Výzkum

Revoluce v ochraně proti ohni: čeští vědci vyvinuli nehořlavý grafenový aerogel

Anotace

Uhlíkový materiál odolávající plamenům s teplotou až 1500 °C se podařilo vytvořit multioborovému týmu fyziků a chemiků z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Na odstínění takto vysoké teploty přitom stačí pouhý milimetr materiálu. Nový porézní grafenový aerogel dočasně odolá různým typům vysokoteplotních plamenů, včetně velmi reaktivního vodíkového.

Ekologická výroba fotovoltaiky v Evropě je díky českým vědcům na dosah

Anotace

Tři pilotní linky, které pokrývají celý výrobní cyklus inovativních křemíkových solárních panelů, vzniknou do roku 2025 v Europě díky projektu PILATUS. Speciální technologie s kontakty na spodní straně umožní slunečním článkům přeměnu energie vyšší než 26 %. Při výrobě tohoto fotovoltaického „Ferrari“ chtějí odborníci zároveň minimalizovat jeho CO2 stopu. Na projektu bude pracovat také tým z Fyzikálního ústavu AV ČR pod vedením Martina Ledinského.

Vědci otevřeli cestu pro využití grafenových tranzistorů

Anotace

Vyřešit jednu ze zásadních překážek pro užití nanografenu jako nástupce křemíkových součástek v elektronice se podařilo multioborovému mezinárodnímu týmu vědců s českou účastí. Článek popisující inovativní řešení povrchové úpravy grafenových nanopásků vyšel v časopise Nature Chemistry.

ReMade@ARI – hub pro výzkum materiálů

Anotace

Plán Evropské unie (EU) pro cirkulární ekonomiku vychází z předpokladu, že až 80 % dopadu výrobku na životní prostředí je určeno ve fázi návrhu. S cílem podpořit komplexní přístup k udržitelné výrobě a výrobkům bude brzy zahájen projekt evropské výzkumné infrastruktury ReMade@ARI: zavazuje se, že na bezprecedentní úrovni podpoří vývoj inovativních, udržitelných materiálů pro klíčové komponenty v nejrůznějších odvětvích, jako jsou elektronika, baterie, vozidla, stavebnictví, obaly, plasty, textil a potraviny.

DNA nanotechnologie na vzestupu

Anotace

Vědci z Laboratoře biofyziky přispěli do oblasti DNA nanotechnologií nedávnou systematickou analýzou. Autoři pod vedením Olega Lunova v ní shrnují současný stav znalostí o interakcích nanostruktur DNA (DN) s buňkami a identifikují klíčové výzvy z pohledu buněčné biologie.