A je rozhodnuto. Bojovali srdnatě od počátku školního roku a s velkým nasazením pokořili všechny úlohy, které pro ně přichystal organizační výbor Mezinárodního turnaje mladých fyziků. Ústřední kolo vyhrál a do mezinárodní soutěže postupuje pouze jeden tým středoškoláků, letos stejně jako ve třech předchozích ročnících je to tým Talnet.
V pondělí 8. dubna zemřel ve věku 95 let Peter Ware Higgs, britský teoretický fyzik, jehož jméno je neodmyslitelně spojeno s Higgsovým bosonem a Higgsovým mechanismem.
V uměleckém světě inspirovaném fyzikou elementárních částic se ocitnou návštěvníci výstavy prací vytvořených během úvodního lednového workshopu projektu BeInspired, určeného pro studenty základních a středních škol, který má za cíl propojovat svět vědy a svět umění.
Tajemství kosmického záření a způsoby jeho měření v argentinské Observatoři Pierra Augera přibližovali v pátek 8. března téměř třicítce středoškolských studentů vědci z Fyzikálního ústavu.
Letošní prestižní zlatou medaili SASP Erwina Schrödingera obdržel profesor Karl-Heinz Ernst za průkopnický příspěvek k základním a aplikovaným aspektům povrchových věd, stereochemie, chirality a nanomateriálů. Cena byla udělena v únoru na XXIV. sympoziu o atomové, klastrové a povrchové fyzice v italském Andalu.
Ovládat světlem chemickou strukturu látky v atomárním měřítku se zdálo dosud nemožné. Nyní vědci vyvinuli techniku vhodnou k řízení fotochemických reakcí na úrovni jednotlivých molekul. Mezinárodní tým výzkumníků, na jehož práci se podílel Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR, představil dnes v časopise Nature Nanotechnology metodu ovládání molekulární dynamiky, která otevírá potenciálně novou kapitolu výzkumu v oblasti fotochemie.
Výzva Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) patří mezi jednu z nejvýznamnějších českých grantových výzev s celkovou alokací 12,2 miliardy korun, která má za cíl umožnit českému výzkumu dosáhnout evropské a světové špičky.
Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů.
Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevené ou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat třetí altermagnetickou větev teoreticky předpovězenou vědci z Prahy a Mohuče před několika lety.
