První ročník vzdělávací soutěže Science Challenge pro týmy nadaných středoškoláků se uskutečnil 18.–19. února v laserových centrech ELI Beamlines a HiLASE. Během dvacetičtyřhodinového vědeckého maratonu vybojoval první místo v náročném klání tým Nafta – Anime.
18.–19. února 2022 se v laserových centrech Fyzikálního ústavu AV ČR, HiLASE a ELI Beamlines, uskutečnilo finále prvního ročníku Science Challenge, vzdělávací soutěže pro týmy nadaných středoškoláků, kteří se nebojí ultimátních vědeckých výzev.
FZU se připojuje k Akademii věd ČR, která vyjádřila podporu prohlášení předsedy vlády České republiky k vývoji situace na Ukrajině.
FZU se rovněž zapojí do nového programu mezinárodní spolupráce Akademie věd pro studenty vysokých škol, postdoktorandy a vědce působící na území napadené Ukrajiny a nabízí i mimo tento program také další podporu prostřednictvím možnosti placených pracovních stáží pro ukrajinské kolegy.
Vědci z Fyzikálního ústavu ve spolupráci s korejskými kolegy úspěšně realizovali pokusy vytváření a rušení solitonů s neceločíselným nábojem. Dosáhli toho pomocí elektrických pulzů z hrotu rastrovacího mikroskopu. Nový postup je významným krokem k vývoji kvantových počítačů na bázi solitonů. Výsledek publikoval časopis Nature Nanotechnology.
Centrum HiLASE v Dolních Břežanech slaví další úspěch, a to rovnou světový rekord. Na konci ledna se vědeckému týmu Vysokoenergetické deskové lasery podařilo překonat další světový rekord na laserovém systému BIVOJ, a to o obdivuhodných 40 %. V rámci konverze do druhé harmonické frekvence se na něm podařilo vygenerovat pulzy o vlnové délce 515 nm s energií 95 J při opakovací frekvenci 10 Hz.
Centrum HiLASE v Dolních Břežanech slaví velký úspěch. Na konci ledna se vědeckému týmu Vysokoenergetické deskové lasery podařilo překonat další světový rekord na laserovém systému BIVOJ, a to o 40 %. V rámci konverze do druhé harmonické frekvence se na něm podařilo vygenerovat pulzy o vlnové délce 515 nm s energií 95 J při opakovací frekvenci 10 Hz.
Vědci Akademie věd ČR patentovali vynález, který by mohl vyřešit problémy s hořícími bateriemi. Experimentální vysokonapěťová baterie, kterou zkonstruovali ve Fyzikálním ústavu a Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, funguje na principu elektrochemické reakce. Vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom je vyrobena z extrémně levných materiálů.
Spojit školu, smysluplnou práci a důležitou praxi – právě to umožňuje vysokoškolským studentům Rozvojové centrum Radius. U jeho zrodu stály tři ústavy Akademie věd spolu se dvěma univerzitními pracovišti – Univerzitou Palackého v Olomouci a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.
Biočip je rychlý jako antigenní test a zároveň spolehlivý jako metoda PCR. Tým vědců pod vedením Hany Lísalové dosáhl nejdůležitějšího milníku při vývoji unikátního systému na detekci viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Výzkum biosenzorů, na kterých je systém založen, potvrdil jejich spolehlivost a otevřel nové možnosti pro další vývoj v této oblasti.
