Společný výzkum vědců z NCK MATCA Fyzikálního ústavu AV ČR a průmyslových partnerů otvírá možnosti použití nových technologií slibujících významný pokrok v jaderném inženýrství a vývoji supravodivých materiálů.
Významné ocenění L’ORÉAL-UNESCO Pro ženy ve vědě převzala na slavnostním vyhlášení 18. ročníku Ing. Monika Kučeráková, Ph.D. Úspěšná vědkyně patří mezi nejzkušenější krystalografy a krystalografky v Česku. Zeptali jsme se jí nejen na vědeckou kariéru, ale také na její názor na roli žen ve vědě a osobní zkušenosti s vyvažováním pracovního a rodinného života.
Nestává se příliš často, aby byl světu představen nový teleskop pro detekci kosmického záření. Proto je počin kolegů ze Společné laboratoře optiky z Olomouce unikátní.
Fyzikální ústav AV ČR pořádá soutěž Fyzikální fotografie 2024, která je letos tematicky věnována „proměně“. Jejím hlavním cílem je popularizace krás fyziky a snaha bořit zažité stereotypy vnímání tohoto vědního oboru. Fotografická soutěž je zakončena slavnostním vyhlášením vítězů a výstavou oceněných a vybraných snímků během Noci vědců, kterou pořádá instituce v prostorách areálu Na Slovance v pátek 27. 9. 2024.
Nejnovější díl populárního cyklu Nezkreslená věda se zaměřuje na klíčové téma naší doby – fotovoltaické využití energie Slunce. Důvodem propojení oblíbeného edukačního seriálu s Fyzikálním ústav je projekt Pilatus, na kterém se podílí tým Martina Ledinského.
Česká republika si letos 1. května připomněla dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Uplynulých dvacet let zásadně změnilo české výzkumné prostředí, česko-německé vztahy i Evropský výzkumný prostor. „Ani dvacet let po rozšíření Evropské unie ovšem excelence ve výzkumu není v rámci Evropského výzkumného prostoru rovnoměrně rozložena," uvedl prezident Společnosti Maxe Plancka (MPG) Patrick Cramer na slavnostním otevření prvních tří Dioscuri center v České republice v pátek 17. května 2024.
Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou. Správnost metody Jakuba Víchy potvrdily stovky mezinárodních vědců z Observatoře Pierra Augera, jak potvrzuje studie publikovaná v těchto dnech v časopise Physical Review D.
Teoretický popis se často dostává do centra pozornosti teprve ve chvíli, kdy už jsou průlomové experimenty dokončeny. Mnohem zajímavější situace se však stane, když teoretická předpověď přesvědčí vědce, aby se pustili do konkrétního měření, a následně se získaná spektra přesně shodují s předpovědí.
Máme za sebou další úspěšnou účast na kariérních veletrzích. Letos jsme začali 4. 4. na FJFI ČVUT na osvědčené akci „Ulov mě na Jaderce“ a pokračovali jsme 24. 4. na události „Dny firem na Matfyzu“.
