Letošní prestižní zlatou medaili SASP Erwina Schrödingera obdržel profesor Karl-Heinz Ernst za průkopnický příspěvek k základním a aplikovaným aspektům povrchových věd, stereochemie, chirality a nanomateriálů. Cena byla udělena v únoru na XXIV. sympoziu o atomové, klastrové a povrchové fyzice v italském Andalu.
„Vědecký objev nemá žádnou hodnotu, pokud jej nelze vysvětlit barmance.“ Citát nobelisty Ernesta Rutherforda bychom mohli uplatnit na nedávné úspěchy Libora Šmejkala. V soutěži Falling Walls získal v konkurenci tisícovky vědců ocenění Průlomový vědecký objev roku 2023 za své teoretické práce v oblasti altermagnetismu a nedisipativní nanoelektroniky.
Tématem fotografické soutěže roku 2023 byla fyzika v našem každodenním životě, zadání pro pracovníky Fyzikálního ústavu snadno uchopitelné. Ale ačkoli by se mohlo zdát, že se v soutěži utkají především snímky vzniklé během pracovní doby, vítězná trojice snímků tento předpoklad nepotvrzuje.
Karel Rohlena je odborníkem na teorii nízkoteplotního i vysokoteplotního hustého plazmatu a zakladatelem oboru vytváření a zkoumání plazmatu výkonovými lasery v Čechách. Svou dlouholetou vědeckou i organizační aktivitou sehrál klíčovou roli při vybudování komplexu laserových systémů PERUN a dále systému Prague Asterix Laser System (PALS) ve společné laboratoři FZU a Ústavu fyziky plazmatu a následnými projekty HiLASE a ELI Beamlines v České republice.
Po dokončení studia na Českém vysokém učení technickém v Praze v roce 1965 začal Oldřich Renner svou vědeckou kariéru v Ústavu fyziky pevných látek ČSAV, kde se věnoval studiu tenkých vrstev a multivrstev pomocí různých metod difrakce rentgenového záření. Postupně se specializoval na rentgenovou spektroskopii a zobrazování o velmi vysokém rozlišení.
Jarmila Kodymová zahájila vědeckou kariéru v oboru biofyziky, ale později se zaměřila na výzkum v oblasti plazmochemie a plazmofyziky molekulárních plynů v nízkoteplotních elektrických výbojích. Vedle pulsního fotodisociačního laserového systému PERUN I se jejím hlavním vědeckým zájmem posléze stal alternativní způsob čerpání jódového laseru chemicky generovaným elektronově excitovaným molekulárním kyslíkem, tzv. singletovým kyslíkem. Pro tento výzkum vybudovala nové laboratoře a vytvořila tým zabývající se experimentálním a teoretickým studiem řady fyzikálně-chemických problémů spojených s činností kontinuálního chemického kyslík-jódového laseru, tzv. COILu (z Chemical Oxygen-Iodine Laser).
Jaromír Hrdý je autorem více než 80 publikací v mezinárodních recenzovaných vědeckých časopisech a také jednoho objevu. Svůj výzkum zaměřený na rentgenovou spektroskopii, rentgenovou difrakci a s tím související rentgenovou krystalovou optiku (zejména pro synchrotronové záření) rozvíjí více než 60 let a dodnes působí v Sekci optiky, kde založil skupinu rentgenové optiky.
Ve čtvrtek 11. ledna předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová čtyřem předním vědcům statut emeritního vědeckého pracovníka AV ČR. Slavnostní udílení se uskutečnilo v sále Fyzikálního ústavu na Slovance za účasti zástupců Akademické rady AV ČR a vedení Fyzikálního ústavu.
Cenu za nejlepší studentskou přednášku získal na světové materiálové konferenci doktorand Ing. Filip Matějka. Na setkání Společnosti pro výzkum materiálů v Bostonu přednesl přednášku o tématu plazmatické syntézy a povrchové pasivace větších křemíkových nanočástic a křemíkových kvantových teček.
