byla udělena americkému kosmologovi Jamesu Peeblesovi za „teoretické objevy ve fyzikální kosmologii“. Připomeňme dva klíčové objevy, které objevu reliktního záření předcházely, a několik osobností, které při tom hrály důležité role.
Koncem září 2019 proběhl v Praze mimořádný workshop, zaměřený na aplikace výkonových laserů v oblasti detekce a odklánění nebezpečných blízkozemních objektů či dálkového průzkumu Sluneční soustavy.
Všechna hlavní pracoviště Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU) se otevřela ve dnech 12.–16. listopadu 2019 veřejnosti. Návštěvníci se mohli seznámit s laboratoří, která disponuje nejsilnějším laserem na světě či pozorovat atomy.
