Letošní ročník fotografické soutěže na téma Fyzika v našem každodenním životě je kromě stávajících i bývalých zaměstnanců FZU zaměřen na studenty. Každý soutěžící má možnost přihlásit maximálně 5 fotografií. Uzávěrka přihlášek je 31. října 2023.
Celý profesní život RNDr. Zdeňka Šimši, CSc. je spojen s Fyzikálním ústavem (původním jménem Ústav technické fyziky ČSAV), kam po ukončení Matematicko-fyzikální fakulty UK nastoupil v roce 1960. V tehdejším oddělení feritů se věnoval experimentálnímu výzkumu strukturních, elektrických a magnetických vlastností magnetických oxidů. Významně tak přispěl k lepšímu pochopení vlastností magnetických látek, zvláště feritů a granátů. Rozvinul také metodiku studia optických a magnetooptických vlastností vrstev, vhodných pro magnetooptický záznam informací.
Už od počátku civilizace mohli lidé zkoumat vesmírná tělesa jen pomocí pozorování. Dnes však prostřednictvím laserů můžeme vesmírné objekty simulovat přímo v pozemských laboratořích. Silné lasery dokáží napodobit podmínky v jádrech velkých planet, zažehnout počátky termojaderné fúze, která pohání hvězdy, a pomocí chemických reakcí umíme připravit struktury podobné mlhovinám. Díky tomu si vědci mohou na procesy, které mnohdy probíhají tisíce světelných let od nás, prakticky sáhnout, proměřit je a lépe jim porozumět.
Rok 1963 byl pro československou fyziku a techniku v oblasti kvantových generátorů světla (laserů) takový annus mirabilis. Během asi půl roku byly úspěšně demonstrovány lasery všech hlavních typů: pevnolátkové s neodymovým sklem (FÚ ČSAV) a rubínem (VÚ MNO), polovodičový injekční laser na bázi GaAs (ÚFPL ČSAV) a plynový He-Ne laser (ÚPT ČSAV). Tento článek se pokouší zrekonstruovat okolnosti vzniku prvního z těchto laserů, který vyslal paprsek koherentního světla 9. dubna 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV v Praze díky úsilí Dr. Karla Pátka (1927–1967).
Renomovaný fyzik Luca Volpe nedávno přednášel ve FZU o nejnovějších objevech v oblasti jaderné fúze s lasery a souvisejících vědních oborech. Přednáška s názvem Od nedávného průlomu v centru NIF (National Ignition Facility neboli Národním zážehovém zařízení) k nové evropské cestě pro jadernou fúzi s laserem v EU se týkala dvou hlavních témat.
Vyvinout nové senzory pro průmyslové aplikace využitelné především v oblastech vodohospodářství, slévárenství a materiálového inženýrství, to jsou cíle dalšího projektu NCK MATCA s názvem Senzorika pro 21. století.
Metabolismus účinných látek léčiv, ale i bylin a bylinných doplňků stravy probíhá v játrech, která ale mohou být během tohoto procesu nenávratně poškozena, což může vést i ke smrti pacienta. Proti takzvanému lékovému poškození jater (DILI – drug induced liver injury) zatím neexistuje účinná prevence ani jednoduchý systém testování léků v preklinických fázích vývoje, který by jednoznačně určil možnou hepatotoxicitu daného léku. 9. a 10. března o něm na FZU debatoval mezinárodní tým špičkových odborníků.
Úspora materiálu a provozních nákladů, méně odpadu, přidaná hodnota výrobků, ekologičtější provoz. Pozitivní výsledky, kterých dosáhly české výrobní firmy díky spolupráci s konsorciem Brain4Industry (B4I), jehož hlavním koordinátorem je Fyzikální ústav AV ČR, se staly hlavním obsahem konference Společná cesta k digitalizaci českých výrobců, kterou ve středu 1. března uspořádalo B4I v partnerství s Českou manažerskou asociací.
Jsou zprávy, jejichž obsah se zdá být jen těžko uvěřitelný. Jednou z takových je ta o odchodu Vládi Chába, který byl znám svojí nezměrnou vitalitou a sportovním duchem. Bohužel jeho velké vědecké a sportovní srdce dotlouklo v noci 5. března 2023 při nedožitých 76 letech. Když jsem se asi před měsícem doslechl, že na tom není zdravotně příliš dobře, nevěnoval jsem té zprávě velkou pozornost. Přišlo mi, že není nemoci nebo překážek, které by Vláďův spirit nezvládl. Bohužel jsem se mýlil.
