Aktuality

Síťoví experti z celého světa diskutovali současný stav a vývoj přenosů dat z urychlovače LHC v CERN a dalších vědeckých experimentů náročných na velké datové přenosy. Během setkání LHCOPN-LHCONE ve Fyzikálním ústavu se ve dnech 18.–19. dubna sešlo fyzicky i virtuálně více než 70 odborníků, kteří se shodli na nutnosti rozšiřování využití protokolu IPv6 a posilování síťových spojení pro pokrytí potřeb velkých projektů.

Prohodit při obouvání levou botu za pravou je nepříjemné, ale zaměnit stejným způsobem při výrobě léčiv molekuly může být osudné – místo léku vznikne jed. Tomu pomůže zabránit nová metoda týmu mezinárodních vědců vedeného Lukášem Palatinusem z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Unikátní postup určování polohy atomů v krystalech publikoval v minulém týdnu časopis Nature Chemistry.

Rok 1963 byl pro československou fyziku a techniku v oblasti kvantových generátorů světla (laserů) takový annus mirabilis. Během asi půl roku byly úspěšně demonstrovány lasery všech hlavních typů: pevnolátkové s neodymovým sklem (FÚ ČSAV) a rubínem (VÚ MNO), polovodičový injekční laser na bázi GaAs (ÚFPL ČSAV) a plynový He-Ne laser (ÚPT ČSAV). Tento článek se pokouší zrekonstruovat okolnosti vzniku prvního z těchto laserů, který vyslal paprsek koherentního světla 9. dubna 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV v Praze díky úsilí Dr. Karla Pátka (1927–1967).

Tim Verhagen, nizozemský vědec z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se v rámci ambiciózního projektu pokouší vytvořit nový typ materiálu, který bude mít při pokojové teplotě současně feromagnetické i feroelektrické vlastnosti. Projekt, který financuje Evropská rada pro výzkum (ERC), se věnuje nanášení velmi tenkých jednoatomových vrstev různých materiálů na sebe, čímž se vytvoří tzv. 2D sendvič.

Znečištění vody každoročně ohrožuje více životů než všechny formy násilí a války. Dostupné zdroje čisté vody jsou ale omezené. Inovativní řešení pro vodohospodářská zařízení přináší mezinárodní projekt aqua3S, do kterého zásadně přispívají vědci z Fyzikálního ústavu vývojem speciálních senzorů.

Získat grant Evropské výzkumné rady se daří přibližně jednomu procentu vědců v Evropě, avšak profesor Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR obstál ve velké konkurenci již podruhé. S projektem Altermagnetismus a spintronika bez magnetizace a relativity se mu po dvanácti letech podařilo opět uspět v kategorii ERC Advanced grant a získat nejvyšší možnou podporu ve výši 2,5 milionu eur. Úspěšnost podaných žádostí u tohoto typu grantů byla přitom v roce 2022 pouhých 13,2 %.

Renomovaný fyzik Luca Volpe nedávno přednášel ve FZU o nejnovějších objevech v oblasti jaderné fúze s lasery a souvisejících vědních oborech. Přednáška s názvem Od nedávného průlomu v centru NIF (National Ignition Facility neboli Národním zážehovém zařízení) k nové evropské cestě pro jadernou fúzi s laserem v EU se týkala dvou hlavních témat.

Nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové v oblasti technických a přírodních věd převzali ve čtvrtek 24. března Cenu Wernera von Siemense za rok 2022. Tu uděluje český Siemens za vynikající výzkum v kategoriích, jako je základní výzkum, nejlepší diplomová práce, nejlepší doktorská práce a nejlepší pedagogický pracovník již 25 let. Mezi oceněnými byl i Matěj Hývl a jeho školitel Antonín Fejfar.

Vyvinout nové senzory pro průmyslové aplikace využitelné především v oblastech vodohospodářství, slévárenství a materiálového inženýrství, to jsou cíle dalšího projektu NCK MATCA s názvem Senzorika pro 21. století.