Vědcům z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., se ve spolupráci se společnostmi BENEŠ a LÁT a.s. a CARDAM s.r.o. podařilo vyvinout komplexní systém pro chlazení složitých forem vyrobených pomocí 3D tisku. Výsledky projektu využívají nejnovějších poznatků z oblasti povlakovacích technologií a významného pokroku aditivní výroby.
Projekt NCK MATCA (Národní centrum kompetence pro materiály, pokročilé technologie, povlakování a jejich aplikace) vstupuje do svého druhého, šestiletého období. Technologickou agenturou ČR do něj bylo vybráno jako jeden z 18 projektů.
Co je to genderové pojetí rovnosti? Jak s tématem pracovat nejen v širší společnosti, ale i v organizaci podobné té naší? Kde si v rámci Evropy vlastně stojíme?
Švýcarská krystalografická asociace pozvala Dr. Lukáše Palatinuse na letošní prestižní přednáškové turné Howard Flack Lecture Series. Světový odborník na krystalografii přednesl sérii přednášek o elektronové krystalografii na ETHZ v Curychu, v Institutu Paula Scherrera ve Villigenu, na Univerzitě v Bazileji, Univerzitě v Bernu, EPFL v Lausanne a na Univerzitě v Ženevě. Přednáškové turné se konalo ve dnech 7.–11. listopadu 2022.
Rádi bychom vás upozornili na zajímavý dokument, který nám poskytl Tomáš Fischer, syn profesora Jana Fischera, našeho dlouholetého pracovníka, který zemřel letos v únoru ve věku nedožitých 90 let. Jan Fischer patřil ke generaci zakladatelů Fyzikálního ústavu jako byli Luděk Pekárek, Jan Fousek, Václav Janovec, Jan Kaczér, Miroslav Trlifaj, Zdeněk Frait a další. Oblastí jeho zájmu byla teoretická fyzika elementárních částic, v níž dosáhl významných výsledků.
Má smysl vydávat tištěný časopis, který se zabývá propagací fyziky? Touto kontroverzní otázkou zahájil diskusi o budoucnosti popularizace fyziky ředitel Fyzikálního ústavu Michael Prouza. Debata se konala v pondělí 24. října u příležitosti oslav 150. výročí časopisu pro fyziku v zaplněném sálu budovy SOLID21 a následovala po odborných přednáškách věnovaných historii fyziky a její popularizace.
V letošním ročníku kurzu Vydra si organizátoři připravili pro studenty úlohy s otevřeným řešením a zaměřili se tak na obecné přístupy používané k řešení badatelských úloh. Závěrečné setkání proběhlo 1. listopadu v prostorách Fyzikálního ústavu, kdy si studenti vyzkoušeli prezentaci výsledků včetně modelové vědecké diskuse.
Zásadní krok pro výzkum, vývoj a využití laserových technologií v Evropě: ELI Beamlines, výzkumné centrum disponující nejintenzivnějšími laserovými systémy na světě, přechází ze struktury Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR do mezinárodního výzkumného konsorcia ELI ERIC – Extreme Light Infrastructure ERIC. Zařadí se tak mezi evropská vědecká centra typu CERN nebo Evropská jižní observatoř v Chile.
Ondřej Haderka vede desátým rokem olomouckou Společnou laboratoř optiky (SLO) – pracoviště, které provozuje Sekce optiky Fyzikálního ústavu společně s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Místo, kde vznikají ohromná zrcadla pro vesmírné observatoře a zabývají se astrofyzikou, ale kde se vede i výzkum v oblasti kvantové optiky a laserů.
