Výzkum

Projekt LasApp navazuje na dlouholetou tradici unikátního výzkumu a vývoje v oblasti laserových technologií v České republice a plně využívá stávající infrastrukturální a expertní zázemí. Vědci vytipovali tři strategické oblasti, kde mohou v budoucnu laserové technologie sehrát zásadní roli při hledání nových průlomových poznatků a objevů. Jedná se o oblasti vesmírných aplikací, biotechnologií a pokročilých laserových technologií pro chytrou výrobu. Pro všechny tyto oblasti hrají do budoucna klíčovou roli znalosti z oborů chytré optiky, práce s daty, automatizace, robotizace a AI.

Výzkum projektu TERAFIT se zaměří na vývoj aplikací, které mají esenciální význam pro internet věcí a ekonomiku velkých dat. Cílem je dosažení průlomu směrem k nové generaci informačních technologií – tři výzkumné záměry projektu se zaměřují na vzájemně propojené průlomy, které povedou k zásadním úsporám na energetické, prostorové i časové škále.

Vědci zapojení do projektu FORTE se soustředí na klíčové otázky v oblasti fyziky elementárních částic a kosmologie. Jejich záměrem je prohloubit naše poznání o základních složkách hmoty ve vesmíru a interakčních silách. Pro dosažení tohoto cíle plánují vylepšit měření některých parametrů standardního modelu a hledat nové částice, což by mohlo vést k průlomu v jeho chápání.

Víceškálové materiály jsou sestaveny z různých druhů nanomateriálů, které mají samy o sobě neobvyklé vlastnosti. Jejich vzájemnou kombinací a integrací do hierarchií vyššího řádu lze získat inteligentní hmotu s unikátními funkcionalitami a překvapivým využitím v mnoha různých oborech. Na výzkum s tímto zaměřením se orientuje konsorcium osmi partnerů z akademické a výzkumné sféry vedené Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR.

Projekt FerrMion je zaměřen na výzkum a vývoj technických aplikací feroických materiálů, jako jsou feroelastické slitiny s tvarovou pamětí či multiferoika kombinující jedinečné elektrické, magnetické a mechanické vlastnosti. Plánovaný výzkum pokrývá široké spektrum fyzikálních a technických oborů a slibuje aplikace v energetice, lékařství či robotice. V rámci projektu bude v areálu akademických ústavů v Praze Na Slovance zprovozněno jedinečné zařízení pro charakterizaci materiálů 3D atomární sondou, která bude první svého druhu v České republice.

Jádrem programu SenDISo je vývoj nové generace detektorů a chemicko-biosenzorických řešení. Interdisciplinární výzkum se zaměří na tvorbu technologií pro monitorování životního prostředí (přenosné senzory těkavých organických sloučenin sloužící k monitorování znečištění), zlepšení lékařské diagnostiky (objev a analýza stopových množství biomarkerů umožňujících bojovat proti závažným onemocněním) a radioterapie a kontroly kvality v průmyslu. Nové nástroje mimo jiné umožní citlivost na úrovni jednotlivých (bio)molekul a otevřou tak dveře objevům v oblasti věd o živé přírodě a včasné diagnostice závažných onemocnění, jako je rakovina.

Výzva Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) patří mezi jednu z nejvýznamnějších českých grantových výzev s celkovou alokací 12,2 miliardy korun, která má za cíl umožnit českému výzkumu dosáhnout evropské a světové špičky. 

Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů. 

Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevené ou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat třetí altermagnetickou větev teoreticky předpovězenou vědci z Prahy a Mohuče před několika lety.