V úterý 29. prosince zemřel po delší nemoci náš spolužák, kamarád a spolupracovník Václav Vrba. Jeho životní pouť se s našimi na mnoha místech a po dlouhá léta protínala jak v pracovním, tak osobním životě a je pro nás těžké smířit se s myšlenkou, že tomu tak již dále nebude.
V časopise Nature Electronics popisují vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy svůj nový experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Femtosekundu dělí od sekundy podobný počet řádů, jako je mezi sekundou a stářím vesmíru, tedy patnáct.
Vědci z Fyzikálního ústavu ve spolupráci s Lomonosovovou univerzitou v Moskvě připravili nové fotonické krystaly na bázi porézního křemíku se směsí fotochromních kapalných krystalů, které lze ovládat světlem. V odborném článku, jehož obrázek se dostal na zadní stranu listopadového vydání Advanced Optical Materials, ukázali, že tyto materiály mají velký potenciál ve fotonických aplikacích.
„Rudí obři“ jsou pro astronomy zajímavý typ obrovitých, jasně svítících hvězd. I z kosmického hlediska jsou to staré hvězdy, které prošly dlouhým vývojem. V oblasti středu naší Galaxie se však nachází překvapivě málo těchto hvězdných gigantů, naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladších hvězd. Studie navrhující proces, který tuto zvláštnost vysvětluje, právě vychází v časopise The Astrophysical Journal. Podíleli se na ní i vědci z Akademie věd ČR.
Doménová struktura s polárními doménovými stěnami v nepolární mřížce CaTiO3 z článku: “Domain-wall engineering and topological defects in ferroelectric and ferroelastic materials”, jenž se dostala na hlavní obálku listopadového vydání časopisu Nature Reviews Physics.
Výzkumný tým Stanislava Kamby z Fyzikálního ústavu AV ČR se rozhodující měrou podílel na vývoji nového magnetického materiálu s překvapivě jednoduchou krystalovou strukturou kuchyňské soli. Protože magnetizace je v tomto materiálu silně závislá na elektrickém poli, šel by použít v magnetických pamětech, spintronických a magnonických součástkách, řízených elektrickým polem.
Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska představili v časopise Nature Communications nový druh polymerů, které byly dosavadními přístupy nedostupné. Tento druh polymeru může sehrát významnou roli při návrhu nových komponentů pro nanoelektroniku, jako jsou nové displeje.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zahájili testování biosenzorů pro detekci koronaviru na reálných vzorcích odebraných od infikovaných pacientů. Nyní zvažují, zda zůstat u „jednodušší“ verze senzoru nebo pracovat na dalších úpravách. Díky nim by přístroj mohl přesně změřit i množství viru na površích či v tělních tekutinách.
V článku publikovaném v časopise Science Advances přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako čerstvý absolvent doktorského studia již těší pověsti předního světového experta ve svém oboru.
